Celková produkce ropy aliance OPEC+ v lednu 2026 klesla o 439 000 barelů denně (bpd) na průměrných 42,45 milionu bpd.
Klíčovým faktorem byl propad těžby v Kazachstánu o 249 000 bpd, způsobený dočasným uzavřením ropného pole Tengiz po poškození energetických systémů.
Produkce klesla také v Íránu a Venezuele, přičemž obě země zaznamenaly meziměsíční snížení objemu těžby o více než 80 000 bpd.
Osm členských států OPEC+ potvrdilo rozhodnutí pozastavit měsíční navyšování těžby během prvního čtvrtletí, což znamená neměnné produkční kvóty pro únor a březen.
Těžba ropy v rámci aliance OPEC+ zaznamenala na začátku roku výrazný propad. Podle údajů z měsíční zprávy o trhu s ropou (MOMR) se produkce v lednu snížila o celých 439 000 barelů denně ve srovnání s prosincem. Za tímto poklesem stojí především rozsáhlé přerušení dodávek v Kazachstánu, ke kterému se přidala i nižší výkonnost producentů jako Írán a Venezuela.
Klíčový výpadek na poli Tengiz
Celková produkce ropy skupiny OPEC+ dosáhla v lednu 2026 průměru 42,45 milionu barelů denně. Podle odhadů založených na sekundárních zdrojích se však těžba v Kazachstánu propadla o 249 000 barelů denně. Důvodem bylo nucené dočasné odstavení největšího ropného pole Tengiz, ke kterému došlo 18. ledna.
Provozovatel pole, konsorcium vedené společností Chevron, musel zastavit těžbu i export poté, co požáry poškodily kritická zařízení pro výrobu a distribuci energie v areálu. Ačkoliv pole Tengiz již obnovilo provoz a postupně navyšuje objemy, škody na lednové produkci byly značné.
Geopolitické vlivy a další poklesy
Kromě nečlenského státu Kazachstánu zaznamenaly pokles i členské země OPEC. Írán a Venezuela vykázaly v lednu snížení produkce, přičemž v obou případech šlo o více než 80 000 barelů denně oproti prosinci. Ve Venezuele, která disponuje největšími zásobami ropy na světě, ovlivnily těžbu geopolitické otřesy a americká blokáda prodeje ropy.
Tyto neplánované výpadky a celkově nižší produkce by mohly do jisté míry zmírnit obavy z převisu nabídky na trhu, které v poslední době vytvářely tlak na ceny komodity.
Osm členů OPEC+, kteří již od roku 2023 uplatňují dobrovolné škrty – tedy Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Kazachstán, Alžírsko a Omán – na začátku února potvrdilo své rozhodnutí pozastavit měsíční navyšování těžby během prvního čtvrtletí letošního roku z důvodu sezónnosti.
Toto rozhodnutí bylo původně přijato v listopadu 2025 a následně potvrzeno na dvou po sobě jdoucích zasedáních v prosinci a lednu. Znamená to, že těžební kvóty pro tyto producenty zůstanou v únoru a březnu na stejné úrovni jako v lednu.
Klíčové body
Celková produkce ropy aliance OPEC+ v lednu 2026 klesla o 439 000 barelů denně na průměrných 42,45 milionu bpd.
Klíčovým faktorem byl propad těžby v Kazachstánu o 249 000 bpd, způsobený dočasným uzavřením ropného pole Tengiz po poškození energetických systémů.
Produkce klesla také v Íránu a Venezuele, přičemž obě země zaznamenaly meziměsíční snížení objemu těžby o více než 80 000 bpd.
Osm členských států OPEC+ potvrdilo rozhodnutí pozastavit měsíční navyšování těžby během prvního čtvrtletí, což znamená neměnné produkční kvóty pro únor a březen.
Těžba ropy v rámci aliance OPEC+ zaznamenala na začátku roku výrazný propad. Podle údajů z měsíční zprávy o trhu s ropou se produkce v lednu snížila o celých 439 000 barelů denně ve srovnání s prosincem. Za tímto poklesem stojí především rozsáhlé přerušení dodávek v Kazachstánu, ke kterému se přidala i nižší výkonnost producentů jako Írán a Venezuela.
Klíčový výpadek na poli Tengiz
Celková produkce ropy skupiny OPEC+ dosáhla v lednu 2026 průměru 42,45 milionu barelů denně. Podle odhadů založených na sekundárních zdrojích se však těžba v Kazachstánu propadla o 249 000 barelů denně. Důvodem bylo nucené dočasné odstavení největšího ropného pole Tengiz, ke kterému došlo 18. ledna.
