Zdroj ČeskéNoviny.cz Datum zveřejnění článku: 6. 9. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Schodek 389 miliard korun odmítá 62 % dotázaných Největší podporu má plánovaný deficit mezi voliči hnutí ANO Voliči Spolu a STAN odmítají schodek shodně z 95 % Vláda musí návrh rozpočtu předložit Sněmovně do konce září Navrhovaný schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun považuje za nepřijatelný většina české veřejnosti. Podle aktuálního průzkumu společnosti Median se proti plánovanému deficitu staví 62 % lidí. Za přijatelný jej naopak označilo 22 % respondentů, zatímco zbývající část dotázaných na otázku nemá jednoznačný názor. Postoj k plánovanému rozpočtovému schodku se výrazně liší podle politických preferencí. Voliči současné vládní koalice jsou k návrhu podstatně kritičtější než příznivci opozičních stran. Největší míru pochopení pro plánovaný deficit vykazují voliči hnutí ANO, zatímco mezi příznivci koalice Spolu, hnutí STAN a Pirátů je odmítavý postoj téměř jednoznačný. Výsledky průzkumu přicházejí v době, kdy vláda pokračuje v jednání o konečné podobě státního rozpočtu. Návrh musí být Poslanecké sněmovně předložen do konce září a mezi jednotlivými politickými stranami přetrvávají rozdílné názory na to, zda a v jakém rozsahu je možné plánovaný deficit ještě snížit. Voliči ANO jsou k navrženému deficitu nejvstřícnější Největší podporu má navrhovaný schodek mezi voliči hnutí ANO. Za přijatelný jej v určité míře považuje 53 % příznivců ANO. Jde o jedinou skupinu voličů, v níž alespoň polovina respondentů považuje plánovaný deficit za přijatelný. Ani mezi voliči ANO však návrh nemá jednoznačnou podporu. Za nepřijatelný označilo schodek 28 % příznivců hnutí. Výsledky tak ukazují, že i mezi voliči strany ministryně financí Aleny Schillerové existuje významná skupina, která má k plánovanému hospodaření státu výhrady. Podstatně nižší podporu získává návrh mezi voliči dalších opozičních stran. Mezi příznivci Motoristů považuje schodek 389 miliard korun za přijatelný 26 % respondentů. U voličů SPD jde o 27 %. Zároveň je 62 % voličů Motoristů přesvědčeno, že plánovaný deficit přijatelný není. Mezi příznivci SPD zastává stejný názor 48 % dotázaných. Postoje voličů jednotlivých opozičních stran se tedy poměrně výrazně rozcházejí, přestože všechny stojí mimo současnou vládní koalici. Kritický pohled na plánovaný deficit je patrný také mezi lidmi, kteří by se voleb nezúčastnili. Za nepřijatelný jej označilo 55 % nevoličů. Odmítání vysokého schodku tedy není omezeno pouze na voliče konkrétních politických stran. Celková čísla ukazují, že podpora rozpočtového návrhu zůstává mezi veřejností relativně nízká. Pouze něco více než pětina všech respondentů jej označuje za přijatelný, zatímco téměř tři pětiny zastávají opačný názor. Vládní voliči plánovaný schodek téměř jednoznačně odmítají Ještě výraznější postoj je patrný mezi voliči stran současné vládní koalice. Celkem 95 % voličů koalice Spolu tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09 považuje deficit navržený ministerstvem financí za nepřijatelný. Stejných 95 % odpůrců plánovaného schodku průzkum zaznamenal mezi voliči hnutí STAN. Velmi podobný výsledek vykazují také Piráti, mezi jejichž příznivci považuje navržený deficit za nepřijatelný 94 % respondentů. Rozdíl oproti voličům ANO je tedy značný. Zatímco mezi příznivci tohoto hnutí považuje plánovaný deficit za přijatelný více než polovina dotázaných, mezi voliči hlavních vládních stran jej odmítá přibližně 95 % respondentů. Výsledky současně ukazují, že rozpočtový schodek není tématem, u něhož by postoje bylo možné jednoduše rozdělit na podporu ze strany voličů opozice a odpor mezi příznivci vlády. Také mezi opozičními voliči existují významné skupiny, které plánovaný deficit odmítají. Nejvýrazněji je to patrné právě u Motoristů, kde je 62 % respondentů proti navrženému schodku. U SPD činí podíl odpůrců 48 % a u ANO 28 %. Přesto právě voliči ANO zůstávají skupinou, která se na návrh dívá ze všech sledovaných politických táborů nejpříznivěji. Průzkum společnosti Median proběhl začátkem září prostřednictvím on-line dotazování. Výzkumný soubor tvořil reprezentativní vzorek 777 respondentů starších 18 let. Výsledky tak zachycují postoje veřejnosti v době, kdy ještě pokračují politická jednání o konečné podobě státního rozpočtu. O konečné podobě rozpočtu se stále jedná Vláda musí návrh státního rozpočtu předložit Poslanecké sněmovně do konce září. Ministryně financí Alena Schillerová by chtěla debatu o jeho podobě na vládní úrovni uzavřít 21. září. Do té doby se tak ještě může jednat o případných změnách v plánovaných příjmech a výdajích. Jedním z hlavních témat zůstává možnost snížení plánovaného schodku. Motoristé navrhují změny, které by podle jejich představ deficit snížily o 20 miliard korun. Výhrady k současné podobě návrhu má také SPD. Schillerová však vidí prostor pro další škrty výrazně omezeněji. Podle ní by bylo možné hledat úspory spíše v řádu nižších jednotek miliard korun, nikoliv v rozsahu 20 miliard navrhovaných Motoristy. Rozdíl mezi těmito představami ukazuje, že jednání o rozpočtu ještě nejsou uzavřena. Zatímco samotný návrh počítá se schodkem 389 miliard korun, část politických stran požaduje jeho výraznější snížení a ministerstvo financí vidí možnosti dalších úspor podstatně omezeněji. Do rozpočtové debaty nyní vstupuje také jasně vyjádřený postoj veřejnosti. Téměř dvě třetiny dotázaných plánovaný schodek odmítají, přičemž mezi voliči některých vládních stran dosahuje nesouhlas až 95 %. Na druhé straně stojí především příznivci ANO, mezi nimiž jako v jediné sledované voličské skupině považuje deficit za přijatelný alespoň polovina respondentů. Vláda tak bude konečnou podobu rozpočtu připravovat v situaci, kdy se musí vypořádat nejen s rozdílnými představami jednotlivých politických stran, ale také s převážně kritickým postojem veřejnosti. Rozhodující bude další vládní debata před termínem, kdy musí návrh zamířit do Poslanecké sněmovny.