Napětí na Blízkém východě se znovu přelilo do globálních kapitálových trhů. Americké indexy ztratily více než 2 % Ropa Brent vyskočila nad 83 dolarů Hrozí narušení přepravy přes Hormuzský průliv Vyšší ceny energii a komodit zvyšují inflační očekávání Všechny tři hlavní americké akciové indexy během úterního obchodování ztratily více než 2 %, poté co Izrael zasáhl cíle v Íránu a Libanonu a Teherán odpověděl vlastními protiútoky. Konflikt se tak dále rozšiřuje a investoři reagují výrazným ústupem od rizikových aktiv. Pokles akcií byl částečně způsoben růstem výnosů státních dluhopisů, které se pohybují opačně než jejich ceny. Vyšší ceny energií navíc zvedly inflační očekávání, což oslabilo představu, že by americká centrální banka letos mohla výrazněji snižovat úrokové sazby. Eskalace konfliktu a reakce Washingtonu Americký prezident Donald Trump naznačil, že společná kampaň USA a Izraele proti Íránu může být dlouhodobější. Při svém prvním veřejném vystoupení od začátku aktuální fáze bojů uvedl, že Spojené státy mají „prakticky neomezené zásoby“ některých typů zbraní. Dříve hovořil o tom, že zapojení USA by mohlo trvat čtyři až pět týdnů. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu naopak uvedl, že nejnovější vlna útoků nebude trvat roky a nejde o nekonečnou válku. Izraelská armáda potvrdila zásahy cílů v Teheránu i útoky na velitelská centra a sklady zbraní hnutí Hizballáh v Bejrútu. Írán pokračoval v odvetných úderech napříč regionem. Americká ambasáda v Saúdské Arábii utrpěla menší škody po náletech, které Rijád přičítá Teheránu. Napadena byla i dubajská mezinárodní letiště a infrastruktura v Perském zálivu. Cloudová divize společnosti Amazon (AMZN) oznámila, že dvě její zařízení ve Spojených arabských emirátech a Bahrajnu byla zasažena dronovými útoky a jsou výrazně poškozena. Letecké společnosti Emirates a Etihad prodloužily pozastavení letů z Dubaje a Abú Dhabí. Akcie aerolinek a hotelových řetězců proto zůstaly pod tlakem a navázaly na slabý výkon z předchozího dne. Ropa prudce zdražuje kvůli obavám z přerušení dodávek Nejvýraznější reakce přišla z energetického trhu. Futures na ropu Brent vyskočily o 7,7 % na 83,72 dolaru za barel, zatímco americká WTI vzrostla o 8,2 % na 77,05 dolaru. Oba kontrakty již předchozí den uzavřely o více než 7 % výše poté, co během obchodování krátce dosáhly ročních maxim. Klíčovým faktorem jsou obavy z možného omezení přepravy přes Hormuzský průliv, kterým proudí významná část globálních dodávek ropy. Vysoce postavený představitel Íránských revolučních gard pohrozil útoky na jakoukoli loď, která by se pokusila průlivem proplout. Podle analytiků odráží prudký cenový pohyb rychlé přecenění rizika narušení dodávek. Pokud by konflikt přetrvával a export ropy z oblasti Perského zálivu byl omezen, ceny by mohly zůstat zvýšené. Někteří odborníci však upozorňují, že skupina producentů OPEC+ v poslední době signalizovala ochotu zvýšit těžbu, což by mohlo alespoň částečně kompenzovat případné výpadky. Dopad na globální trhy a měny Obavy z omezení dodávek ropy silně zasáhly asijské trhy, které jsou významným odběratelem ropy z regionu. Akciové indexy v Jižní Koreji, Japonsku i na Tchaj-wanu oslabily. Poklesy zaznamenaly i hlavní evropské burzy. Zlato, tradičně vnímané jako bezpečný přístav, paradoxně oslabilo. Důvodem byl silnější americký dolar, který snižuje atraktivitu komodit denominovaných v USD. Investoři tak stojí mezi dvěma protichůdnými silami: geopolitickým rizikem podporujícím bezpečná aktiva a měnovým efektem, který jejich růst tlumí. Růst cen ropy zároveň zvýšil inflační očekávání, což vedlo k růstu výnosů dluhopisů. Vyšší výnosy obvykle snižují ocenění akcií, zejména technologických titulů, které jsou citlivější na diskontní sazby. Co trhy sledují dál Klíčovým faktorem pro další vývoj zůstává rozsah konfliktu a jeho dopad na energetické toky. Pokud by nedošlo k dlouhodobému narušení přepravy přes Hormuzský průliv, část současné rizikové prémie by se mohla z cen ropy postupně vytratit. Naopak přetrvávající eskalace by mohla dále posilovat inflační tlaky, omezit prostor pro snižování sazeb ze strany Fedu a udržet akciové trhy pod tlakem. Globální investoři tak aktuálně čelí kombinaci geopolitického rizika, vyšších cen energií a napjatějších měnových podmínek.