Po roce plném geopolitických otřesů a nejistoty se začíná rýsovat scénář, o kterém ekonomové dlouho pochybovali. Klíčové body Americká ekonomika v lednu vytvořila 130 000 pracovních míst a nezaměstnanost klesla na 4,3 % Všechny čtyři hlavní ukazatele inflace CPI od léta zpomalují Ekonomika roste tempem 3–4 %, přičemž trh práce začíná zrychlovat Někteří ekonomové varují, že inflace může letos znovu vystoupat až ke 4 % Nejnovější data naznačují, že americká ekonomika by se skutečně mohla přiblížit k takzvanému měkkému přistání – tedy návratu inflace k cíli 2 % bez propadu do recese. Lednová čísla z trhu práce přinesla výrazně lepší výsledek, než se čekalo. Ekonomika vytvořila 130 000 nových pracovních míst, zatímco Wall Street očekával pouhých 55 000. Míra nezaměstnanosti klesla na 4,3 %, což je nejnižší úroveň od srpna. Ještě před několika měsíci přitom panovaly obavy, že nezaměstnanost může vystoupat až k 5 %. Tento vývoj naznačuje stabilizaci trhu práce, který byl v posledním období označován za křehký. Kombinace solidní tvorby pracovních míst a poklesu nezaměstnanosti je silným signálem, že ekonomická aktivita se přelévá do zaměstnanosti. Ekonom James Knightley ze společnosti ING upozornil, že šestiměsíční klouzavý průměr růstu zaměstnanosti se zrychluje, což podle něj znamená, že nejhorší fáze slabosti je pravděpodobně za námi. Zásadní otázka, která se nyní objevuje, zní: pokud je trh práce stabilní a dokonce zrychluje, jsou vůbec další snížení úrokových sazeb nutná? Zdroj: Getty images Inflace zpomaluje napříč hlavními ukazateli Druhou klíčovou částí rovnice je inflace. Právě její vývoj rozhodne, zda se scénář měkkého přistání stane realitou. Podle Ethana Harrise, bývalého hlavního ekonoma BofA Securities, se všechny čtyři hlavní ukazatele inflace spotřebitelských cen – celková CPI, jádrová CPI, očištěná průměrná a mediánová inflace – od loňského léta mírně zpomalily. Tento synchronizovaný pokles napříč různými měřítky inflace je důležitý. Naznačuje totiž, že zpomalení není jen statistickým výkyvem v jedné složce indexu, ale širším trendem. Inflace se sice ještě nevrátila plně k dvouprocentnímu cíli Federálního rezervního systému, ale tempo jejího ochlazování je konzistentní. Bob Schwartz, hlavní ekonom Oxford Economics, situaci shrnul obrazně: ekonomická aktivita zakončila rok 2025 jako „beránek“, ale do roku 2026 vstoupila jako „lev“, zatímco inflace zůstala „klidná jako jelen“. Jinými slovy – růst se zrychluje, aniž by se inflace znovu vymkla kontrole. Právě tato kombinace – solidní růst a zpomalující inflace – je základním předpokladem měkkého přistání. Od druhé světové války se Spojeným státům podobný scénář prakticky nepodařil. V 70. a na začátku 80. let bylo k potlačení inflace nutné projít bolestivou recesí. Růst versus slabost trhu práce: rozpor se vytrácí Poslední měsíce byly charakteristické paradoxem. Americká ekonomika rostla ročním tempem 3 % až 4 %, ale trh práce zůstával relativně slabý. Tento rozpor vyvolával otázky, zda růst není dočasný nebo zda se neprojeví opožděné zpomalení. Aktuální data však naznačují, že se tento nesoulad vytrácí. Podle Knightleyho se růst konečně promítá do zaměstnanosti. To mění celkový obraz. Pokud se růst a zaměstnanost začnou pohybovat synchronně, tlak na další uvolňování měnové politiky může slábnout. Ekonom Harvardovy univerzity Jason Furman po zveřejnění dat uvedl, že to začíná vypadat, že se ekonomika konečně dočká onoho dlouho nepolapitelného měkkého přistání. Ještě na konci roku 2024 přitom podobné naděje ztroskotaly. Tehdy došlo k politickým změnám a oznámení rozsáhlých kroků v oblasti státní správy a obchodní politiky, které znovu zvýšily nejistotu. Dnešní situace je jiná především tím, že makroekonomická data zatím potvrzují stabilitu, nikoli zhoršení. Opatrnost zůstává na místě Navzdory pozitivnímu vývoji však část ekonomů zůstává opatrná. Zlepšení na trhu práce je podle některých pozorovatelů koncentrováno převážně v jednom odvětví – zdravotnictví. To vyvolává otázku, zda je oživení skutečně plošné, nebo zda stojí na úzké základně. Ještě výraznější skepsi vyjádřil Adam Posen, prezident Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku. Po zveřejnění lednových dat o inflaci zdvojnásobil svou prognózu, že inflace by letos mohla dosáhnout 4 %. Pokud by se tento scénář naplnil, znamenalo by to, že současné ochlazení je pouze dočasné. Posen zároveň varoval, že by Federální rezervní systém mohl reagovat se zpožděním. To by vytvořilo nepříjemnou kombinaci vyšší inflace a měnové politiky, která nestíhá držet krok s vývojem. Debata o měkkém přistání tak zůstává otevřená. Současná data bezpochyby vypadají příznivě: trh práce překvapuje pozitivně a inflace zpomaluje napříč hlavními ukazateli. Historie však ukazuje, že podobné okamžiky optimismu mohou být přechodné. Pokud se však současný trend udrží – tedy stabilní zaměstnanost a postupné ochlazování cen – může se americká ekonomika přiblížit scénáři, který byl ještě nedávno považován za téměř nedosažitelný. Otázkou už není jen to, zda inflace klesne k 2 %, ale také zda toho bude dosaženo bez obvyklé ceny v podobě recese. Zdroj: Shutterstock