Cena ropy Brent se opět dostala nad hranici 100 dolarů za barel, což je přímý důsledek eskalace konfliktu na Blízkém východě a výrazného narušení ropné dopravy v regionu. Klíčové body Cena ropy Brent opět překročila hranici 100 dolarů za barel Uzavření Hormuzského průlivu omezuje pětinu světových dodávek ropy IEA uvolnila rekordních 400 milionů barelů ze strategických rezerv Analytici varují, že ceny mohou překonat historické maximum z roku 2008 Válka v Íránu začíná mít stále hlubší dopad na globální energetické trhy a investoři sledují vývoj s rostoucí nervozitou. Napětí se navíc promítá do širšího energetického sektoru, kde rostou také ceny zemního plynu a rafinovaných produktů. Globální referenční cena ropy Brent během obchodování vzrostla až o deset procent na 101,59 dolaru za barel. Americká ropa West Texas Intermediate současně vystoupala téměř k hranici 96 dolarů za barel. Prudký růst cen souvisí především s dramatickým zhoršením situace v oblasti Perského zálivu, kde dochází k narušení přepravy ropy a k postupnému omezování produkce některých významných producentů. Jedním z nejdůležitějších faktorů současného vývoje je téměř úplné uzavření Hormuzského průlivu. Tento strategický námořní koridor patří k nejdůležitějším dopravním trasám pro globální ropný obchod. Běžně jím prochází přibližně pětina světových dodávek ropy. Pokud je provoz v této oblasti omezen, dopady se okamžitě projeví na světových trzích. Zdroj: Bloomberg Situaci dále vyostřily bezpečnostní incidenty v regionu. V iráckých vodách byly napadeny dva tankery a některé státy začaly přijímat preventivní opatření. Omán například evakuoval všechna plavidla ze svého důležitého exportního terminálu Mina Al Fahal, který patří mezi poslední funkční přístavy umožňující export ropy z regionu mimo oblast Hormuzského průlivu. Irák následně zastavil provoz svých ropných terminálů poté, co se lodě staly cílem útoků. Omezení přepravy ropy vedlo také k postupnému snižování produkce v některých zemích Perského zálivu. Jako jeden z prvních producentů začal snižovat těžbu Irák. Později se přidaly také Kuvajt a Saúdská Arábie. Podle odhadů producenti v regionu již snížili celkovou produkci přibližně o šest procent světové spotřeby, která se pohybuje mírně nad hranicí 100 milionů barelů denně. Na vzniklou situaci reagovala Mezinárodní energetická agentura koordinovaným uvolněním strategických ropných rezerv. Agentura oznámila historicky velké čerpání ve výši přibližně 400 milionů barelů. Spojené státy zároveň uvedly, že plánují uvolnit dalších 172 milionů barelů ze svých zásob v rámci širší mezinárodní snahy stabilizovat ceny na energetických trzích. Navzdory těmto krokům však ceny ropy zůstávají vysoké a trh je extrémně volatilní. Ropa Brent i West Texas Intermediate se během týdne krátkodobě dostaly až k hranici 120 dolarů za barel, než část zisků opět odevzdaly. Analytici upozorňují, že vývoj cen bude v následujících týdnech záviset především na situaci v Hormuzském průlivu. Investiční banka Goldman Sachs ve své aktualizované analýze uvedla, že ceny ropy by mohly překonat historické maximum z roku 2008, pokud by omezení dopravy v Hormuzském průlivu pokračovalo i v dalších měsících. V roce 2008 dosáhla ropa Brent historického maxima 147,50 dolaru za barel v prostředí rostoucí poptávky a omezené nabídky. Podle některých analytiků je klíčovým faktorem pro uklidnění trhu právě obnovení plného provozu v tomto strategickém průlivu. Neil Beveridge ze společnosti Sanford C. Bernstein uvedl, že žádné množství strategických rezerv nemůže dlouhodobě kompenzovat ztrátu přibližně 20 milionů barelů ropy denně, které běžně proudí přes Hormuzský průliv. Napětí navíc zvyšují také politické signály z regionu. Írán podle diplomatických zdrojů sdělil regionálním zprostředkovatelům, že případné příměří by vyžadovalo garanci Spojených států, že ani Washington ani Izrael v budoucnu na zemi nezaútočí. Takové podmínky jsou však podle analytiků pro americkou administrativu jen obtížně přijatelné, což snižuje pravděpodobnost rychlého ukončení konfliktu. Zdroj: Shutterstock Prezident Donald Trump ve svém projevu v Kentucky uvedl, že válka by mohla skončit relativně brzy, zároveň však zdůraznil, že Spojené státy zůstanou v regionu tak dlouho, jak bude nutné k dosažení svých strategických cílů. Pro energetické trhy to znamená pokračující nejistotu, která může ceny ropy držet na zvýšených úrovních ještě delší dobu. Pro investory představuje současná situace významnou připomínku toho, jak silně může geopolitika ovlivnit komoditní trhy. Vývoj cen ropy bude v nejbližších týdnech záviset především na bezpečnostní situaci v Perském zálivu, diplomatickém vývoji a schopnosti producentů kompenzovat výpadky dodávek.