Zatímco západní svět s úžasem sledoval salta humanoidních robotů v přímém přenosu čínského galavečera u příležitosti svátku jara, v zákulisí se odehrával mnohem zásadnější posun. Čínští výrobci humanoidních robotů dodávají na trh násobně více jednotek než západní konkurenti jako Tesla (TSLA) Silný dodavatelský řetězec vybudovaný pro elektromobilitu umožňuje Číně extrémně rychlé inovace a snižování nákladů Startup Unitree dosáhl valuace 3 miliardy dolarů a Galbot získal rekordní investici přes 300 milionů dolarů Hlavní výzvou zůstává nedostatek tréninkových dat pro software a závislost na čipech od americké Nvidie (NVDA) Čínský průmysl humanoidní robotiky se v počáteční fázi trhu dostává do drtivého vedení, které není postaveno pouze na efektních demonstracích, ale na bezkonkurenční rychlosti výroby a objemu dodávek. Čínský výrobce mobilních telefonů Honor (7709.TWO) se nyní chystá odhalit svého prvního humanoidního robota na veletrhu MWC ve Španělsku, což jen potvrzuje masivní expanzi tamních technologických gigantů do tohoto segmentu. Robotika byla sice označena za prioritu v rámci vládního plánu „Made in China 2025“, původně se však soustředila na automatizaci továren. Průlom nastal s pokroky v multimodální AI, která urychluje rozvoj takzvané vtělené inteligence (embodied AI). Jde o autonomní stroje operující v reálném světě, které mají podle čínských představitelů pomoci kompenzovat nedostatek pracovních sil a radikálně zvýšit produktivitu. V této rané fázi čínské firmy podle Seliny Xu, expertky na AI z úřadu Erica Schmidta, deklasují své americké rivaly v rychlosti i objemu produkce. Dodavatelský řetězec jako klíč k vítězství Základem čínského úspěchu je robustní hardwarový dodavatelský řetězec, který byl z velké části vybudován pro sektor elektromobility. Od senzorů až po baterie – Čína disponuje nejsilnější výrobní základnou na světě, což tamním firmám umožňuje iterovat nové modely mnohem rychleji než západním konkurentům. Výsledkem je nejen nižší cena robotů, ale i schopnost bleskově uvádět na trh vylepšené verze. Čísla hovoří jasně: přední čínský hráč Unitree loni dodal zhruba 36krát více jednotek než jeho američtí rivalové Figure nebo Tesla (TSLA) . Celosvětové dodávky humanoidních robotů loni dosáhly pouhých 13 317 kusů, což je na odvětví, které má do roku 2035 vyrůst na 2,6 milionu kusů ročně, velmi nízký základ. Přesto je dominance Pekingu zjevná. Žebříčku dodávek za rok 2025 vévodily čínské firmy Agibot a Unitree, následované společnostmi UBTech, Leju Robotics, Engine AI a Fourier Intelligence. Trh se navíc posouvá od pouhého vzrušení z předváděcích modelů k praktickému nasazení v provozu. Zákazníci se stále častěji ptají na stabilitu v reálném prostředí a schopnost robotů skutečně nahradit lidskou práci. Miliardové valuace a technologická úzká hrdla Finanční injekce do čínských startupů tempo pokroku výrazně urychlily. Společnost Unitree byla po uzavření investičního kola Series C oceněna na přibližně 3 miliardy dolarů, s ambicemi dosáhnout při budoucím IPO hodnoty až 7 miliard dolarů. Další významný hráč, Galbot, získal čerstvé financování ve výši přes 300 milionů dolarů, což posunulo jeho valuaci rovněž na hranici 3 miliard dolarů. To představuje jednu z největších investic v čínském sektoru humanoidní robotiky vůbec. Navzdory hardwarovému náskoku zůstávají otazníky nad softwarem a integrovanými systémy AI. Čínské firmy se sice spoléhají na pokročilé modely vidění-jazyk-akce, ale v oblasti softwaru pro humanoidy je stále lídrem americká Nvidia (NVDA) se svým stackem poháněným čipy Orin. Čínští výrobci čipů však již intenzivně pracují na domácích alternativách. Zásadní výzvou zůstává nedostatek dat pro trénování „mozků“ robotů. Na rozdíl od jazykových modelů nelze data pro fyzický pohyb jednoduše stáhnout z internetu, a tak se firmy uchylují k simulacím a syntetickým datům. Asijská konkurence a globální výhled Závod o humanoidy však není jen soubojem dvou velmocí. Japonsko, dlouholetý průkopník s projekty firem jako Honda (HMC) nebo SoftBank (SFTBY) , cílí na masovou výrobu do roku 2027. Japonský ekosystém těží z preciznosti a unikátního kulturního vnímání robotů jako přátel, což usnadňuje jejich nasazení například v péči o seniory. Pozadu nezůstává ani jihokorejský Hyundai (005380.KS) se svou jednotkou Boston Dynamics, která plánuje v USA vyrábět až 30 000 kusů svého nového robota Atlas ročně pro tovární využití do roku 2028. Čína však sází na kombinaci vládní strategie, dostatku soukromého kapitálu a bezkonkurenční rychlosti škálování. Celý cyklus od výzkumu přes dodavatelský řetězec až po nasazení u zákazníka je v Číně komprimován do extrémně krátké smyčky. První vlna skutečného masového nasazení se očekává v průmyslové výrobě, skladové logistice a maloobchodu – tedy v prostředích, kde jsou úkoly opakující se a procesy jasně definované. Právě zde mají humanoidní roboti nejlepší podmínky k tomu, aby začali přinášet reálnou ekonomickou hodnotu ve velkém měřítku.