Mobilní internet jako standard napříč generacemi. Klíčové body Mobilní internet používá 7,2 milionu Čechů Internetové bankovnictví výrazně převyšuje průměr EU AI využívá třetina populace, hlavně mladí Digitální dovednosti jsou nad průměrem EU Počet lidí v Česku, kteří dnes a denně využívají internet v mobilním telefonu, zaznamenal za poslední dekádu výrazný růst. V roce 2025 dosáhl celkem 7,2 milionu uživatelů, což představuje nárůst o čtyři miliony oproti roku 2015. Tento vývoj nám všem tak jasně ukazuje, jak rychle se mobilní technologie staly nedílnou součástí každodenního života. Hlavním impulzem byl především rozvoj chytrých mobilních zařízení a zároveň rychlá dostupnost mobilních sítí, které umožnily pohodlný přístup k internetu prakticky odkudkoliv. Mobilní internet se tak postupně stal standardem, nikoliv doplňkem. Zdroj: Shutterstock Z hlediska věkových skupin je situace velmi diferencovaná. V mladší a střední generaci používá internet v mobilu prakticky každý. Výrazný posun je patrný i u starší populace – ve věku 55 až 74 let využívalo mobilní internet v roce 2025 již 75 % lidí. Naopak mezi seniory nad 75 let zůstává adopce výrazně nižší, kdy internet v mobilu používá pouze přibližně čtvrtina této skupiny. On-line bankovnictví a nakupování jako běžná součást života Vedle samotného přístupu k internetu se zásadně proměňuje i způsob, jakým lidé digitální technologie využívají. Mezi osobami ve věku 16 až 74 let využívalo v roce 2025 internetové bankovnictví 85 % lidí, což je o 15 procentních bodů více než průměr Evropské unie. Tento údaj potvrzuje, že česká populace patří v oblasti digitálních finančních služeb mezi nadprůměrně aktivní. Podobný trend je patrný také u on-line nakupování. V roce 2025 využívalo tuto možnost 75 % dospělých, což představuje pátý nejvyšší podíl v rámci zemí EU. On-line nákupy se tak definitivně posunuly z doplňkové aktivity do role standardního spotřebitelského chování. Tento vývoj odráží širší transformaci ekonomiky směrem k digitalizaci. Spotřebitelé si zvykli na rychlost, dostupnost a komfort digitálních služeb, což zpětně motivuje firmy i instituce k dalším investicím do online prostředí. Digitální komunikace se státem i rozvoj AI Rostoucí digitalizace se neprojevuje pouze v soukromém sektoru, ale stále více i ve vztahu občanů ke státu. V roce 2025 využilo při komunikaci s veřejnou správou státem uznávanou elektronickou identitu 32 % osob starších 16 let. V některých věkových skupinách je přitom adopce výrazně vyšší – například mezi lidmi ve věku 35 až 44 let dosahuje podíl 49 %. Vedle toho se dynamicky rozvíjí i využívání umělé inteligence (AI). V roce 2025 ji v Česku používala třetina osob starších 16 let, což odpovídá průměru Evropské unie. Zásadní rozdíly jsou však opět mezi generacemi. Nejčastěji AI využívají mladí lidé ve věku 16 až 24 let, kde podíl dosahuje 78 %, zatímco u osob nad 65 let jde pouze o čtyři procenta. Rychlý růst je patrný také na úrovni firem. V roce 2025 využívalo umělou inteligenci 18 % podniků, což představuje trojnásobek oproti roku 2023. Tento trend naznačuje, že AI se postupně stává standardní součástí firemních procesů a konkurenční výhody. Digitální dovednosti nad průměrem EU S rostoucím využíváním technologií souvisí i úroveň digitálních dovedností obyvatel. Česká republika v tomto ohledu dosahuje nadprůměrných výsledků. Mezi lidmi ve věku 16 až 74 let mělo v roce 2025 alespoň základní digitální dovednosti 70 % osob, zatímco průměr Evropské unie činil 60 %. Zdroj: Shutterstock Vyšší úroveň digitálních kompetencí je klíčová nejen pro jednotlivce, ale i pro celkovou konkurenceschopnost ekonomiky. Schopnost efektivně pracovat s technologiemi totiž ovlivňuje produktivitu práce, adaptaci na nové nástroje i schopnost reagovat na technologické změny. Souhrnně lze říci, že Česko se během poslední dekády výrazně posunulo směrem k digitální společnosti. Mobilní internet, online služby i umělá inteligence se staly běžnou součástí života, přičemž klíčovým faktorem dalšího vývoje zůstává schopnost jednotlivých skupin obyvatel držet krok s technologickými změnami.