Ekonomové, kteří v uplynulém roce modelovali dopady obchodních válek prezidenta Donalda Trumpa, nyní analyzují dopady skutečné války. Ropa je hlavním kanálem přenosu konfliktu Čína patří mezi nejvíce ohrožené dovozce Hormuzský průliv představuje kritické riziko Menší ekonomiky čelí hrozbě odlivu kapitálu Eskalace konfliktu na Blízkém východě přináší novou vlnu nejistoty pro globální ekonomiku, která se již potýká s dopady cel, zpomalujícím růstem a strukturálními změnami spojenými s umělou inteligencí. Největší obavy se soustředí na ropu, finanční stabilitu rozvíjejících se ekonomik a dopady na Čínu. Bezprostřední reakcí trhů byl přesun kapitálu do bezpečných přístavů. Zlato posiluje, akcie klesají a investoři omezují rizikové pozice. Tento vývoj činí zranitelnějšími zejména menší ekonomiky s nízkými devizovými rezervami, které mohou čelit odlivu kapitálu a oslabení měn. Klíčovým kanálem přenosu do světové ekonomiky je cena ropy. Ropa Brent po víkendové eskalaci konfliktu vyskočila až o 13 % nad 82 dolarů za barel, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2025. Přestože část zisků během asijského obchodování odevzdala, volatilita zůstává vysoká. Podle analytiků Bloomberg Economics, konkrétně Ziáda Daouda a Diny Esfandiaryové, Írán dodává přibližně 5 % světové produkce ropy. Úplné přerušení jeho exportu by mohlo zvýšit cenu ropy zhruba o 20 %. Ještě větší riziko představuje Hormuzský průliv, kterým prochází asi pětina světových dodávek. Jeho uzavření by mohlo podle jejich odhadů vytlačit cenu až k 108 dolarům za barel. Dlouhodobější udržení vyšších cen by mělo rozdílné dopady. Mezi nejvíce zasažené by patřili velcí dovozci energie, tedy Čína, Evropa a Indie. Naopak vývozci ropy, jako Rusko, Kanada či Norsko, by mohli krátkodobě profitovat. Spojené státy jsou díky rozvoji těžby z břidlic méně zranitelné, přesto by vyšší ceny paliv negativně dopadly na americké spotřebitele. Vývoj však zůstává nejistý. Bloomberg Economics předpokládá, že reakce Íránu bude dále eskalovat. I když Teherán nemůže vojensky konkurovat Spojeným státům, může jim podle analytiků způsobit značné náklady a destabilizovat region. Shane Oliver z AMP přisuzuje 60% pravděpodobnost scénáři omezené války, kdy by prezident Trump mohl během týdne vyhlásit splnění svých cílů. Druhý, méně příznivý scénář počítá s delší konfrontací a potenciálním zdvojnásobením cen ropy směrem ke 150 dolarům za barel. Oliver upozorňuje, že historie nabízí jen málo příkladů úspěšné změny režimu po zásahu USA. Významné dopady by konflikt měl na Čínu. Podle analytiků TD Securities, včetně Richa Kellyho, čínské rafinerie odebírají přibližně 99 % íránského vývozu ropy, což odpovídá asi 13 % čínského námořního dovozu v roce 2025. Narušení těchto dodávek by znamenalo ztrátu zdroje levné ropy pro čínskou ekonomiku. V takovém případě by mohlo profitovat Rusko, protože Indie a Čína by pravděpodobně zvýšily nákupy zlevněné ropy Urals. To by pomohlo Kremlu zmírnit tlak způsobený předchozím poklesem cen ropy. Politická rovina je rovněž citlivá. Čínský ministr zahraničí Wang I označil zabití íránského vůdce za nepřijatelné. V kontextu plánovaného setkání prezidenta Si Ťin-pchinga s Donaldem Trumpem by zhoršení vztahů mohlo ohrozit obchodní příměří, které v posledních měsících uklidnilo investory na obou stranách Tichého oceánu. Zranitelné jsou také menší ekonomiky s omezenými rezervami. Analytici Citigroup upozorňují, že země jako Argentina, Srí Lanka, Pákistán a Turecko čelí zvýšenému riziku náhlého odlivu kapitálu a oslabení měn. Turecká centrální banka již pozastavila týdenní repo aukce, aby stabilizovala trh. Podle Robina Brookse mohou být trhy vůči Turecku ještě citlivější kvůli jeho obchodním vazbám s Íránem. I když je Írán relativně malou ekonomikou, může představovat dodatečný faktor zvyšující negativní sentiment vůči regionu. Centrální banky budou pravděpodobně postupovat obezřetně. Analytici TD Securities upozorňují, že kombinace rostoucí nejistoty a vyšších inflačních očekávání vytváří složité prostředí pro měnovou politiku. Očekává se počáteční trpělivost, avšak s připraveností reagovat, pokud se situace stabilizuje. Globální ekonomika tak vstupuje do další fáze zvýšené nejistoty, kde klíčovou roli sehrají ceny energie, stabilita finančních trhů a geopolitické rozhodnutí velmocí.