Elon Musk oznámil výstavbu obřího polovodičového závodu Terafab, který vznikne jako společný podnik společností Tesla, SpaceX a xAI. Závod se zaměří na produkci nejmodernějších 2nanometrových čipů s ambicí dosáhnout energetického výkonu jednoho terawattu. Přibližně 80 % produkce má směřovat do vesmíru pro potřeby SpaceX, což posiluje spekulace o vzniku jednotného technologického mega-koncernu.   Vertikální integrace a zrod čipového giganta Elon Musk o víkendu potvrdil své dřívější vize a oficiálně představil ambiciózní projekt Terafab, který představuje zásadní milník v jeho snaze o vybudování komplexního impéria postaveného na umělé inteligenci. V prostorách bývalé elektrárny nastínil plán na výstavbu mamutího závodu na výrobu polovodičů, který nebude pouhým dodavatelem, ale klíčovým pilířem vertikální integrace jeho klíčových firem. Společnost Tesla (TSLA) se v tomto podniku spojí se subjekty xAI a SpaceX, přičemž právě fúze SpaceX a xAI z počátku letošního roku vytvořila ideální podhoubí pro tento technologický skok. Název „Terafab“ není zvolen náhodně a odráží Muskův typický sklon k megalomanství v tom nejlepším slova smyslu. Označení „Tera“ odkazuje na ambici produkovat čipy, které pro svůj provoz budou vyžadovat ohromující jeden terawatt, tedy bilion wattů, elektrické energie. Pro lepší představu o rozsahu tohoto záměru lze uvést, že takový energetický objem odpovídá ročnímu provozu přibližně jedné miliardy nejmodernějších čipů Blackwell od společnosti Nvidia (NVDA) . Musk tak dává jasně najevo, že se nehodlá spoléhat na externí dodavatele v závodě o nadvládu v oblasti AI infrastruktury. Tento strategický tah má vyřešit hrozící nedostatek pokročilých čipů, které jsou nezbytné pro fungování aplikací umělé inteligence, autonomních vozů robo-taxi a humanoidních robotů. Překvapivým aspektem celého oznámení je však Muskovo přesvědčení, že plných 80 % produkce Terafabu skončí ve vesmíru. Právě tam plánuje SpaceX provádět masivní výpočty spojené s umělou inteligencí, které v současnosti zajišťují pozemní hyperscalery. Tato vize posouvá hranice cloud computingu doslova mimo naši planetu a definuje nový směr, kterým se Muskova technologická skupina hodlá ubírat. Miliardové investice a agresivní časový harmonogram Realizace projektu Terafab si vyžádá kapitálové výdaje v řádech desítek miliard dolarů, což se již nyní začíná propisovat do finančních plánů zúčastněných firem. Samotná Tesla plánuje v roce 2026 vynaložit na nové vybavení přibližně 20 miliard dolarů, což představuje masivní nárůst oproti necelým 9 miliardám dolarů očekávaným v roce 2025. Je však důležité zdůraznit, že přímé výdaje na výstavbu a technologie Terafabu nejsou v této prognóze pro rok 2026 zahrnuty, což naznačuje, že celkový investiční apetit skupiny bude ještě mnohem agresivnější. Z technologického hlediska se Terafab zaměří na takzvané dvounanometrové uzly, které v současnosti představují absolutní špičku v designu a výrobě polovodičů. Přechod na tuto technologii je kritický pro dosažení energetické efektivity a výpočetního výkonu potřebného pro příští generaci neuronových sítí. Muskův časový harmonogram je, jak je u něj zvykem, velmi napjatý. Prvotní výroba polovodičů je naplánována na konec roku 2027, přičemž plného objemu produkce by měl závod dosáhnout v roce 2028. V kontextu celého odvětví jde o mimořádně odvážný plán, neboť u standardních polovodičových zařízení trvá cesta od prvního výkopu k zahájení výroby obvykle minimálně tři roky. I když bude trvat několik let, než se produkce rozjede na cílovou úroveň, trh vnímá tento krok jako potvrzení Muskovy schopnosti doručovat strategické vize. Terafab zatím nepřispívá k tržbám ani ziskům, ale jeho existence jako reálného byznys plánu poskytuje investorům hmatatelný důkaz o tom, jakým způsobem chce Musk propojit své autonomní systémy s vlastní hardwarovou základnou. Zapojení SpaceX do celého řetězce navíc nadále přiživuje spekulace o tom, že by v budoucnu mohlo dojít k úplnému sloučení Muskových společností do jediné obří korporace zaměřené na umělou inteligenci. Reakce Wall Street a sázka na budoucnost AI Akciové trhy na novinky ohledně Terafabu reagovaly v úvodu pondělního obchodování pozitivně. Akcie Tesly si připsaly 2,2 % a vyšplhaly se na úroveň 376,06 dolaru. Širší trh vyjádřený indexem S&P 500 (^GSPC) i Dow Jones Industrial Average (^DJI) rostl shodně o zhruba 1,4 %. Optimismus na burzách podpořily také zprávy o jednáních mezi USA a Íránem, která inicioval prezident Donald Trump s cílem zmírnit napětí na Blízkém východě, což obecně zvýšilo chuť investorů k riziku. Současná valuace Tesly, která se pohybuje na úrovni přibližně 190násobku odhadovaných zisků pro rok 2026, jasně ukazuje, že investoři nekupují pouze výrobce elektromobilů, ale především sázku na budoucí aplikace umělé inteligence. Trh věří, že nové zdroje příjmů z robo-taxi a robotiky ospravedlní toto vysoké ocenění. Přestože Tesla v červnu spustila službu robo-taxi v texaském Austinu, akcionáři netrpělivě čekají na její rozšíření do dalších měst. Podobně je tomu i u humanoidního robota Optimus, jehož třetí verze je ve vývoji, ale jeho reálné schopnosti zatím zůstávají pro širší veřejnost spíše zahaleny tajemstvím. Projekt Terafab tak přichází v momentě, kdy Tesla potřebuje nový impuls pro svou růstovou story. Od začátku letošního roku akcie společnosti sice odepisovaly 18 %, ale v horizontu posledních 12 měsíců si drží solidní zisk 48 %. Muskův příslib vybudovat vlastní polovodičové zázemí pro podporu AI ambicí je přesně tím druhem strategického kroku, který dokáže udržet zájem investorů i v období, kdy prodeje elektromobilů čelí cyklickému ochlazení. Schopnost propojit potřeby pozemské dopravy s vesmírnou infrastrukturou SpaceX prostřednictvím společného vývoje čipů může být nakonec tím rozhodujícím faktorem, který definuje úspěch Muskova impéria v příští dekádě.