Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které označilo Trumpova plošná cla za nezákonná, spustilo v americkém byznysu doslova lavinu. Americké firmy požadují vrácení nezákonných cel v hodnotě přesahující 130 miliard dolarů Podle odhadů JPMorgan by se celková suma refundací mohla vyšplhat až na 200 miliard Vláda varuje, že proces vracení peněz bude zdlouhavý a může trvat i několik let Firmy jako Costco Wholesale (COST) nebo Nike (NKE) doufají, že vrácené prostředky podpoří jejich investice a růst Největší obchodní asociace a průmyslové skupiny okamžitě zformovaly frontu a požadují po Washingtonu vrácení zaplacených poplatků. V sázce je astronomická částka, která podle oficiálních dat Celní a hraniční ochrany (CBP) přesahuje 130 miliard dolarů, ovšem analytici z Wall Street odhadují, že reálná suma by mohla vyšplhat až k 200 miliardám dolarů. Právní vakuum, které rozsudek zanechal, však slibuje vleklou bitvu. Soud sice konstatoval, že prezident při využití zákona IEEPA překročil své pravomoci, ale už neurčil mechanismus, jakým mají být peníze firmám vráceny. Tato nejasnost vyvolala ostrou reakci Donalda Trumpa, který situaci označil za šílenou a předpovídá, že se spor o refundace potáhne u soudů minimálně dalších pět let. Malé podniky i giganti volají po automatických vratkách Tlak na administrativu sílí ze všech stran. Národní federace maloobchodu (NRF), zastupující obry jako Walmart (WMT) , i Americká obchodní komora vidí v navrácení peněz zásadní ekonomický stimul. Neil Bradley z Obchodní komory zdůraznil, že rychlá refundace by byla klíčová zejména pro více než 200 000 malých dovozců, kterým by dodatečná likvidita pomohla podpořit hospodářský růst v letošním roce. K výzvám se připojila i Americká asociace oděvů a obuvi (AAFA), která zastupuje značky jako Ralph Lauren (RL) nebo American Eagle Outfitters (AEO) . Asociace apeluje na celní správu, aby využila své modernizované elektronické systémy a proces maximálně urychlila. Cílem byznysových koalic je dosáhnout plných a automatických refundací, které by se obešly bez zatěžujících administrativních procesů. Některé společnosti nečekaly na verdikt a pojistily se předem. Například řetězec Costco Wholesale (COST) podal žalobu již v listopadu, aby si zajistil nárok na vrácení peněz v případě, že cla padnou. Odborníci očekávají, že po aktuálním rozsudku zaplaví soudy tisíce podobných individuálních nároků od firem, které dosud s právními kroky váhaly. Ministerstvo financí varuje před dlouhým čekáním Optimismus firem však mírní představitelé vlády i bankovní analytici. Ministr financí Scott Bessent naznačil, že proces vracení peněz nebude ani zdaleka jednoduchý. Podle jeho vyjádření se může celá záležitost natahovat týdny, měsíce nebo i roky. Naznačil dokonce možnost, že se plátci svých peněz v dohledné době vůbec nedočkají, což vyvolává obavy o stabilitu státního rozpočtu a dluhopisového trhu. Analytici z Wells Fargo (WFC) upozorňují, že refundace budou pravděpodobně přicházet postupně a úřady je budou řešit případ od případu. To znamená, že ne každá společnost, která cla zaplatila, obdrží své prostředky automaticky. Celý proces by se mohl změnit v „kapající kohoutek“, kdy se miliardy budou do soukromého sektoru vracet jen velmi pomalu. Situaci komplikuje i fakt, že cla se týkala široké škály zemí a produktů. Trumpova administrativa využila zákon IEEPA k uvalení tarifů ve výši až 125 % na Čínu, ale i na dovoz z Kanady a Mexika. Podle výzkumu New York Fed a německého Institutu v Kielu přitom americké podniky a spotřebitelé nesli více než 90 % nákladů spojených s těmito cly, což jen potvrzuje naléhavost jejich požadavků. Ekonomické dopady a hrozba pro dluhopisy Zatímco pro importéry je rozsudek vítězstvím, pro fiskální stabilitu USA představuje výzvu. Pokud by stát musel vyplatit stovky miliard dolarů najednou, muselo by Ministerstvo financí pravděpodobně zvýšit emisi dluhopisů, aby tyto výdaje pokrylo. To by mohlo vést k prudkému nárůstu úrokových sazeb, což by ve výsledku mohlo poškodit akciové trhy více než samotná existence cel. Ekonomové z Yaleovy univerzity odhadují, že jen za rok 2025 bylo vybráno na těchto cly 142 miliard dolarů. JPMorgan (JPM) jde ve svých odhadech ještě dál a mluví o celkové bilanci blízké 200 miliardám dolarů. Pro korporátní Ameriku by takové prostředky znamenaly obrovský kapitálový polštář pro další investice a rozvoj. V nejbližších týdnech bude klíčové sledovat rozhodnutí nižších soudů, na které Nejvyšší soud delegoval stanovení pravidel pro refundace. Jasno není ani v tom, zda stát bude muset vracet peníze i s úroky. Jedno je však jisté – právní bitva o „Trumpovy miliardy“ teprve začíná a její výsledek zásadně ovlivní hospodaření tisíců amerických firem v nadcházejících letech.