Průměrná mzda v České republice v minulém roce pokračovala v růstu. Klíčové body Průměrná mzda v Česku loni vzrostla na 49.215 korun Reálné mzdy se téměř vrátily na úroveň roku 2019 Nejvyšší příjmy mají pracovníci v IT a finančních službách Nejnižší mzdy zůstávají v ubytovacích a stravovacích službách Podle aktuálních dat dosáhla hodnoty 49.215 korun, což představuje meziroční zvýšení o 7,2 procenta. Po započtení inflace vzrostly mzdy reálně o 4,6 %, což znamená výrazné zlepšení kupní síly zaměstnanců po období silného zdražování. Reálné mzdy se tak postupně vracejí na úroveň, kterou ekonomika zaznamenala před pandemií. V současnosti jim k dosažení hodnot z roku 2019 chybí již pouze necelé jedno procento. Pokud bude současný trend pokračovat, je pravděpodobné, že v letošním roce se reálné příjmy zaměstnanců nad tuto hranici definitivně dostanou. Zdroj: Canva Vývoj mezd v posledních letech byl výrazně ovlivněn vysokou inflací. Ta v předchozích letech výrazně snižovala kupní sílu domácností, i když nominální mzdy rostly. Loňský rok však přinesl kombinaci stabilnějších cen a solidního růstu výdělků, což se promítlo do výraznějšího reálného růstu mezd. Medián mezd ukazuje výrazné rozdíly v příjmech Přestože průměrná mzda překonala hranici 49 tisíc korun, velká část zaměstnanců na tuto úroveň nedosáhne. Obecně platí, že přibližně dvě třetiny pracovníků pobírají nižší mzdu než je průměr. Lepším ukazatelem typického výdělku je proto medián mezd. Ten představuje hodnotu, při které má polovina zaměstnanců příjem vyšší a druhá polovina nižší. Medián byl v minulém roce přibližně o 15 procent nižší než průměrná mzda, což potvrzuje nerovnoměrné rozdělení příjmů napříč ekonomikou. Zajímavým trendem posledních dvou let je také rychlejší růst mezd u zaměstnanců s vyššími příjmy. Mediánová mzda totiž rostla pomaleji než samotný průměr, což naznačuje, že zaměstnanci na vyšších pozicích zaznamenali výraznější nárůst příjmů než pracovníci s nižšími výdělky. Tento vývoj zároveň odráží strukturální změny na pracovním trhu. Rostoucí význam technologických a specializovaných profesí zvyšuje poptávku po kvalifikovaných pracovnících, což se následně promítá do jejich rychlejšího mzdového růstu. Regionální rozdíly ve výši mezd zůstávají výrazné Výše mezd se v České republice výrazně liší také podle regionu. Nad celostátním průměrem se dlouhodobě pohybují pouze dva regiony – Praha a Středočeský kraj. V hlavním městě dosáhla průměrná mzda 62.723 korun, což je výrazně více než republikový průměr. Ve Středočeském kraji činila průměrná mzda 49.539 korun, tedy jen mírně nad celostátní úrovní. Na opačném konci žebříčku se nachází Karlovarský kraj, kde průměrná mzda dosáhla 42.049 korun. Rozdíl mezi nejlépe a nejhůře placeným regionem tak přesahuje dvacet tisíc korun měsíčně. Praha zároveň zaznamenala také nejdynamičtější růst mezd. Průměrné výdělky zde meziročně vzrostly o 7,9 procenta, což bylo nejvíce ze všech regionů. Karlovarský kraj patřil naopak mezi oblasti s pomalejším tempem růstu, kde mzdy vzrostly o 6,1 procenta. Nejpomalejší růst byl zaznamenán v Libereckém kraji. Zde se průměrná mzda zvýšila o 5,8 procenta a dosáhla úrovně 43.967 korun. Regionální rozdíly ve mzdách souvisejí především s odlišnou strukturou ekonomiky. Oblasti s vyšší koncentrací technologických firem, služeb a kvalifikovaných profesí obvykle vykazují výrazně vyšší průměrné příjmy než regiony orientované na tradiční průmysl nebo služby s nižší přidanou hodnotou. Nejvyšší mzdy mají technologické obory Velké rozdíly ve výdělcích existují také mezi jednotlivými odvětvími ekonomiky. Nejvyšší průměrné mzdy dlouhodobě dosahují pracovníci v informačních a komunikačních technologiích, kde roční průměr přesáhl 89.000 korun měsíčně. Zdroj: Canva Velmi vysoké příjmy vykazují také zaměstnanci ve finančních službách, kde průměrná mzda překročila 80.000 korun. Naopak nejnižší mzdy se objevují v odvětví ubytování a stravování, kde průměrný měsíční příjem nedosahuje ani 30.000 korun. Je však třeba dodat, že v těchto profesích může být část příjmů tvořena spropitným, které se do oficiálních statistik často nezapočítává. Rozdíly mezi jednotlivými sektory ekonomiky tak zůstávají velmi výrazné. Zatímco některé technologicky orientované obory nabízejí výrazně nadprůměrné výdělky, jiné sektory se dlouhodobě pohybují hluboko pod průměrem celé ekonomiky. Konec roku tradičně zvyšuje průměrné mzdy V samotném čtvrtém čtvrtletí minulého roku průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,4 procenta a dosáhla hodnoty 52.283 korun. Po započtení inflace to znamenalo reálný růst o 5,1 procenta. Závěr roku bývá z hlediska mzdových statistik specifický. Do výpočtu totiž vstupují různé prémie, bonusy a odměny vyplácené zaměstnancům, což průměrnou mzdu dočasně zvyšuje. V celoročních statistikách je však jejich vliv menší, protože se rozpočítává do více měsíců. Vývoj mezd bude důležitým faktorem také v letošním roce. Očekává se, že mzdy budou nadále růst, i když tempo jejich zvyšování pravděpodobně mírně zpomalí. Pokud inflace zůstane relativně nízká, může i mírnější nominální růst znamenat další zvyšování reálných mezd. To by mohlo podpořit spotřebu domácností, která patří mezi klíčové pilíře ekonomického růstu. Současný mzdový vývoj zároveň naznačuje, že centrální banka nebude pod výrazným tlakem na rychlé snižování úrokových sazeb. Stabilní růst příjmů totiž může udržovat domácí poptávku na relativně silné úrovni.