Globalizace naší společnosti přinesla mnohé obchodní výzvy... Dne 28. února 2013 Evropská unie a Spojené státy zahájily jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), navrhované obchodní dohodě, jejímž cílem bylo podpořit hospodářský růst. Spolupráce mezi Evropou a USA je klíčovým, zároveň ale i notně kontroverzním tématem. Při bližším pohledu do průřezu historií ale uvidíme, že toho na dnešní den připadá ještě o mnoho více: 1900 – Britská armáda v búrské válce v osvobodila město Ladysmith. 1914 – Byl zahájen osobní provoz elektrické tramvaje v Košicích. Současně s tímto skončil provoz košické koňky i parní tramvaje. 1933 – Po požáru říšského sněmu v Německu bylo vydáno Nařízení říšského prezidenta na ochranu národa a státu (Reichstagsbrandverordnung), které rušilo právo na osobní svobodu a nedotknutelnost, jakož i svobodné vyjadřování vlastního názoru včetně svobody tisku a listovního, poštovního, telefonního i telegrafního tajemství. 1953 – Vědci James D. Watson a Francis Crick oznámili objev modelu sekundární struktury DNA (dvoušroubovice). 1983 – Po jedenácti sezonách byl odvysílán poslední díl amerického seriálu MAS*H. 1986 – Ve Stockholmu byl zavražděn švédský premiér Olof Palme. 1991 – Skončila válka v Zálivu. 1993 – Došlo k první fázi obležení Waco. 1998 – Vypukla válka v Kosovu. 2013 – Odstoupil papež Benedikt XVI. A nyní se už jako obvykle přesuneme do světa byznysu a ekonomiky: 1827 – Byla založena společnost Baltimore & Ohio Railroad, první osobní a nákladní železnice v USA. 1854 – Na setkání v Riponu ve Wisconsinu založili aktivisté proti otroctví, podnikatelé a bývalí whigové Republikánskou stranu Spojených států. 1957 – Ford Motor Company představila model automobilu Edsel, který byl považován za jeden z největších marketingových propadáků v historii automobilového průmyslu. 1986 – Olof Palme byl zavražděn, když se vracel domů z kina ve Stockholmu. Tato událost měla politické a hospodářské důsledky. 1997 – Britská vláda udělila Bank of England nezávislost na politické kontrole, čímž získala pravomoci v oblasti měnové politiky. Jak vypadá obchodní spolupráce mezi EU a USA? Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) byla navrhovaná obchodní dohoda mezi Evropskou unií (EU) a Spojenými státy, jejímž cílem bylo podpořit obchod a mnohostranný hospodářský růst. Podle Karla de Guchta, evropského komisaře pro obchod v letech 2010-2014, by TTIP byla největší dvoustrannou obchodní iniciativou, jaká kdy byla sjednána, a to nejen proto, že by se týkala dvou největších hospodářských oblastí na světě, ale také "kvůli svému potenciálnímu globálnímu dosahu, který by byl příkladem pro budoucí partnery a dohody". Jednání byla zastavena prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem, který následně zahájil obchodní konflikt s EU. V červenci 2018 Trump a EU vyhlásili jakési příměří a obnovili rozhovory, které se zdály být podobné TTIP. Dne 15. dubna 2019 byla jednání Evropskou komisí prohlášena za "zastaralá a již nerelevantní". Evropská komise tvrdila, že TTIP by podpořilo ekonomiku EU o 120 miliard eur, ekonomiku USA o 90 miliard eur a zbytek světa o 100 miliard eur. Podle Anu Bradforda, profesora práva na Columbia Law School, a Thomase J. Bollykyho z Rady pro zahraniční vztahy měla TTIP za cíl "liberalizovat třetinu světového obchodu" a mohla by vytvořit miliony nových pracovních míst, v článku pro Guardian Dean Baker z amerického thinktanku Center for Economic and Policy Research tvrdil, že ekonomický přínos na domácnost bude relativně malý. Podle zprávy Evropského parlamentu se dopady na pracovní podmínky pohybují od přírůstku pracovních míst až po jejich úbytek v závislosti na ekonomickém modelu a předpokladech použitých pro předpovědi. Zprávy o minulých jednáních a obsah projednávaných návrhů TTIP jsou utajovanými informacemi a mohou k nim mít přístup pouze oprávněné osoby. Několikanásobný únik obsahu návrhů TTIP na veřejnost vyvolal kontroverze. Navrhovanou dohodu kritizovaly a stavěly se proti ní některé odbory, charitativní organizace, nevládní organizace a ochránci životního prostředí, zejména v Evropě List The Independent popisuje běžné kritiky TTIP jako "snižování regulačních překážek obchodu pro velké podniky, věcí, jako je zákon o bezpečnosti potravin, legislativa v oblasti životního prostředí, bankovní regulace a svrchované pravomoci jednotlivých států", nebo kritičtěji jako "útok nadnárodních korporací na evropskou a americkou společnost". Deník The Guardian upozornil na kritiku "nedemokratické povahy jednání za zavřenými dveřmi", "vlivu mocných lobbistů", potenciální schopnosti TTIP "podkopat demokratickou autoritu místních samospráv" a označil ji za "nejkontroverznější obchodní dohodu, jakou kdy EU vyjednala". Německý ekonom Max Otte tvrdil, že tím, že TTIP postaví evropské pracovníky do přímé konkurence s Američany, bude mít negativní dopad na evropské sociální modely. mechanismus přímé demokracie EU, Evropská občanská iniciativa, který umožňuje občanům EU přímo vyzvat Evropskou komisi k předložení návrhu právního aktu, získal během jednoho roku více než 3,2 milionu podpisů proti TTIP a CETA.