​ ​ Cena severomořské ropy Brent klesla o 7 % na 91,8 USD za barel a americká WTI oslabila o více než 6 % na 88,6 USD za barel v reakci na zprávy o možném brzkém konci konfliktu s Íránem. Navzdory této cenové korekci zůstávají trhy výrazně nad předválečnou úrovní z 28. února, kdy se ropa Brent obchodovala za přibližně 73 USD a WTI za 67 USD za barel. Extrémní volatilitu dokládá předchozí obchodní seance, během níž obě referenční ceny překonaly hranici 100 USD za barel a ropa Brent se dočasně přiblížila až k úrovni 120 USD za barel. Země G7 jsou připraveny stabilizovat globální energetické trhy uvolněním strategických ropných rezerv, jejichž využitelný objem se odhaduje na 1 miliardu barelů.   Ceny ropy ​ v úterý zaznamenaly výrazný propad v návaznosti na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že konflikt s Íránem skončí „velmi brzy“. I přes toto dočasné uklidnění však trh zůstává vysoce volatilní a cenové hladiny se drží znatelně výše než v období před vypuknutím bojů na Blízkém východě. Výrazná korekce po dosažení lokálních maxim Globální referenční benchmark Brent během úterního obchodování odepsal 7 % a klesl na úroveň $91.8 za barel. Americká lehká ropa WTI ztratila více než 6 % a obchodovala se kolem hranice $88.6 za barel. Tyto hodnoty stále představují masivní nárůst oproti situaci před 28. únorem, kdy Spojené státy a Izrael zahájily údery na Írán. V té době se Brent pohyboval kolem $73 a WTI zhruba na $67 za barel. Ještě na začátku pondělní seance přitom obě referenční směsi prolomily psychologickou hranici $100 za barel, což se stalo poprvé od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Brent se v jeden moment dokonce přiblížil k úrovni $120 za barel. Geopolitické faktory a bezpečnost dodávek Prudký obrat v cenovém vývoji odstartoval telefonický rozhovor Donalda Trumpa pro stanici CBS, který na trhy působil jako uklidňující faktor, když uvedl, že válka je v podstatě hotová věc. Ačkoliv se později zdálo, že svá slova mírně koriguje, investoři upírají naděje k dalším možnostem, jak navýšit globální nabídku a obnovit plynulý tranzit tankerů přes Hormuzský průliv. Právě ten je klíčovou tepnou pro transport masivní blízkovýchodní produkce ropy do zbytku světa. Bílý dům již avizoval, že poskytne pojištění a zajistí bezpečné námořní eskorty pro plavidla proplouvající tímto úžlabím, ačkoliv přesný a jasný plán zatím nebyl představen. Prezident Trump navíc na platformě Truth Social důrazně varoval Írán, že pokud se jakkoli pokusí zastavit toky ropy skrze průliv, udeří na něj „DVACETKRÁT TVRDĚJI“. Strategické rezervy a varování ropných gigantů Situaci bedlivě sleduje i skupina nejvyspělejších ekonomik G7, která v pondělí deklarovala připravenost podpořit globální energetické trhy uvolněním ropných rezerv, bude-li to nutné. Podle aktuálních odhadů by tyto zásoby mohly dosáhnout objemu zhruba 1 miliardy barelů (bez započítání Číny a Kanady), což by pomohlo vytvořit efektivní cenový strop. Analytik americké investiční banky Jefferies, Mohit Kumar, k situaci poznamenal, že strategické rezervy zafungují, pokud se délka války bude měřit na týdny, což zůstává pro analytiky základním scénářem. Při vleklém konfliktu trvajícím měsíce by však tyto nástroje samy o sobě nestačily. Výhled trhu s komoditami tak nadále zůstává zahalen značnou nejistotou. Hned v úterý varoval největší světový exportér ropy, společnost Saudi Aramco, před katastrofálními dopady na globální trhy, pokud by válečný konflikt i nadále narušoval plynulost dodávek přes Hormuzský průliv. Generální ředitel Amin Nasser během hovoru k výsledkům hospodaření novinářům podle agentury Reuters sdělil, že čím déle bude toto narušení trvat, tím drastičtější budou konečné důsledky pro celou světovou ekonomiku.