​ ​ Konflikt na Blízkém východě způsobil prudký nárůst cen ropy až o 30 % na 119 USD za barel, přičemž futures na ropu Brent posílily o 12 % na 103,93 USD a WTI o 12,5 % na 102,31 USD. Přední regionální producenti omezují dodávky, přičemž Irák snížil těžbu na svých hlavních jižních ropných polích o 70 % na 1,3 milionu barelů denně. V reakci na rostoucí náklady na energie a 11% týdenní nárůst cen amerického benzínu zvažují ministři financí zemí G7 společné uvolnění nouzových ropných rezerv ke zmírnění inflačních tlaků. Japonsko, které z Blízkého východu dováží přibližně 95 % své ropy, se připravuje na čerpání strategických zásob, zatímco Jižní Korea zavedla první cenové stropy na pohonné hmoty za téměř 30 let.   Saúdská Arábie zahájila snižování těžby ropy ​, čímž se stala dalším z producentů v oblasti Perského zálivu, které tvrdě zasáhl probíhající americko-izraelský konflikt s Íránem. Vojenské střety v regionu prakticky paralyzovaly námořní dopravu a vyhnaly pondělní ceny této klíčové komodity strmě vzhůru o téměř 30 % na hodnotu 119 dolarů za barel. Nervozitu na trzích navíc prohlubují plány tvrdého křídla v Teheránu ohledně nástupnictví, což výrazně zchladilo naděje na brzké ukončení nepřátelství. Omezování produkce a cenový šok Podle informací z trhu začal saúdskoarabský ropný gigant Aramco omezovat produkci na dvou svých ropných polích, ačkoliv zástupci společnosti odmítli situaci blíže komentovat. V sousedním Bahrajnu vyhlásila společnost Bapco Energies stav vyšší moci po přímém útoku na její rafinérský komplex. Vlna výpadků se však šíří celým regionem. Během víkendu Irák snížil produkci na svých hlavních jižních ropných polích o 70 % na 1,3 milionu barelů denně (bpd). Také společnost Kuwait Petroleum Corp přistoupila v sobotu k redukci těžby a rovněž vyhlásila stav vyšší moci. Ceny ropy v bezprostřední reakci dosáhly nejvyšších úrovní od poloviny roku 2022. Referenční futures kontrakty na severomořskou ropu Brent si v jednu chvíli připsaly 12 % a obchodovaly se za 103,93 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI vzrostla o 12,5 % na 102,31 dolarů za barel. Podle hlavního ropného analytika společnosti Kpler Muyu Xua má nyní trh zaděláno na "dokonalou bouři", kterou tvoří omezování těžby, dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu a rostoucí pesimismus ohledně rychlého obratu současné situace. Saúdská Arábie se snaží přesměrovat export ropy pomocí ropovodů k Rudému moři, jelikož íránské hrozby drží stovky tankerů zcela paralyzované uvnitř Zálivu i těsně za jeho hranicemi. Zásah do strategických rezerv Krizový vývoj nutí světové vlády jednat. Ministři financí skupiny G7 na svém pondělním zasedání projednají možnost společného uvolnění nouzových zásob ropy. Americký prezident Donald Trump, který se letos vrátil do úřadu se slibem levnějších energií, se snažil mírnit obavy z rostoucích cen benzinu v USA, jež za poslední týden do pátku stouply o 11 %. Lídr senátní menšiny Chuck Schumer jej přitom již vyzval k okamžitému prodeji ropy ze Strategických ropných rezerv (SPR). Japonsko, které z Blízkého východu dováží zhruba 95 % své spotřeby ropy, již nařídilo přípravu státních zásobníků na případné uvolnění suroviny, ačkoliv hlavní tajemník kabinetu později upřesnil, že definitivní rozhodnutí zatím nepadlo. Vlády po celém světě se obávají silných proinflačních dopadů způsobených raketovým růstem nákladů na energie. Jihokorejský prezident I Če-mjong v reakci na paniku oznámil zavedení cenových stropů na pohonné hmoty, a to poprvé za téměř 30 let.