Cena zlata ve čtvrtek oslabila poté, co americký prezident Donald Trump ustoupil od hrozby uvalení cel na vybrané evropské země v souvislosti s Grónskem a zároveň oznámil dosažení takzvaného rámce budoucí dohody o tomto strategickém území. Trhy tento krok vyhodnotily jako zmírnění geopolitického napětí, což vedlo k odlivu části kapitálu z bezpečných aktiv, mezi něž zlato dlouhodobě patří. Zlato během dne kleslo až o 1,2 procenta a přerušilo tak třídenní růstovou sérii, která jej ve středu vynesla na historické maximum nad hranici 4 888 dolarů za trojskou unci. Právě eskalace geopolitických rizik v předchozích dnech byla hlavním důvodem prudkého růstu ceny drahého kovu. Investoři reagovali na nejistotu spojenou s možným zavedením cel a zhoršením vztahů mezi Spojenými státy a evropskými spojenci zvýšeným zájmem o aktiva, která jsou vnímána jako uchovatel hodnoty. Americký prezident oznámil dosažení rámcové dohody o Grónsku prostřednictvím sociálních médií po setkání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance NATO Markem Ruttem. Podrobnosti dohody však nezveřejnil, což znamená, že část nejistoty na trzích přetrvává. Přesto samotný ústup od hrozby cel a vyloučení použití vojenské síly stačily k tomu, aby se krátkodobý sentiment investorů zlepšil. Napětí kolem Grónska v posledních dnech vyvolalo diplomatickou roztržku mezi Spojenými státy a evropskými členy NATO a přispělo k výrazným výkyvům na finančních trzích. Zlato z této situace těžilo, a i přes aktuální korekci zůstává jeho cena za celý týden o více než čtyři procenta výše. To ukazuje, že poptávka po drahých kovech zůstává silná a že investoři nadále počítají s možností dalších otřesů v globální politice. Podle Nicky Shielsové, vedoucí výzkumu v rafinerii drahých kovů MKS Pamp SA, současný vývoj odhaluje rostoucí trend využívání komodit, energie a dodavatelských řetězců jako politických nástrojů. Právě tato nejistota by podle ní měla dlouhodobě podporovat ceny zlata, protože investoři se snaží chránit své portfolio před systémovými riziky, která nelze snadno diverzifikovat. Geopolitické faktory navíc nejsou jediným důvodem, proč zlato zůstává v centru pozornosti. Trhy zároveň sledují obnovený tlak Trumpovy administrativy na americký Federální rezervní systém. Pokusy o oslabení nezávislosti centrální banky podkopávají důvěru v americký dolar a zvyšují atraktivitu drahých kovů. Zvláštní pozornost vzbudila snaha amerického prezidenta propustit guvernérku Fedu Lisu Cookovou na základě neprokázaných obvinění, což vyvolalo obavy mezi investory i právníky. Soudci Nejvyššího soudu během slyšení upozornili, že by takový krok mohl narušit nezávislost Fedu a negativně ovlivnit stabilitu finančních trhů. Konečné rozhodnutí se očekává v průběhu léta. Pozitivní výhled pro zlato potvrzují také velké investiční banky. Společnost Goldman Sachs Group Inc. nedávno zvýšila svou prognózu ceny zlata na konci roku z 4 900 na 5 400 dolarů za unci. Analytici banky včetně Daana Struyvena upozorňují na rostoucí poptávku ze strany soukromých investorů i centrálních bank, které pokračují v diverzifikaci rezerv v reakci na přetrvávající globální nejistotu. Vedle zlata zůstává v centru zájmu také stříbro. To se po ranním poklesu zotavilo a obchodovalo se nad hranicí 93 dolarů za unci. Za poslední rok jeho cena vzrostla několikanásobně, a to zejména v důsledku výrazného short squeeze a silné poptávky ze strany drobných investorů. Napjatá situace na trhu se stříbrem je navíc umocněna nejasnostmi kolem čínské vývozní politiky a strukturálním nedostatkem nabídky, přestože zásoby navázané na americkou burzu Comex zůstávají relativně vysoké. Aktuální korekce ceny zlata tak spíše odráží krátkodobé uklidnění sentimentu než zásadní změnu dlouhodobého trendu. Pro investory zůstává drahý kov důležitým nástrojem diverzifikace a pojistkou proti politickým i měnovým rizikům.