Cena zlata poprvé v historii překročila hranici 4 800 USD, když komodita posílila o 1,7 % na nové rekordní maximum. Růst ceny je tažen přesunem kapitálu do bezpečných přístavů v reakci na geopolitickou nejistotu spojenou s hrozbami amerických cel ohledně Grónska a Evropy. Prezident Trump oznámil zavedení 10% cel na vybrané evropské země od února, což na trzích zvyšuje averzi k riziku a podporuje poptávku po zlatě.   Asijské akciové trhy během středečního obchodování převážně prohloubily své ztráty, zatímco ceny drahých kovů zamířily prudce vzhůru. Hlavním faktorem ovlivňujícím sentiment investorů jsou rostoucí obavy z celních hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa v souvislosti se sporem o Grónsko, což zvyšuje poptávku po bezpečných aktivech. Zatímco asijské indexy ztrácely, americké futures kontrakty po úterních strmých propadech na Wall Street naznačily mírné oživení. Futures na index S&P 500 vzrostly o 0,3 % a kontrakty na průmyslový index Dow Jones si připsaly 0,2 %. Pozornost globálních investorů se však upírá především na komoditní trhy, kde zlato potvrzuje svou roli bezpečného přístavu v dobách nejistoty. Historický milník pro zlato Cena žlutého kovu poprvé v historii překonala psychologickou hranici $4 800, když si připsala zisk 1,7 %. Tento býčí pohyb je přímou reakcí na přesun kapitálu do defenzivních aktiv. Obchodníci s napětím vyčkávají na projev Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu, kde se očekává obhajoba úspěchů jeho administrativy. Cesta amerického prezidenta se však neobešla bez technických problémů, když se Air Force One musel vrátit do Washingtonu kvůli drobné elektrické závadě, než mohl prezident pokračovat jiným letadlem. Trump avizoval, že od února zavede 10% cla na Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo, Francii, Velkou Británii, Nizozemsko a Finsko. Tato nová cla by měla být uplatněna nad rámec 15% tarifu specifikovaného v obchodní dohodě s Evropskou unií, která dosud nebyla ratifikována. Prezident dokonce spojil svůj postoj ke Grónsku s faktem, že mu v loňském roce nebyla udělena Nobelova cena míru, což podle jeho slov znamená, že již necítí závazek „myslet čistě na mír“. Japonské volby a reakce asijských trhů V regionu Asie se nedařilo především japonskému trhu. Index Nikkei 225 klesl o 0,7 % na 52 603,44 bodu. Japonské trhy jsou pod tlakem nejen kvůli globální geopolitické nejistotě, ale i v důsledku domácích událostí. Premiérka Sanae Takaichi vyhlásila předčasné volby na 8. února, což vyvolalo výprodeje na dluhopisovém trhu. Očekává se, že Takaichi, která se snaží využít silné veřejné podpory k upevnění většiny pro svou Liberálně demokratickou stranu, přistoupí ke snížení daní a zvýšení výdajů. To však prohlubuje obavy ohledně správy masivního japonského vládního dluhu. Výnos 40letého japonského státního dluhopisu se ve středu ráno pohyboval na úrovni 4,095 %, což je mírný pokles z úterního historického maxima 4,22 %. Ostatní asijské indexy rovněž zaznamenaly převážně pokles. Jihokorejský Kospi odepsal 0,5 % na 4 862,17 bodu a hongkongský Hang Seng klesl o 0,2 % na 26 435,20 bodu. Australský index S&P/ASX 200 ztratil 0,4 % a uzavřel na 8 781,70 bodu, zatímco tchajwanský Taiex propadl o 0,9 %. Výjimkou byl šanghajský kompozitní index, který mírně posílil o 0,2 % na 4 120,10 bodu, a indický Sensex s marginálním růstem 0,1 %. Evropští lídři mezitím zvažují protiopatření vůči americkým celním hrozbám, což by mohlo vést k další eskalaci obchodního napětí.