Americká ekonomika vstupuje do letošního projevu o stavu Unie v paradoxní situaci. Makrodata ukazují solidní růst a stabilní inflaci Akciové trhy zůstávají blízko historických maxim Domácnosti trápí dostupnost bydlení a rostoucí dluhy Vnímání ekonomiky je horší než její statistický obraz Na papíře působí překvapivě silně, řada klíčových ukazatelů zůstává solidní a finanční trhy se drží poblíž historických maxim. Přesto je nálada mezi Američany mimořádně špatná a ekonomika se stává politickou zátěží. Právě tento rozpor – mezi čísly a pocitem běžných domácností – je klíčem k pochopení současného stavu. Prezident Donald Trump vystoupí s projevem v situaci, kdy se jeho administrativa může opřít o relativně příznivá makrodata, ale zároveň čelí hluboké nespokojenosti veřejnosti. Ekonomika jako celek funguje, dostupnost života pro velkou část populace však zůstává problémem, který čísla sama nevysvětlí. Silné stránky: růst, trhy a spotřeba Z makroekonomického pohledu má administrativa čím argumentovat. Americká ekonomika v roce 2025 vzrostla o 2,2 %, což sice představuje nejslabší tempo od roku 2020, ale stále odpovídá solidnímu výkonu posledních let. Nejde o přehřátý boom, nýbrž o relativně vyvážený růst, který snižuje riziko prudkého zrychlení inflace. Akciové trhy se i přes letošní výprodeje související s obchodními cly a obavami z dopadů umělé inteligence pohybují blízko historických maxim. To samo o sobě není obrazem celé ekonomiky, ale růst hodnoty investic pomáhá posilovat důvěru vyšších příjmových skupin a podporuje spotřebu, zejména prostřednictvím penzijních účtů. Tento typ „ani horkého, ani studeného“ růstu vedl některé ekonomy k označení současné situace za „Goldilocks“ ekonomiku – tedy stav, kdy je růst dostatečný na podporu zaměstnanosti, ale zároveň ne tak silný, aby vytvářel nový inflační tlak. Z tohoto úhlu pohledu ekonomika nevykazuje známky akutního přehřátí ani systémového kolapsu. Stabilita: trh práce a inflace Na první pohled může znít zvláštně označit trh práce za stabilní, když byl loňský rok z historického hlediska slabý. Podle vyjádření člena vedení Federal Reserve Christophera Wallera mohou pozdější revize dokonce ukázat, že rok 2025 patřil k velmi výjimečným obdobím, kdy americká ekonomika čistě ztratila pracovní místa. Stabilita ale spočívá jinde. V lednu letošního roku překvapil trh silnějším než očekávaným růstem zaměstnanosti, nezaměstnanost zůstává nízká a ekonomika objektivně nepotřebuje vytvářet tak vysoký počet nových pracovních míst jako v minulosti. Důvodem jsou nízká imigrace a dlouhodobě klesající porodnost, které snižují tempo růstu pracovní síly. Řada ekonomů proto soudí, že trh práce se může postupně zotavovat bez nutnosti masivní expanze. Podobně rozporuplný obraz nabízí mzdy a inflace. Růst mezd zpomaluje už více než tři roky, což by samo o sobě působilo negativně. Současně však inflace klesá ještě rychleji. Roční inflace kolem 2,4 % znamená, že průměrný růst mezd ve výši zhruba 3,7 % opět zvyšuje reálnou kupní sílu. Tento efekt je ale nerovnoměrný a výrazně závisí na příjmové skupině. Slabá místa: dostupnost a zadlužení domácností Právě zde se ukazuje hlavní problém současné ekonomiky. Dostupnost bydlení, péče o děti a základních služeb zůstává nízká, zejména pro nízkopříjmové a střední vrstvy. Po pandemii došlo k prudkému růstu cen, na který se řada domácností stále nedokázala adaptovat, a to ani při zpomalující inflaci. Zatímco bohatší Američané těží z růstu cen akcií, značná část populace čelí rostoucímu finančnímu tlaku. Problémy se splácením kreditních karet, drahých automobilových úvěrů či studentských půjček se začínají kumulovat. Studentské půjčky, jejichž splácení bylo během pandemie odloženo, se po jeho ukončení vrátily do rozpočtů domácností a zatížily je v době, kdy jsou jiné výdaje stále vysoké. Znepokojivým signálem je nárůst delikvencí, tedy opožděných splátek. Hypoteční delikvence v posledních letech výrazně vzrostly, automobilové úvěry se pohybují na úrovních známých z období Velké recese a studentské půjčky zaznamenaly prudký nárůst problémových splátek po ukončení vládní podpory. Tento vývoj ukazuje, že část domácností funguje na hraně finanční udržitelnosti. Výsledkem je prohlubující se nerovnost, často popisovaná jako K-shaped ekonomika. Zatímco horní část společnosti zažívá relativní prosperitu, spodní a střední vrstvy mají pocit stagnace nebo zhoršování životní úrovně. Tento rozdíl zásadně ovlivňuje vnímání ekonomiky jako celku. Ekonomika čísel versus ekonomika pocitů Celkový obraz americké ekonomiky před projevem o stavu Unie je proto rozdělený. Makroekonomické ukazatele vykazují odolnost a stabilitu, ale každodenní zkušenost velké části populace je mnohem méně optimistická. Právě tento rozpor vysvětluje, proč je důvěra spotřebitelů blízko historických minim, přestože řada statistik vypadá relativně příznivě. Ekonomický výkon tak nebude hodnocen jen podle růstu HDP, inflace či akciových indexů, ale především podle toho, zda se podaří zlepšit dostupnost a finanční jistotu domácností. Pro prezidenta i jeho politické oponenty bude rozhodující, zda se podaří sladit příběh ekonomiky s realitou, kterou lidé zažívají ve svých peněženkách.