Pokud hledáte pohled do budoucnosti byznysu, doporučuje se strávit několik hodin se Stevenem Bartlettem. Steven Bartlett upřednostňuje nábor expertů schopných maximalizovat výkon pomocí AI agentů Paralýza zřejmou bolestí vede k odkládání klíčových rozhodnutí v oblasti technologií Koncept papírových zdí motivuje zaměstnance k neustálému zpochybňování neefektivních procesů Lídři musí v roce 2026 provádět disrupci vlastního byznysu před příchodem konkurence Tento podnikatel, investor a hostitel podcastu The Diary of a CEO, který byl v loňském roce nejúspěšnějším pořadem na Spotify v kategorii byznysu a technologií, představuje v mnoha ohledech indikátor budoucího směřování trhu. Ve svých třiatřiceti letech ovlivňuje novou generaci lídrů a sám je pokročilým uživatelem umělé inteligence, jejíž široké využití aktivně prosazuje ve všech společnostech, které založil. Bartlettovy postřehy vycházejí z jeho osobních zkušeností a rozhovorů s předními světovými exekutivci. Jeho vidění světa, které je orientované na AI, rychlost a neustálou disrupci, již není radikální vizí, ale novým normálem. V rozhovorech na konferenci South by Southwest (SXSW) definoval tři zásadní koncepty, které by měl každý moderní manažer v roce 2026 brát v potaz: nábor specifických talentů, překonání strategické paralýzy a budování kultury, která neustále zpochybňuje status quo. Strategický nábor expertů schopných ovládat AI agenty Bartlett vidí budoucnost práce v extrémech. S tím, jak stále více manuální a rutinní práce přebírají AI agenti – software schopný autonomně vykonávat komplexní úkoly – se pracovní trh v jeho firmách posouvá směrem ke specialistům. Tito lidé, které nazývá „agent maxxers“, disponují nenahraditelnými doménovými znalostmi a hlubokým vhledem do fungování firmy, díky čemuž dokážou efektivně instruovat AI agenty k doplnění své práce. Bartlett otevřeně přiznává, že nikoho „mezi tím“ už nenajímá. Tento nekompromisní přístup k talentu ilustruje na nedávném příkladu z praxe. Během pohovoru s jinak velmi slibnou kandidátkou zjistil, že dotyčná nikdy nepoužila nástroj Claude Code, ani se nepokusila postavit cokoli s využitím agentů. Přestože měla vynikající předpoklady, práci nedostala. V éře, kdy se AI stává základním operačním systémem byznysu, je pro Bartletta neznalost těchto nástrojů diskvalifikující. Lídři budoucnosti musí být schopni maximalizovat potenciál technologií, aby zůstali konkurenceschopní. Proč lídři odkládají transformaci AI Dalším Bartlettovým postřehem je tendence firem trpět „paralýzou ze zřejmé bolesti“. Jde o sklon řešit nebo zmírňovat aktuální nepříjemnosti, zatímco se odkládají důležitá rozhodnutí, jejichž přínos je vnímaný jako vzdálený nebo nejasný. Jako příklad uvádí politiky návratu do kanceláří. Mnoho lídrů se obávalo přivést zaměstnance zpět ze strachu z výpovědí, protože management nedokázal jasně kvantifikovat výhody osobní spolupráce. Bartlett vidí stejný vzorec chování i v případě adopce umělé inteligence. Tato diagnóza je moderní verzí „Dilematu inovátora“ Claytona Christensena, které popisovalo, jak úspěšné firmy selhávaly, protože se soustředily na dnešní problémy a nedokázaly předvídat nastupující technologie. Bartlett naléhá na exekutivce, aby v momentech velkých transformací jednali odvážně a rozhodně. Pokud neudělají obtížná rozhodnutí nyní, budou v budoucnu čelit ještě těžším volbám. V roce 2026 platí více než kdy jindy, že firma musí provést disrupci sebe sama dříve, než ji k tomu donutí konkurence. Odstraňování fiktivních omezení v byznysu Aby zajistil, že jeho společnosti zůstanou agilní a vyhnou se stagnaci, zavedl Bartlett koncept „tlačení do papírových zdí“. Jde o institucionalizované zpochybňování statu quo. Zaměstnanci jsou povzbuzováni k tomu, aby testovali, zda je dané omezení skutečnou bariérou, nebo jen křehkou konstrukcí podobnou papíru. Pokud dodavatel tvrdí, že projekt zabere šest týdnů, Bartlettův tým se ptá, zda to lze stihnout dříve. Interní procesy jsou neustále podrobovány revizi s cílem najít chytřejší a rychlejší cestu k cíli. Tento přístup vytváří v organizaci specifické kulturní prostředí. Komunikační kanály v rámci platformy Slack jsou využívány k oslavě momentů, kdy se někomu podařilo „papírovou zeď“ zbořit. Když stážista nebo finanční ředitel veřejně oznámí, že našli a překonali zbytečnou překážku, motivuje to zbytek týmu k podobné aktivitě. Tato mentalita zabraňuje byrokracii a udržuje ve firmě energii startupu i při jejím růstu. Z pohledu editora ekonomického portálu je zřejmé, že Bartlettovy vize rezonují s aktuálními potřebami trhu. Boření neviditelných bariér a plná integrace AI agentů do pracovních procesů jsou kroky, které v roce 2026 definují vítěze digitální transformace. Bartlettovo poselství je jasné: flexibilita, ochota experimentovat a radikální upřímnost k technologickým možnostem jsou jedinou cestou, jak se vyhnout zastarání v rychle se měnícím světě moderního byznysu.