Ceny ropy smazaly pondělní strmý propad a vracejí se k růstu kvůli rostoucím obavám, že do blízkovýchodního konfliktu vstoupí další státy. Uzavření Hormuzského průlivu drtí globální dodavatelské řetězce, což nutí asijské i jihoamerické země k drastickým opatřením na trhu s palivy. Investoři čelí extrémní volatilitě a únavě z protichůdných prohlášení amerického prezidenta, zatímco reálný trh čeká na fyzické uvolnění námořních tras.   Ropa na houpačce a geopolitická nejistota Ceny černého zlata se po pondělním strmém pádu vracejí na růstovou trajektorii. Trhy pohlcuje nervozita z toho, že by do probíhající války na Blízkém východě mohly být vtaženy další suverénní státy. Ropa Brent (BZ=F) po předchozím dramatickém propadu o 11 % znovu nabrala dech a její cena nebezpečně šplhá směrem k hranici 104 dolarů za barel. Pondělní výprodej vyvolal americký prezident Donald Trump, když se rozhodl o pět dnů odložit hrozbu vojenského úderu na íránskou energetickou infrastrukturu. Své rozhodnutí tehdy obhajoval tvrzením, že s Teheránem probíhají diplomatická jednání. Íránská strana však existenci jakýchkoliv rozhovorů ostře popřela, zatímco Izrael ve svých vojenských útocích nadále nepolevuje. Americký benchmark West Texas Intermediate (CL=F) v reakci na tento vývoj posílil o zhruba 4 %. Do centra pozornosti se nyní dostávají američtí spojenci v oblasti Perského zálivu, kteří se podle informací deníku Wall Street Journal pomalu přibližují k přímému zapojení do bojů. Zásadní roli hraje saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán. Ten podle zdrojů obeznámených se situací usiluje o okamžité obnovení vojenského odstrašení a je velmi blízko k rozhodnutí připojit se k probíhajícím útokům. Případná intervence dalších států by podle expertů trhy tvrdě zasáhla. Analytička trhů ze společnosti XS.com Linh Tranová varuje, že pokud by se do konfliktu zapojily státy Perského zálivu, představovalo by to zcela zásadní eskalaci. Podle jejích slov zůstává trh v současné situaci extrémně citlivý na jakékoliv nově příchozí zprávy. Globální dominový efekt a přiškrcený Hormuzský průliv Eskalace nepřátelství mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, která v posledních týdnech otřásla celým Blízkým východem, vyhnala cenu ropy Brent jen za tento měsíc o více než 40 % výše. Investoři se reálně obávají, že konflikt odstartuje globální energetickou krizi, jež následně roztočí novou spirálu inflace. Válka již fakticky ochromila tranzit klíčovým Hormuzským průlivem. Producenti v Perském zálivu jsou kvůli tomu nuceni denně omezovat těžbu o miliony barelů. Situace je ještě kritičtější u ropných derivátů. Ceny nafty a leteckého paliva rostou mnohem strměji než samotná surová ropa, což drtí koncové spotřebitele a vyvolává paniku na vládních úrovních. Dopady tohoto energetického šoku se šíří napříč kontinenty. V Jižní Americe se Chile připravuje na skokové zdražení pohonných hmot až o celou polovinu. Na opačném konci světa Japonsko oficiálně nařídilo hloubkovou revizi kompletního dodavatelského řetězce pro všechny produkty spojené s ropou. Thajsko mezitím přistoupilo ke zdražení nafty a největší čínská rafinérie oznámila, že bude striktně upřednostňovat domácí dodávky. Kritická situace panuje také na Filipínách, kde úřady varovaly před velmi reálnou možností, že kvůli akutnímu nedostatku leteckého paliva budou muset zůstat dopravní letadla na zemi. Daan Struyven, spolušéf globálního výzkumu komodit ve společnosti Goldman Sachs Group Inc. (GS), v rozhovoru pro Bloomberg TV upozornil, že pokud tento šok potrvá déle, extrémní napětí koncentrované na Blízkém východě a v Asii se nevyhnutelně rozšíří dále. K obnovení rovnováhy na trhu by podle něj nakonec byla nutná destrukce samotné poptávky. Diplomatické tanečky a skepse trhů Naděje na rychlé diplomatické řešení se zatím rozplývají. Místopředseda íránského parlamentu Ali Nikzad prostřednictvím polooficiální tiskové agentury Fars vzkázal, že Hormuzský průliv se již nevrátí do svého předchozího stavu a žádná vyjednávání s Washingtonem neproběhnou. Stanice CBS nicméně s odkazem na vysokého představitele ministerstva zahraničí uvedla, že Teherán aktuálně zkoumá korespondenci přijatou od USA přes prostředníky. Zatímco probíhají tyto zákulisní přesuny, agentura Fars informovala o zásahu plynárenských zařízení v centrálním Íránu, konkrétně v oblasti Isfahánu. Analytici z RBC Capital Markets (RY), včetně Helimy Croftové, ve své zprávě zdůraznili, že je nejasné, jak daleko tajná jednání pokročila. Pochybují také o ochotě Islámských revolučních gard (IRGC) k jakékoliv dohodě, dokud mají Hormuzský průliv pevně pod kontrolou. Experti z RBC Capital Markets dodávají, že pro fyzické trhy budou nakonec rozhodující pohyby skutečných lodí, nikoliv prázdná prohlášení. V posledních dnech se sice z Perského zálivu podařilo úspěšně vymanit malé hrstce plavidel, avšak drtivá většina dopravy v této kritické tepně zůstává nadále paralyzována. Prezident Trump o víkendu pohrozil bombardováním íránské energetické infrastruktury, pokud nebude průliv do 48 hodin plně zprůchodněn. Jeho následné rozhodnutí útoky pozastavit vnímají lidé obeznámení s diplomatickými jednáními jako cílenou snahu o řízení cen ropy. Sám Trump tuto spojitost v pondělí potvrdil, když prohlásil, že jakmile bude dohoda uzavřena, cena ropy okamžitě strmě klesne. Zároveň naznačil možnost společné americko-íránské kontroly nad průlivem. Neustálé změny v rétorice amerického lídra však zanechávají investory vyčerpané. Objem obchodů klesá, zatímco se obchodníci snaží zorientovat v téměř nepřetržitém proudu často si odporujících zpráv. O extrémní volatilitě svědčí fakt, že čtyři ze šesti vůbec největších historických cenových pohybů u futures kontraktů na ropu Brent nastaly právě od začátku tohoto konfliktu.