Cena zlata dosáhla historického maxima 5 354 USD před korekcí pod úroveň 5 000 USD, zatímco stříbro posiluje díky silné průmyslové poptávce a relativně nižší ceně.
Libanonská centrální banka drží 286 tun zlatých rezerv, jejichž hodnota dosáhla až 50 miliard USD, což představuje více než dvojnásobek HDP země.
Vláda zvažuje využití zlatých rezerv k pokrytí ztrát finančního sektoru ve výši 70 miliard USD, ačkoli prodej státního zlata výslovně zakazuje zákon z roku 1986.
Libanon, malý stát na Blízkém východě, sedí na jedněch z největších zlatých rezerv v regionu. Zatímco se země potýká s hlubokou ekonomickou krizí a státní instituce selhávají, vláda v Bejrútu zvažuje kontroverzní krok: využití tohoto strategického pokladu k záchraně zhrouceného hospodářství. Běžní občané, kteří přišli o úspory, se mezitím obracejí k drahým kovům, jako je zlato a stříbro , ve snaze ochránit poslední zbytky svého majetku před inflací.
Libanonská ekonomika vstoupila do roku 2026 v kritickém stavu, bez vidiny reforem, které by zastavily všudypřítomnou korupci. Bankovní sektor zkolaboval již koncem roku 2019, což uvrhlo zhruba polovinu z 6,5 milionu obyvatel do chudoby. Finanční sektor utrpěl ztráty ve výši přibližně 70 miliard dolarů, k čemuž se přidaly další škody v hodnotě 11 miliard dolarů způsobené válkou mezi Izraelem a hnutím Hizballáh v roce 2024. V této situaci se národní zlatý poklad jeví jako jediné zbývající likvidní aktivum.
Vývoj cen na trhu drahých kovů
Cena zlata nedávno vyletěla na historické maximum 5 354 dolarů, než korigovala zpět pod hranici 5 000 dolarů. Tento prudký nárůst byl vyvolán geopolitickou nestabilitou a spekulacemi ohledně záměru amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit úrokové sazby, což by vedlo k oslabení dolaru. Globální centrální banky patřily mezi nejaktivnější nakupující. Souběžně s tím rostly i ceny stříbra, tažené průmyslovou poptávkou a atraktivitou výrazně nižší ceny oproti žlutému kovu.
Centrální banka v Bejrútu udržuje své rezervy stabilní již od 60. let minulého století. Aktuálně drží 286 tun zlata, což odpovídá přibližně devíti milionům uncí. V celém regionu disponuje většími zásobami pouze centrální banka Saúdské Arábie. Hodnota těchto libanonských rezerv v jednu chvíli dosáhla 50 miliard dolarů, což představuje více než dvojnásobek hrubého domácího produktu země.
Vládní představitelé nyní analyzují možnosti, jak část těchto rezerv využít k záchraně bank a vyplacení vkladatelů, jejichž úspory byly znehodnoceny. Tento krok by však nejen šel proti historickým precedentům, ale také by porušil zákon z 80. let. Zlato bylo v Libanonu prohlášeno za nedotknutelné aktivum zákonem z roku 1986 uprostřed občanské války, aby se zabránilo rozkradení státního majetku v době extrémní nestability.
Rezervy zůstaly netknuté i po skončení patnáctileté občanské války v roce 1990 a přečkaly i několik konfliktů s Izraelem. Vysoce postavený bankovní úředník pod podmínkou anonymity uvedl, že některé banky nyní navrhují do těchto rezerv sáhnout. Investoři a střadatelé mezitím doufají, že komoditní trh se po nedávném poklesu stabilizuje a ceny drahých kovů zamíří zpět k maximům, což by jim pomohlo kompenzovat část utrpěných ztrát.
Klíčové body
Cena zlata dosáhla historického maxima 5 354 USD před korekcí pod úroveň 5 000 USD, zatímco stříbro posiluje díky silné průmyslové poptávce a relativně nižší ceně.
Libanonská centrální banka drží 286 tun zlatých rezerv, jejichž hodnota dosáhla až 50 miliard USD, což představuje více než dvojnásobek HDP země.
Vláda zvažuje využití zlatých rezerv k pokrytí ztrát finančního sektoru ve výši 70 miliard USD, ačkoli prodej státního zlata výslovně zakazuje zákon z roku 1986.
Libanon, malý stát na Blízkém východě, sedí na jedněch z největších zlatých rezerv v regionu. Zatímco se země potýká s hlubokou ekonomickou krizí a státní instituce selhávají, vláda v Bejrútu zvažuje kontroverzní krok: využití tohoto strategického pokladu k záchraně zhrouceného hospodářství. Běžní občané, kteří přišli o úspory, se mezitím obracejí k drahým kovům, jako je zlato a stříbro , ve snaze ochránit poslední zbytky svého majetku před inflací.
Libanonská ekonomika vstoupila do roku 2026 v kritickém stavu, bez vidiny reforem, které by zastavily všudypřítomnou korupci. Bankovní sektor zkolaboval již koncem roku 2019, což uvrhlo zhruba polovinu z 6,5 milionu obyvatel do chudoby. Finanční sektor utrpěl ztráty ve výši přibližně 70 miliard dolarů, k čemuž se přidaly další škody v hodnotě 11 miliard dolarů způsobené válkou mezi Izraelem a hnutím Hizballáh v roce 2024. V této situaci se národní zlatý poklad jeví jako jediné zbývající likvidní aktivum.
