Česká ekonomika v loňském roce vzrostla o 2,6 %. HDP České republiky vzrostl o 2,6 % Spotřeba domácností stoupla o 3 % Investice byly pak meziročně vyšší o 5,3 % Zaměstnanost dosáhla 5,5 milionu osob Český statistický úřad (ČSÚ) svůj původní lednový odhad navýšil o 0,1 procentního bodu. Růst byl podle statistiků podpořen domácí i zahraniční poptávkou a představuje nejvyšší tempo expanze od roku 2022. Samotné čtvrté čtvrtletí potvrdilo stabilní dynamiku. Hrubý domácí produkt (HDP) se meziročně zvýšil o 2,6 % a mezičtvrtletně o 0,6 %. Podle analytiků tak výsledky signalizují dobrou kondici české ekonomiky. Struktura růstu: spotřeba i investice Podle ředitele odboru národních účtů ČSÚ Vladimíra Kermieta byly ve čtvrtém čtvrtletí hlavními faktory mezikvartálního růstu vyšší výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Pozitivně přispěla také zahraniční poptávka, zatímco negativní vliv měla změna stavu zásob. Za celý rok vzrostly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 3 %, což potvrzuje obnovu spotřebitelské aktivity. Výdaje vládních institucí se zvýšily o 2,2 %. Současně došlo k růstu investiční aktivity – tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší o 2 %. Saldo zahraničního obchodu se v běžných cenách meziročně zvýšilo o 0,8 miliardy korun na 504,2 miliardy korun. Zahraniční obchod tak zůstal významným stabilizačním prvkem ekonomiky. Vývoj přidané hodnoty a odvětvová struktura Hrubá přidaná hodnota (HPH), která vyjadřuje rozdíl mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, vzrostla meziročně o 2,8 %. Největší příspěvek pocházel z odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Významně přispěly také informační a komunikační činnosti a průmysl. Tato struktura naznačuje, že růst nebyl tažen pouze jedním sektorem, ale byl relativně plošný. Služby i průmysl se na zlepšení výkonu ekonomiky podílely společně. Z hlediska trhu práce došlo ke zvýšení zaměstnanosti o 1,1 % na 5,5 milionu osob. Celkový počet odpracovaných hodin vzrostl o 2,3 %, což potvrzuje nejen vyšší počet zaměstnaných, ale i vyšší pracovní aktivitu. 4. čtvrtletí v detailu V posledním čtvrtletí roku se výdaje domácností mezičtvrtletně zvýšily o 1,3 % a meziročně o 3,2 %. Nejvíce rostly nákupy předmětů krátkodobé spotřeby a služeb. To ukazuje na oživení běžné spotřeby, která je pro výkon ekonomiky klíčová. Výdaje vládních institucí vzrostly mezičtvrtletně o 1 % a meziročně o 2,5 %. Stabilní růst veřejné spotřeby tak doplnil soukromou poptávku. Investice vykázaly ještě dynamičtější vývoj. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 1,7 % a meziročně o 5,3 %. Meziročně rostly především investice do obydlí a ostatních budov a staveb, což naznačuje pokračující aktivitu ve stavebnictví. Zahraniční obchod zůstal silným pilířem růstu i na konci roku. Saldo obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách 133,9 miliardy korun, což bylo o 9,5 miliardy více než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 5,1 %, zatímco dovoz byl vyšší mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 5,3 %. Co čísla signalizují Celkový obrázek ukazuje ekonomiku, která se opírá o kombinaci domácí spotřeby, investic i zahraniční poptávky. Růst není tažen pouze jedním faktorem, ale širší základnou. Zvýšení původního odhadu ČSÚ o desetinu procentního bodu sice nepředstavuje dramatickou revizi, ale potvrzuje stabilitu trendu. Tempo 2,6 % je nejvyšší od roku 2022 a zároveň ukazuje, že česká ekonomika si udržuje solidní dynamiku i v náročnějším mezinárodním prostředí. Růst zaměstnanosti i počtu odpracovaných hodin navíc podporuje příjmovou základnu domácností, což vytváří předpoklady pro pokračující spotřebitelskou aktivitu. Vývoj loňského roku tak potvrzuje, že česká ekonomika se nachází ve fázi stabilního růstu, podpořeného jak vnitřní poptávkou, tak vývozem.