Provozovatel pole, konsorcium vedené společností Chevron, musel zastavit těžbu i export poté, co požáry poškodily kritická zařízení pro výrobu a distribuci energie v areálu. Ačkoliv pole Tengiz již obnovilo provoz a postupně navyšuje objemy, škody na lednové produkci byly značné.
Geopolitické vlivy a další poklesy
Kromě nečlenského státu Kazachstánu zaznamenaly pokles i členské země OPEC. Írán a Venezuela vykázaly v lednu snížení produkce, přičemž v obou případech šlo o více než 80 000 barelů denně oproti prosinci. Ve Venezuele, která disponuje největšími zásobami ropy na světě, ovlivnily těžbu geopolitické otřesy a americká blokáda prodeje ropy.
Tyto neplánované výpadky a celkově nižší produkce by mohly do jisté míry zmírnit obavy z převisu nabídky na trhu, které v poslední době vytvářely tlak na ceny komodity.
Chcete využít této příležitosti?Výhled těžebních kvót
Osm členů OPEC+, kteří již od roku 2023 uplatňují dobrovolné škrty – tedy Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Kazachstán, Alžírsko a Omán – na začátku února potvrdilo své rozhodnutí pozastavit měsíční navyšování těžby během prvního čtvrtletí letošního roku z důvodu sezónnosti.
Toto rozhodnutí bylo původně přijato v listopadu 2025 a následně potvrzeno na dvou po sobě jdoucích zasedáních v prosinci a lednu. Znamená to, že těžební kvóty pro tyto producenty zůstanou v únoru a březnu na stejné úrovni jako v lednu.
Klíčové body
Celková produkce ropy aliance OPEC+ v lednu 2026 klesla o 439 000 barelů denně (bpd) na průměrných 42,45 milionu bpd.
Klíčovým faktorem byl propad těžby v Kazachstánu o 249 000 bpd, způsobený dočasným uzavřením ropného pole Tengiz po poškození energetických systémů.
Produkce klesla také v Íránu a Venezuele, přičemž obě země zaznamenaly meziměsíční snížení objemu těžby o více než 80 000 bpd.
Osm členských států OPEC+ potvrdilo rozhodnutí pozastavit měsíční navyšování těžby během prvního čtvrtletí, což znamená neměnné produkční kvóty pro únor a březen.
Těžba ropy v rámci aliance OPEC+ zaznamenala na začátku roku výrazný propad. Podle údajů z měsíční zprávy o trhu s ropou (MOMR) se produkce v lednu snížila o celých 439 000 barelů denně ve srovnání s prosincem. Za tímto poklesem stojí především rozsáhlé přerušení dodávek v Kazachstánu, ke kterému se přidala i nižší výkonnost producentů jako Írán a Venezuela. Klíčový výpadek na poli Tengiz Celková produkce ropy skupiny OPEC+ dosáhla v lednu 2026 průměru 42,45 milionu barelů denně. Podle odhadů založených na sekundárních zdrojích se však těžba v Kazachstánu propadla o 249 000 barelů denně. Důvodem bylo nucené dočasné odstavení největšího ropného pole Tengiz, ke kterému došlo 18. ledna. Provozovatel pole, konsorcium vedené společností Chevron, musel zastavit těžbu i export poté, co požáry poškodily kritická zařízení pro výrobu a distribuci energie v areálu. Ačkoliv pole Tengiz již obnovilo provoz a postupně navyšuje objemy, škody na lednové produkci byly značné. Geopolitické vlivy a další poklesy
Kromě nečlenského státu Kazachstánu zaznamenaly pokles i členské země OPEC. Írán a Venezuela vykázaly v lednu snížení produkce, přičemž v obou případech šlo o více než 80 000 barelů denně oproti prosinci. Ve Venezuele, která disponuje největšími zásobami ropy na světě, ovlivnily těžbu geopolitické otřesy a americká blokáda prodeje ropy. Tyto neplánované výpadky a celkově nižší produkce by mohly do jisté míry zmírnit obavy z převisu nabídky na trhu, které v poslední době vytvářely tlak na ceny komodity. Výhled těžebních kvót Osm členů OPEC+, kteří již od roku 2023 uplatňují dobrovolné škrty – tedy Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Kazachstán, Alžírsko a Omán – na začátku února potvrdilo své rozhodnutí pozastavit měsíční navyšování těžby během prvního čtvrtletí letošního roku z důvodu sezónnosti. Toto rozhodnutí bylo původně přijato v listopadu 2025 a následně potvrzeno na dvou po sobě jdoucích zasedáních v prosinci a lednu. Znamená to, že těžební kvóty pro tyto producenty zůstanou v únoru a březnu na stejné úrovni jako v lednu.