Vývoj cen na trhu drahých kovů
Cena zlata nedávno vyletěla na historické maximum 5 354 dolarů, než korigovala zpět pod hranici 5 000 dolarů. Tento prudký nárůst byl vyvolán geopolitickou nestabilitou a spekulacemi ohledně záměru amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit úrokové sazby, což by vedlo k oslabení dolaru. Globální centrální banky patřily mezi nejaktivnější nakupující. Souběžně s tím rostly i ceny stříbra, tažené průmyslovou poptávkou a atraktivitou výrazně nižší ceny oproti žlutému kovu.
Centrální banka v Bejrútu udržuje své rezervy stabilní již od 60. let minulého století. Aktuálně drží 286 tun zlata, což odpovídá přibližně devíti milionům uncí. V celém regionu disponuje většími zásobami pouze centrální banka Saúdské Arábie. Hodnota těchto libanonských rezerv v jednu chvíli dosáhla 50 miliard dolarů, což představuje více než dvojnásobek hrubého domácího produktu země.
Chcete využít této příležitosti?Právní překážky a nedotknutelný status
Vládní představitelé nyní analyzují možnosti, jak část těchto rezerv využít k záchraně bank a vyplacení vkladatelů, jejichž úspory byly znehodnoceny. Tento krok by však nejen šel proti historickým precedentům, ale také by porušil zákon z 80. let. Zlato bylo v Libanonu prohlášeno za nedotknutelné aktivum zákonem z roku 1986 uprostřed občanské války, aby se zabránilo rozkradení státního majetku v době extrémní nestability.
Rezervy zůstaly netknuté i po skončení patnáctileté občanské války v roce 1990 a přečkaly i několik konfliktů s Izraelem. Vysoce postavený bankovní úředník pod podmínkou anonymity uvedl, že některé banky nyní navrhují do těchto rezerv sáhnout. Investoři a střadatelé mezitím doufají, že komoditní trh se po nedávném poklesu stabilizuje a ceny drahých kovů zamíří zpět k maximům, což by jim pomohlo kompenzovat část utrpěných ztrát.
Klíčové body
Cena zlata dosáhla historického maxima 5 354 USD před korekcí pod úroveň 5 000 USD, zatímco stříbro posiluje díky silné průmyslové poptávce a relativně nižší ceně.
Libanonská centrální banka drží 286 tun zlatých rezerv, jejichž hodnota dosáhla až 50 miliard USD, což představuje více než dvojnásobek HDP země.
Vláda zvažuje využití zlatých rezerv k pokrytí ztrát finančního sektoru ve výši 70 miliard USD, ačkoli prodej státního zlata výslovně zakazuje zákon z roku 1986.
Libanon, malý stát na Blízkém východě, sedí na jedněch z největších zlatých rezerv v regionu. Zatímco se země potýká s hlubokou ekonomickou krizí a státní instituce selhávají, vláda v Bejrútu zvažuje kontroverzní krok: využití tohoto strategického pokladu k záchraně zhrouceného hospodářství. Běžní občané, kteří přišli o úspory, se mezitím obracejí k drahým kovům, jako je zlato a stříbro , ve snaze ochránit poslední zbytky svého majetku před inflací. Libanonská ekonomika vstoupila do roku 2026 v kritickém stavu, bez vidiny reforem, které by zastavily všudypřítomnou korupci. Bankovní sektor zkolaboval již koncem roku 2019, což uvrhlo zhruba polovinu z 6,5 milionu obyvatel do chudoby. Finanční sektor utrpěl ztráty ve výši přibližně 70 miliard dolarů, k čemuž se přidaly další škody v hodnotě 11 miliard dolarů způsobené válkou mezi Izraelem a hnutím Hizballáh v roce 2024. V této situaci se národní zlatý poklad jeví jako jediné zbývající likvidní aktivum. Vývoj cen na trhu drahých kovů Cena zlata nedávno vyletěla na historické maximum 5 354 dolarů, než korigovala zpět pod hranici 5 000 dolarů. Tento prudký nárůst byl vyvolán geopolitickou nestabilitou a spekulacemi ohledně záměru amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit úrokové sazby, což by vedlo k oslabení dolaru. Globální centrální banky patřily mezi nejaktivnější nakupující. Souběžně s tím rostly i ceny stříbra, tažené průmyslovou poptávkou a atraktivitou výrazně nižší ceny oproti žlutému kovu.
Centrální banka v Bejrútu udržuje své rezervy stabilní již od 60. let minulého století. Aktuálně drží 286 tun zlata, což odpovídá přibližně devíti milionům uncí. V celém regionu disponuje většími zásobami pouze centrální banka Saúdské Arábie. Hodnota těchto libanonských rezerv v jednu chvíli dosáhla 50 miliard dolarů, což představuje více než dvojnásobek hrubého domácího produktu země. Právní překážky a nedotknutelný status Vládní představitelé nyní analyzují možnosti, jak část těchto rezerv využít k záchraně bank a vyplacení vkladatelů, jejichž úspory byly znehodnoceny. Tento krok by však nejen šel proti historickým precedentům, ale také by porušil zákon z 80. let. Zlato bylo v Libanonu prohlášeno za nedotknutelné aktivum zákonem z roku 1986 uprostřed občanské války, aby se zabránilo rozkradení státního majetku v době extrémní nestability. Rezervy zůstaly netknuté i po skončení patnáctileté občanské války v roce 1990 a přečkaly i několik konfliktů s Izraelem. Vysoce postavený bankovní úředník pod podmínkou anonymity uvedl, že některé banky nyní navrhují do těchto rezerv sáhnout. Investoři a střadatelé mezitím doufají, že komoditní trh se po nedávném poklesu stabilizuje a ceny drahých kovů zamíří zpět k maximům, což by jim pomohlo kompenzovat část utrpěných ztrát.
