Evropské akciové trhy se chystají na výrazný růst a mažou ztráty z předchozího týdne, kdy globální sentiment zasáhly obavy z americko-íránského konfliktu. Ceny ropy prudce klesly poté, co americký prezident Donald Trump naznačil ochotu převzít kontrolu nad Hormuzským průlivem a udržet klíčové obchodní trasy otevřené. Německý Volkswagen reportuje propad provozního zisku o 53 %, zatímco švýcarský výrobce čokolády Lindt překonává očekávání navzdory náročnému tržnímu prostředí.   Evropské trhy chytají druhý dech po geopolitických otřesech Evropské akciové trhy se připravují na velmi pozitivní otevření úterního obchodování, přičemž investoři bedlivě sledují nejnovější vývoj na Blízkém východě. Tržní sentiment se začíná stabilizovat díky zlevňující ropě, jejíž ceny sice zůstávají na zvýšených úrovních, ale ustoupily ze svých nedávných maxim. Termínové kontrakty navázané na panevropský index Stoxx 50 (^STOXX50E) vykazovaly v ranních hodinách nárůst o 1,3 %, což naznačuje silný apetit investorů po riziku. Pozitivní nálada se přelévá napříč celým starým kontinentem. Futures kontrakty na klíčový francouzský index CAC 40 (^FCHI) posílily o 1,5 %, zatímco německý DAX (^GDAXI) si připsal 1,2 %. V britské metropoli vykazovaly futures na tamní FTSE 100 (^FTSE) růst o 0,5 %. Nejvýraznější skok však zaznamenaly termínové kontrakty navázané na italský index FTSE MIB (FTSEMIB.MI) , které vyskočily o úctyhodných 1,8 %. Tento plošný odraz evropských akcií by měl ukončit nepříjemnou třídenní sérii ztrát širokého regionálního indexu Stoxx 600 (^STOXX) . Ten během minulého týdne odepsal téměř 6 % své hodnoty, když globální tržní psychologii tvrdě zasáhly obavy z eskalující války mezi Spojenými státy a Íránem. Strach z narušení dodavatelských řetězců a geopolitické nestability tehdy donutil investory k hromadným výprodejům. Pohled na globální trhy přes noc ovšem nabídl poměrně smíšený obrázek. Zatímco asijsko-pacifické trhy dokázaly navázat na optimismus a zaznamenaly oživení, americké akciové futures naopak zamířily do červených čísel. Tato divergence ukazuje, že ačkoliv bezprostřední panika opadla, účastníci trhu zůstávají ve střehu a pečlivě vyhodnocují každý nový signál z mezinárodněpolitické scény. Ropa prudce zlevňuje, Trump hrozí zásahem v Hormuzském průlivu Zásadním hybatelem současného tržního dění je bezesporu vývoj na trhu s černým zlatem. Ceny ropy začaly korigovat své předchozí masivní zisky bezprostředně poté, co americký prezident Donald Trump poskytl rozhovor pro stanici CBS News. V něm reportérovi sdělil, že konflikt je „téměř zcela u konce“, čímž výrazně otupil hrany bezprostředních obav z dlouhotrvající a zničující války na Blízkém východě. Prezident Trump zároveň vyslal jasný signál o připravenosti Spojených států jednat s cílem udržet otevřený Hormuzský průliv, který představuje naprosto kritickou tepnu pro globální dodávky ropy. V rámci svých prohlášení dokonce zmínil, že zvažuje převzetí přímé kontroly nad tímto strategickým námořním uzlem. Varoval přitom Írán, že pokud by se pokusil jakkoliv zastavit toky ropy, čelil by mnohem tvrdší odvetě. Reakce trhů na tato slova byla blesková. Během nočního obchodování se ceny ropy propadly až o 10 %. Přestože se jedná o dramatický pokles, komodita si stále udržuje relativně vysokou hodnotu. Ropa Brent (BZ=F) se v úterý ráno londýnského času obchodovala se ztrátou zhruba 6,8 % na úrovni 92,25 dolaru za barel. Podobný scénář následovala i americká lehká ropa WTI (CL=F) , která klesla rovněž o 6,8 % na 88,31 dolaru za barel. Současné výrazné zlevňování přichází bezprostředně po pondělním šoku, kdy cena ropy v reakci na geopolitickou nervozitu překonala psychologickou hranici 100 dolarů za barel. Situace v regionu však zůstává napjatá. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pondělí pro televizní stanici CNBC ostře prohlásil, že ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem „musí být velmi opatrné“, což naznačuje, že riziko námořních incidentů zdaleka nepominulo. Zatímco Volkswagen doplácí na cla, švýcarský Lindt hlásí rekordní odolnost Na korporátní frontě přineslo úterní ráno sérii důležitých hospodářských výsledků, které ilustrují, jak odlišně se firmy vyrovnávají s aktuálními makroekonomickými překážkami. Německý automobilový gigant Volkswagen (VOW3.DE) nepříjemně překvapil trhy, když ve své zprávě o celoročních hospodářských výsledcích oznámil strmý meziroční propad provozního zisku o 53 %. Vedení společnosti tento drastický pokles přisuzuje především agresivní celní politice Trumpovy administrativy, která tvrdě zasáhla exportní modely automobilky. Dalšími negativními faktory byly nepříznivé měnové výkyvy a vysoké náklady spojené s nutnou úpravou produktové strategie u luxusní značky Porsche. Provozní zisk Volkswagenu se tak zastavil na hodnotě 8,9 miliardy eur, což je v přepočtu zhruba 10,4 miliardy dolarů. Tento výsledek výrazně zaostal za očekáváním analytiků. Podle konsenzuálních dat společnosti LSEG trh počítal s mnohem robustnějšími čísly, což vyvolává otázky ohledně schopnosti evropského automobilového sektoru efektivně navigovat v prostředí rostoucího obchodního protekcionismu a geopolitické nejistoty. Zcela odlišný příběh naopak píše švýcarský výrobce luxusní čokolády Lindt (LISN.SW) . Společnost v úterý reportovala celoroční tržby ve výši 5,9 miliardy eur, což představuje úctyhodný organický růst o 12,4 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento výsledek dokazuje mimořádnou sílu značky a schopnost přenášet zvýšené náklady na koncové spotřebitele bez ztráty poptávky. Provozní zisk švýcarského čokoládového impéria dosáhl 971 milionů eur, čímž pohodlně překonal tržní odhady. Zástupci společnosti Lindt při prezentaci výsledků vyzdvihli svůj progres s tím, že ho dosáhli navzdory vysoce náročnému tržnímu prostředí. Firma se musela úspěšně vypořádat s extrémně volatilními cenami kakaa na světových trzích, všudypřítomným geopolitickým napětím a stejně jako Volkswagen i s dopady celních bariér ze strany americké administrativy.