​ ​ ​ ​ ​ Cena ropy Brent vzrostla o 15 % na přibližně 106 USD za barel, přičemž americká lehká ropa WTI se stabilizovala poblíž 102 USD za barel. Během denního obchodního maxima zaznamenal globální benchmark Brent cenový skok až o 29 % na hodnotu 119,50 USD, zatímco hodnota WTI vzrostla o 31 %. Uzavření Hormuzského průlivu, kudy standardně prochází 20 % světových dodávek ropy, vyvolalo výrazný tlak na růst cen surové ropy i zemního plynu. V reakci na aktuální situaci a produkční škrty na Blízkém východě jednají ministři financí zemí G7 o koordinovaném uvolnění strategických rezerv s cílem stabilizovat trh.   Světové trhy s energiemi zažívají bezprecedentní otřesy v důsledku eskalujícího konfliktu na Blízkém východě. Cena ropy ​ se nezadržitelně přehoupla přes psychologickou hranici 100 dolarů za barel, jelikož klíčoví producenti v regionu přistupují k dalším škrtům v těžbě. Určité uklidnění na trh přinesly až zprávy o probíhajících jednáních ohledně koordinovaného uvolnění strategických rezerv, které mírně zchladily počáteční paniku. Cenový šok a reakce světových mocností Evropská referenční ropa Brent ​ si připsala růst o 15 % a usadila se na hodnotě kolem 106 dolarů za barel, což je však výrazný ústup ze znatelně vyššího denního maxima, které dosáhlo až na 119,50 dolarů. Americká ropa WTI se obchodovala v těsné blízkosti 102 dolarů. Ministři financí zemí G7 mají v pondělí na stole diskuzi o možném společném uvolnění zásob na trh. Podle informací deníku Financial Times by jakékoliv podobné kroky měly být úzce koordinovány s Mezinárodní agenturou pro energii (IEA). Zastavení námořní dopravy přes Hormuzský průliv, který za normálních okolností odbavuje pětinu celosvětových dodávek ropy, spolu s přímými útoky na kritickou energetickou infrastrukturu, dramaticky vyhnalo nahoru nejen ceny surové ropy, ale také komodit jako je zemní plyn ​. V pondělí trh zaznamenal další prudký nárůst poté, co Kuvajt a Spojené arabské emiráty začaly omezovat svou produkci. Důvodem je extrémně rychlé plnění skladovacích kapacit kvůli paralyzovanému průlivu. Irák s odstavováním těžby začal již minulý týden. V nejsilnějších momentech obchodování vyskočil benchmark Brent až o 29 %, zatímco ropa WTI v průběhu seance vylétla dokonce o 31 %. Geopolitické napětí a výhled trhu Válka na Blízkém východě nejeví žádné známky polevení ani více než týden po amerických a izraelských úderech na Írán, což logicky přiživuje obavy z rozsáhlé inflační krize. Prezident Donald Trump situaci komentoval na sociální síti Truth Social s tím, že krátkodobé cenové výkyvy jsou podle něj jen velmi malou daní za mír pro Spojené státy i zbytek světa. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že ceny komodit začnou strmě klesat, jakmile bude definitivně zažehnána íránská jaderná hrozba. Komoditní analytici však varují před přílišným optimismem. Warren Patterson, vedoucí komoditní strategie ve společnosti ING Groep NV, poukázal na to, že trh již opustil původní vizi o krátkodobém výpadku. Odborníci se nyní musí připravit na mnohem delší narušení dodavatelských řetězců. Panuje široká shoda na tom, že dokud neuvidíme obnovení plynulého toku tankerů přes Hormuzský průliv, bude tlak na růst cen ropy i nadále převládat. Eskalace konfliktu rozšiřuje svá ohniska Do blízkovýchodního konfliktu již byla zatažena více než desítka států a americký prezident signalizoval záměr ve vojenských operacích pokračovat. Během víkendu dokonce naznačil, že Spojené státy zvažují údery na zcela nové oblasti a cíle v Íránu, na což tamní prezident Masúd Pezeškján reagoval rezolutním slibem, že jeho země neustoupí. K dalšímu geopolitickému posunu došlo v neděli, kdy íránská polooficiální agentura Fars oznámila, že novým nejvyšším vůdcem země byl jmenován syn zesnulého ajatolláha Alího Chameneího. Vlivné Islámské revoluční gardy mu vzápětí slíbily plnou poslušnost. Rychle se zhoršující bezpečnostní situace v celém regionu zároveň přiměla americké ministerstvo zahraničí vydat nařízení, aby američtí zaměstnanci a diplomaté urychleně opustili Saúdskou Arábii.