Rychlý technologický pokrok Číny v oblasti umělé inteligence vyvolává stále větší otázky ohledně dosavadní dominance Spojených států. Čína rychle dohání USA v oblasti umělé inteligence Huawei buduje rozsáhlé čipové klastry pro AI Američtí hyperscaleři plánují rekordní investice Otázka návratnosti investic zvyšuje volatilitu trhu Podle Roryho Greena z investiční společnosti TS Lombard se svět nachází na prahu technologického šoku, který může zásadně změnit rozložení sil v globálním technologickém sektoru. Green upozorňuje, že vnímaný monopol USA v oblasti špičkových technologií byl Čínou fakticky prolomen. Podle něj nejde pouze o jednotlivé projekty, jako jsou modely DeepSeek nebo pokrok v elektromobilitě. Čína podle jeho slov rychle postupuje v hodnotovém řetězci a stává se lídrem nejen ve výrobě, ale i ve výzkumu a vývoji. Jde o historicky bezprecedentní situaci, kdy rozvíjející se ekonomika konkuruje nejvyspělejším zemím na poli vědy a technologií. Klíčovou výhodou Číny je kombinace pokročilé technologické infrastruktury s nákladovou efektivitou typickou pro rozvíjející se trhy. Obrovský domácí dodavatelský řetězec, dostupná energie a silná státní podpora vytvářejí prostředí, které umožňuje rychlé škálování inovací. Peking loni spustil národní fond pro umělou inteligenci v hodnotě více než 60 miliard jüanů a rozvíjí iniciativu „AI+“, jejímž cílem je integrace umělé inteligence napříč ekonomikou. Významnou roli v tomto procesu hraje společnost Huawei, která buduje rozsáhlé čipové klastry poháněné domácími polovodiči. Zatímco americká společnost Nvidia (NVDA) je považována za zlatý standard v oblasti čipů pro trénování AI modelů, Huawei se snaží kompenzovat technologický rozdíl větším počtem čipů a využitím levnější energie. Green upozorňuje, že může vzniknout takzvaná „čínská technologická sféra“. Mnohé rozvíjející se ekonomiky jsou již dnes silně obchodně navázány na Čínu. Pokud budou mít na výběr mezi levnějšími čínskými technologiemi – od 5G infrastruktury přes baterie a solární panely až po AI řešení – a dražšími alternativami ze Spojených států či Evropy, může být jejich volba pragmatická. Čína tak může rozšířit svůj technologický vliv podobně, jako rozšířila obchodní vazby. Na potenciální rychlost čínského pokroku upozornil i Demis Hassabis ze společnosti Google DeepMind, který uvedl, že čínské modely mohou být jen několik měsíců za americkými konkurenty. To naznačuje, že technologický náskok Západu se může zmenšovat rychleji, než se dosud předpokládalo. Současně však roste tlak na americké technologické giganty. Společnosti jako Amazon, Microsoft, Meta a Alphabet plánují letos investovat do AI infrastruktury až 700 miliard dolarů. Tyto masivní kapitálové výdaje vyvolaly obavy investorů ohledně návratnosti a přispěly k výrazné korekci tržní kapitalizace technologického sektoru. Otázka návratnosti investic se stává klíčovým tématem. Investoři se ptají, zda vysoké výdaje hyperscalerů skutečně povedou k dlouhodobému růstu ziskovosti, nebo zda se jedná o závod, v němž všichni utrácejí bez jistoty vítězství. Někteří analytici upozorňují na rostoucí nervozitu ohledně takzvané „americké výjimečnosti“ v technologickém sektoru. Pro investory to znamená zvýšenou volatilitu a potřebu pečlivě sledovat nejen technologický pokrok, ale i geopolitické souvislosti. Pokud by se skutečně vytvořily dva paralelní technologické ekosystémy – americký a čínský – mohlo by to ovlivnit dodavatelské řetězce, regulaci i globální kapitálové toky. Z pohledu portfoliové strategie je klíčové hodnotit, které společnosti mají udržitelnou konkurenční výhodu, dostatečné zdroje kapitálu a schopnost monetizovat investice do umělé inteligence. Závod mezi USA a Čínou není pouze technologickou soutěží, ale i strategickým střetem o budoucí podobu digitální ekonomiky.