Americké akciové trhy zakončily úterní obchodování v záporném teritoriu, když investoři reagovali na nejasné a často protichůdné zprávy ohledně možného uklidnění konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Klíčové body Akcie klesly kvůli nejistotě kolem jednání USA a Íránu Ropa se drží blízko 100 dolarů za barel PMI signalizuje zpomalování ekonomiky a rostoucí inflaci Technologie a private credit čelí rostoucímu tlaku Vývoj během dne byl výrazně volatilní, přičemž sentiment byl ovlivněn nejen geopolitikou, ale také tlakem na vybrané sektory. Index S&P 500 oslabil o 0,3 % na 6 559,62 bodu, Dow Jones Industrial Average klesl o 0,2 % na 46 123,72 bodu a technologický Nasdaq Composite odepsal výraznějších 0,8 % na 21 761,89 bodu. Největší tlak byl patrný v technologickém a komunikačním sektoru. Protichůdné zprávy drží investory v nejistotě Hlavním tématem zůstává vývoj vztahů mezi USA a Íránem. Prezident Donald Trump uvedl, že Írán souhlasil s tím, že nikdy nebude usilovat o jadernou zbraň, a naznačil, že jednání probíhají s „těmi správnými lidmi“. Současně však přicházely zprávy, které tyto optimistické signály zpochybňovaly. Íránské vedení odmítlo tvrzení o pokroku v jednáních a označilo je za pokus uklidnit finanční trhy. Podle dostupných informací sice existuje určitý diplomatický kontakt, ale nejde o plnohodnotná mírová jednání. Situaci dále komplikují mediální zprávy. CNN informovala o omezeném „outreach“ mezi oběma stranami, zatímco Axios naznačil možnost brzkých jednání na vysoké úrovni. Naopak Wall Street Journal upozornil na plán nasazení přibližně 3 000 vojáků elitní 82. výsadkové divize na Blízký východ. Tato kombinace pozitivních i negativních zpráv vytváří prostředí, ve kterém investoři zůstávají opatrní a trhy reagují zvýšenou volatilitou. Ropa opět roste a Hormuzský průliv zůstává klíčovým rizikem Napětí v regionu se nadále promítá do cen komodit. Ropa Brent vzrostla přibližně o 4 % a přiblížila se hranici 100 dolarů za barel, což odráží obavy z narušení dodávek. Důvodem jsou pokračující vojenské akce. Íránské útoky zasáhly Tel Aviv a další části Izraele, zatímco Izrael reagoval údery na cíle spojené s Hizballáhem v Libanonu. Konflikt se zároveň rozšiřuje do dalších zemí, když byly podle zpráv zasaženy cíle v Kuvajtu a Saúdské Arábii. Zdroj: Shutterstock Zásadní roli hraje Hormuzský průliv, kterým prochází přibližně pětina světové ropy. Tento strategický bod je aktuálně téměř uzavřen pro tankerovou dopravu, což výrazně omezuje globální nabídku a zvyšuje tlak na ceny. Zároveň roste riziko další eskalace. Saúdská Arábie i Spojené arabské emiráty zvažují aktivnější zapojení do konfliktu, což by mohlo situaci dále destabilizovat. Ekonomická data ukazují na riziko stagflace Makroekonomická data z USA přinesla smíšené signály. Kompozitní PMI index od S&P Global klesl v březnu na 51,4 bodu, což je nejnižší hodnota za posledních 11 měsíců. Tento pokles naznačuje zpomalování ekonomické aktivity. Zároveň však rostoucí ceny energií vytvářejí tlak na inflaci, což vede k obavám ze scénáře stagflace – tedy kombinace slabého růstu a rostoucích cen. Podle hlavního ekonoma S&P Global firmy reportují negativní dopady nejistoty a vyšších nákladů spojených s konfliktem. To se promítá jak do poptávky, tak do celkové ekonomické aktivity. Zdroj: Shutterstock Předseda Fedu Jerome Powell již dříve uvedl, že dopady konfliktu zatím nelze přesně odhadnout, ale vyšší ceny energií pravděpodobně povedou k růstu inflace v krátkodobém horizontu. Další data z trhu práce ukázala nárůst zaměstnanosti o 10 tisíc pracovních míst podle ADP, což překonalo očekávání, avšak celkový obraz trhu práce zůstává nejistý. Technologie a private credit pod tlakem Výrazný pokles zaznamenal technologický sektor, zejména softwarové společnosti. Důvodem jsou rostoucí obavy z dopadu AI agentů, kteří mohou narušit tradiční modely podnikání v oblasti enterprise softwaru. Například vývoj AI nástrojů v rámci cloudové platformy Amazon Web Services naznačuje, že některé funkce, které dnes poskytují softwarové firmy, mohou být v budoucnu nahrazeny automatizovanými řešeními. Pod tlakem se ocitl také sektor private credit. Společnosti Apollo Global Management (APO) a Ares Management (ARES) omezily výběry z některých fondů kvůli zvýšeným požadavkům investorů. Tento krok signalizuje rostoucí napětí v oblasti nebankovního financování. Akcie v tomto segmentu reagovaly smíšeně. Apollo dokázalo uzavřít obchodování mírným růstem o 0,7 %, zatímco Ares oslabila o 1 %. KKR (KKR) skončila přibližně na nule a Blue Owl Capital (OWL) klesla o 1,5 %. Pražská burza a koruna bez výraznější podpory Vývoj na globálních trzích se promítl i do českého prostředí. Koruna zůstala vůči euru stabilní na úrovni 24,46 Kč/EUR, zatímco vůči dolaru mírně oslabila na 21,12 Kč/USD. Pražská burza zakončila obchodování na nejnižší letošní úrovni, když index PX klesl o 1,56 % na 2 497,40 bodu. Hlavním tahounem poklesu byl bankovní sektor, přičemž negativní vývoj zasáhl i energetickou společnost ČEZ. Navzdory tomu se důvěra v českou ekonomiku mírně zlepšila. Souhrnný indikátor důvěry vzrostl na 102,1 bodu, což naznačuje lepší náladu mezi podnikateli i spotřebiteli. Trhy zůstávají extrémně citlivé na geopolitiku Současná situace ukazuje, že finanční trhy jsou silně závislé na geopolitickém vývoji. Konflikt na Blízkém východě, pohyb cen ropy a nejistota ohledně ekonomického růstu vytvářejí prostředí zvýšené volatility. Investoři se pohybují mezi nadějí na uklidnění situace a obavami z další eskalace. Dokud se situace nevyjasní, lze očekávat pokračující výkyvy na trzích.