Země skupiny G7 se připravují na mimořádné jednání o možné koordinované reakci na prudký růst cen ropy. G7 zvažuje uvolnění až 400 milionů barelů ropy z rezerv Brent ropa krátce vyskočila nad 116 dolarů za barel Strategické zásoby IEA činí přibližně 1,24 miliardy barelů Ceny benzínu v USA vzrostly z 2,98 na 3,45 dolaru za galon Ministři financí plánují diskutovat o společném uvolnění ropy ze strategických rezerv, které by bylo koordinováno prostřednictvím Mezinárodní energetické agentury (IEA). Cílem je stabilizovat energetické trhy po výrazném zdražení ropy způsobeném konfliktem na Blízkém východě. Mimořádná videokonference ministrů financí G7 a výkonného ředitele IEA Fatiha Birola je naplánována na 8:30 ráno newyorského času. Hlavním tématem bude dopad války s Íránem na globální energetické trhy a širší ekonomiku. Podle zdrojů obeznámených s jednáním už tři země G7, včetně Spojených států, vyjádřily podporu myšlence koordinovaného uvolnění části strategických zásob ropy. Strategické zásoby jako nástroj stabilizace trhu Členské státy Mezinárodní energetické agentury disponují strategickými ropnými rezervami, které tvoří společný krizový mechanismus určený právě pro situace výrazného narušení dodávek nebo prudkého růstu cen energií. Celkem mají členské země IEA k dispozici přibližně 1,2 miliardy barelů strategických rezerv. Někteří američtí představitelé se podle informací z jednání domnívají, že by bylo vhodné uvolnit přibližně 300 až 400 milionů barelů, což představuje zhruba 25 až 30 % těchto zásob. Tyto rezervy vznikly v reakci na ropnou krizi v roce 1974, kdy arabské embargo na vývoz ropy způsobilo prudký růst cen a vážné nedostatky paliv v západních zemích. Od té doby byly strategické rezervy využity pouze výjimečně. Od založení IEA došlo k pěti koordinovaným uvolněním zásob, přičemž poslední dvě proběhla v roce 2022 po invazi Ruska na Ukrajinu. Prudký růst cen ropy vyvolává obavy z inflace Konflikt v Perském zálivu vyvolal výrazné zdražení ropy na světových trzích. Mezinárodní benchmark Brent během pondělního obchodování v Asii vyskočil až o 24 % na 116,71 dolaru za barel. Později část zisků odevzdal a obchodoval se přibližně kolem 110,85 dolaru za barel, což stále představovalo růst téměř o 19 %. Americká ropa West Texas Intermediate (WTI) zaznamenala ještě výraznější pohyb. Cena krátce vystoupala až na 116,45 dolaru za barel, což představovalo nárůst o 28 %, než následně klesla přibližně na 108 dolarů. Tak prudké zdražení ropy může mít významné dopady na světovou ekonomiku. Vyšší ceny energií totiž zvyšují výrobní náklady, dopravu i ceny pohonných hmot, což může vést k novému inflačnímu tlaku. Největší dopady mohou pocítit zejména velké importní ekonomiky, jako jsou Čína, Indie, Jižní Korea, Japonsko, Německo, Itálie nebo Španělsko, které jsou na dovozu ropy silně závislé. Politický tlak na snížení cen energií Růst cen ropy představuje také politický problém pro americkou administrativu. Prezident Donald Trump čelí rostoucímu tlaku, aby podnikl kroky ke stabilizaci cen energií. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech vzrostla během jednoho týdne z 2,98 dolaru na 3,45 dolaru za galon, a podle analytiků může bez zásahu vlády dále růst. Trump však zatím zůstává relativně klidný. Na sociální síti Truth Social uvedl, že krátkodobé zvýšení cen ropy je malou cenou za globální bezpečnost a stabilitu. Zároveň však rostoucí ceny energií ohrožují jeho snahu snižovat inflaci a náklady domácností. Někteří republikáni už prezidenta kritizují za to, že se více soustředí na zahraniční politiku než na domácí ekonomické problémy. Ropné rezervy mohou pokrýt měsíční poptávku Podle interního dokumentu připraveného pro jednání IEA disponují členské státy více než 1,24 miliardy barelů veřejných zásob ropy. Kromě toho existuje ještě přibližně 600 milionů barelů zásob držených energetickým průmyslem, které by bylo možné využít v případě potřeby. Celkově tyto rezervy dokážou pokrýt téměř jeden měsíc celkové poptávky po ropě v zemích IEA a více než 140 dní čistého dovozu ropy. Největší část strategických zásob drží Spojené státy a Japonsko, které dohromady vlastní přibližně 700 milionů barelů z celkových veřejných rezerv. Vedle toho disponuje rozsáhlými zásobami také Čína, která však není plnohodnotným členem IEA. Analytici odhadují, že čínské rezervy dosahují 1,1 až 1,4 miliardy barelů, což by mohlo pokrýt zhruba 140 dní dovozu ropy. Pokud by G7 skutečně přistoupila k koordinovanému uvolnění strategických zásob, šlo by o významný zásah do globálního ropného trhu s cílem zmírnit cenové šoky a stabilizovat ekonomiku.