Investoři mohou v roce 2026 vstoupit do prostředí, které nabízí nezvykle příznivou kombinaci faktorů. Klíčové body Wall Street očekává v roce 2026 nižší inflaci, která by mohla podpořit růst akciových trhů Slábnoucí trh práce dává Fedu prostor ke snižování úrokových sazeb Daňové pobídky motivují firmy k urychlení kapitálových investic Vyšší produktivita díky umělé inteligenci podporuje zisky firem, ale nese i rizika pro zaměstnanost Podle stratégů z Wall Street se totiž začínají rýsovat podmínky, kdy by ekonomika mohla zrychlit, zatímco inflace by zároveň klesala rychleji, než se dosud čekalo. Tento vývoj by mohl vytvořit silný základ pro další růst akciového trhu, podpořený nižšími úrokovými sazbami, daňovými pobídkami a zlepšující se produktivitou firem. Zásadním tématem zůstává inflace. Trhy se v těchto dnech soustředí na měsíční data o indexu spotřebitelských cen, u nichž se očekává stagnace meziměsíčního vývoje a meziroční tempo kolem 2,7 %. Právě kombinace levnější ropy, zpomalujících nákladů na bydlení a slábnoucího dopadu minulých cenových šoků podle řady analytiků naznačuje, že cenové tlaky mohou v průběhu roku 2026 dál odeznívat. Chris Watling z Longview Economics upozorňuje, že inflace by mohla letos „překvapit poklesem“. Tento názor se opírá o konkrétní vstupy do cenotvorby, nikoli o optimismus bez dat. Pokud by se tento scénář naplnil, otevřel by prostor pro měkčí měnovou politiku a příznivější finanční podmínky pro firmy i domácnosti. Zdroj: Shutterstock Slábnoucí trh práce jako argument pro nižší sazby Na první pohled působí data z trhu práce rozporuplně. Poslední zpráva o zaměstnanosti ukázala, že ekonomika vytvořila méně pracovních míst, než se čekalo, a symbolicky tak uzavřela slabší rok 2025. Z makroekonomického pohledu však tento vývoj nemusí být nutně negativní. Naopak, ochlazení trhu práce dává centrální bance větší prostor ke snižování úrokových sazeb. Federální rezervní systém se v takovém prostředí může opřít o argument, že inflace slábne a ekonomika už nepotřebuje restriktivní nastavení měnové politiky. Dalším faktorem je politický vývoj – funkční období Jeroma Powella končí v květnu a prezident Trump může jmenovat nástupce, který bude prosazovat umírněnější přístup k sazbám. Nižší úrokové sazby obvykle znamenají pokles výnosů dluhopisů, a tím i levnější financování. To má přímý dopad na investiční aktivitu firem, které jsou ochotnější realizovat kapitálové výdaje, a zároveň podporuje spotřebu. Watling upozorňuje, že právě kombinace nižších výnosů a oživení investic může ekonomiku „opravdu rozhýbat“ a vytvořit podmínky, které investorům nabídnou „to nejlepší z obou světů“. Daňové pobídky a investice jako motor růstu Vedle měnové politiky hrají důležitou roli také fiskální stimuly. Wall Street už nyní pozoruje první „zelené výhonky“ v podobě urychlování kapitálových výdajů firem. Ty reagují na daňové pobídky obsažené v zákoně One Big Beautiful Bill, který umožňuje 100% odpis kapitálových výdajů během jednoho roku. Podle Charlieho McElligotta z Nomura Securities mají finanční ředitelé silnou motivaci přesunout víceleté investice právě do roku 2026, aby o tyto výhody nepřišli. Tento efekt může krátkodobě i střednědobě zvýšit investiční aktivitu, což se následně promítne do růstu ekonomiky. Zároveň ale přetrvává nerovnoměrný vývoj napříč společností. Ekonomika zůstává „K-tvarovaná“, kdy část domácností těží z růstu aktiv a příjmů, zatímco spodní polovina spotřebitelů má stále problémy s dostupností bydlení a základních potřeb. Právě bydlení se však začíná postupně zlevňovat. Klesající nájmy patří mezi hlavní důvody, proč analytici očekávají další zmírnění inflačních tlaků. Goldman Sachs odhaduje, že inflační ukazatel PCE se bude přibližovat k 2% cíli centrální banky. Firma zároveň upozorňuje, že jednorázový nárůst cen způsobený loňskými cly postupně odeznívá, což by mělo inflaci dál tlumit. Produktivita, umělá inteligence a výhled pro akcie Dalším klíčovým tématem roku 2026 je produktivita. Nejnovější data ukazují, že produktivita práce ve třetím čtvrtletí rostla nejrychlejším tempem za dva roky. Podniky masivně investují do umělé inteligence a zároveň omezují nábor nových zaměstnanců, což vede k vyšší efektivitě. Podle Bena Snidera z Goldman Sachs by kombinace zdravého růstu, silných firemních zisků a rostoucí produktivity měla zvýšit zisk na akcii indexu S&P 500 o 12 % v roce 2026 a o dalších 10 % v roce 2027. Tento výhled už se částečně promítl do cen akcií – indexy dosáhly historických maxim a růst se začíná rozšiřovat i mimo technologický sektor. S&P 500 i Dow Jones Industrial Average těžily z rotace investorů do sektorů, jako jsou průmysl, materiály, energetika a spotřební zboží. Podle Joea Brusuelase z RCM firmy „vyrábějí více s menším počtem lidí“, i když plný dopad umělé inteligence se podle něj projeví až v delším horizontu. Stratégové zároveň upozorňují na sektory s vysokým podílem lidského kapitálu, kde může AI výrazně zlepšit marže. Finanční instituce, maloobchod nebo poradenské a účetní firmy patří mezi oblasti, které mohou z této transformace těžit nejvíce. Současně ale zaznívají i varování. Pokud by nahrazování pracovních míst postupovalo příliš rychle, mohlo by to představovat riziko pro širší ekonomiku a spotřebitelskou poptávku. Celkově však Wall Street vstupuje do roku 2026 s přesvědčením, že kombinace klesající inflace, nižších sazeb, daňových pobídek a růstu produktivity vytváří prostředí, které je pro akcie mimořádně příznivé. Přesto zůstává nutné sledovat tempo změn na trhu práce a skutečný rozsah dopadu umělé inteligence, které mohou tento optimistický scénář dále potvrdit – nebo naopak narušit. Zdroj: Unsplash