Wall Street klesla kvůli konfliktu s Íránem a růstu cen ropy
USA připravují omezení exportu AI čipů od Nvidia a AMD
Silná ekonomická data snižují pravděpodobnost brzkého snížení sazeb Fedu
Pražská burza rostla, koruna k euru mírně posílila
Investoři reagovali především na pokračující eskalaci konfliktu na Blízkém východě, která tlačí vzhůru ceny ropy a vyvolává obavy z nových inflačních tlaků. Náladu na trhu navíc zhoršila zpráva, že americká administrativa připravuje pravidla pro omezení exportu čipů pro AI.
Index S&P 500 klesl o 0,6 % na 6 829 bodů, technologický Nasdaq Composite oslabil o 0,3 % na 22 748 bodů a průmyslový Dow Jones Industrial Average odepsal výraznějšch 1,6 %, když uzavřel na 47 954 bodech.
Přesto se hlavní indexy během dne dokázaly odrazit od nejnižších úrovní. Na začátku obchodování totiž ztrácely ještě výrazněji. Investoři tak reagovali na kombinaci geopolitického napětí, vývoje na energetickém trhu i nových regulatorních rizik v technologickém sektoru.
Geopolitické napětí zvyšuje obavy z inflace
Hlavním tématem finančních trhů zůstává pokračující konflikt mezi Íránem a Izraelem. Počáteční naděje, že by bojové operace mohly rychle skončit, postupně mizí. Írán totiž zahájil další vlnu raketových útoků na Izrael, což znamená již šestý den nepřetržitých bojů.
Situace se vyhrotila krátce poté, co americký Senát zamítl návrh, který měl omezit pokračování letecké kampaně bez souhlasu Kongresu. Konflikt tak nadále eskaluje a investoři začínají zohledňovat možné ekonomické dopady.
Podle vyjádření Bílého domu se navíc Mojtaba Chameneí, syn zabitého íránského nejvyššího vůdce, stal jedním z hlavních kandidátů na jeho nástupce. Tento vývoj naznačuje, že Írán pravděpodobně nebude ustupovat mezinárodnímu tlaku.
Zdroj: Shutterstock
Jedním z prvních ekonomických dopadů konfliktu je růst cen benzinu ve Spojených státech. Vyšší ceny pohonných hmot mohou postupně začít ovlivňovat spotřebitelské výdaje a tím i širší ekonomický růst.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva upozornila, že konflikt představuje test odolnosti globální ekonomiky. Pokud by se protáhl, mohl by podle ní výrazně ovlivnit ceny energií, inflaci, ekonomický růst i náladu na finančních trzích.
Regulace exportu AI čipů zasáhla technologický sektor
Dalším významným faktorem, který během dne zatížil americké akcie, byla zpráva agentury Bloomberg o připravovaných regulačních opatřeních v oblasti polovodičů.
Podle informací z americké administrativy se připravují pravidla, která by vyžadovala souhlas Washingtonu pro export AI akcelerátorů do jakékoli země světa. Jednalo by se o výrazné rozšíření současných omezení, která se nyní vztahují přibližně na čtyři desítky států.
Opatření by se týkalo zejména čipů vyráběných společnostmi Nvidia (NVDA) a Advanced Micro Devices (AMD), které patří mezi klíčové hráče v oblasti infrastruktury pro AI.
Po zveřejnění této zprávy akcie Nvidie během dne rychle oslabily a stáhly dolů i další polovodičové společnosti.
Investoři přitom ještě před zveřejněním informace hledali bezpečí právě v největších technologických firmách. Tento přesun kapitálu do tzv. megacap společností však rychle ztratil smysl, když regulatorní rizika zasáhla přímo sektor čipů.
Výjimkou byl výrobce polovodičů Broadcom (AVGO), jehož akcie uzavřely téměř o 5 % výše. Společnost totiž zveřejnila výsledky, které překonaly očekávání analytiků jak na úrovni tržeb, tak zisku.
Firma zároveň poskytla optimistický výhled a uvedla, že tržby z AI polovodičů by v aktuálním čtvrtletí mohly dosáhnout přibližně 10,7 miliardy dolarů. Broadcom navíc oznámil program zpětného odkupu akcií v hodnotě až 10 miliard dolarů.
Silná ekonomická data oddalují snížení sazeb
Navzdory poklesu akciových trhů přinesla americká ekonomika několik pozitivních signálů. Ve středu zveřejněná data z trhu práce ukázala, že zaměstnanost v soukromém sektoru roste rychleji, než analytici očekávali.
Další údaje zveřejněné ve čtvrtek tento trend potvrdily. Počet oznámených propouštění podle společnosti Challenger klesl v únoru na 48 307, zatímco v lednu dosahoval 108 435.
Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti zůstal stabilní na 213 tisících, což je méně než očekávaných 215 tisíc.
Zdroj: Shutterstock
Silná data přicházejí také z oblasti služeb. Index ISM pro sektor služeb vzrostl v únoru na nejvyšší úroveň za více než tři roky, což naznačuje pokračující silnou domácí poptávku.
Pozitivní obraz ekonomiky potvrdila i pravidelná zpráva Beige Book americké centrální banky, která naznačuje relativně optimistický výhled.
Podle analytiků Deutsche Bank tato silná data vedou investory k přehodnocení očekávání ohledně měnové politiky. Pravděpodobnost snížení úrokových sazeb do červnového zasedání Fedu klesla na přibližně 39 %, což je zatím nejnižší úroveň v letošním roce.
Ropa roste kvůli riziku narušení dodávek
Výrazný pohyb byl patrný také na energetickém trhu. Ceny ropy během týdne prudce rostou kvůli obavám z narušení dodávek z regionu Perského zálivu.
Írán podle dostupných informací zacílil na tankery v Hormuzském průlivu, strategické námořní trase, kterou prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.
Ve čtvrtek sice ceny ropy část svých zisků odevzdaly poté, co se objevily zprávy o jednání mezi Čínou a Íránem ohledně bezpečného průjezdu tankerů. Přesto zůstaly výrazně vyšší.
Futures na ropu Brent nakonec posílily o 3,6 % na 84,27 dolaru za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate vzrostla o 6,5 % na 79,47 dolaru za barel. Oba benchmarky tak rostou již pátou obchodní seanci v řadě a Brent se dostal na nejvyšší úroveň od července 2024.
Koruna k euru mírně posílila, pražská burza rostla
Na devizovém trhu česká koruna ve čtvrtek mírně posílila vůči euru. Kurz se posunul o dva haléře na 24,36 Kč/EUR. Naopak vůči americkému dolaru česká měna oslabila o deset haléřů na 21,04 Kč/USD.
Analytici upozorňují, že měny středoevropského regionu mají za sebou slabší týden. Podle analytiků stojí za tím především globální averze k rizikovým aktivům a obavy z vyšších cen energií.
Pražská burza naopak druhý den v řadě rostla. Index PX posílil o 0,31 % na 2 622,7 bodu.
Mezi hlavními tituly rostly například akcie Moneta Money Bank, které přidaly 1,05 %, dále Komerční banka s růstem 0,62 % a energetická společnost ČEZ, jejíž akcie posílily o 0,33 %.
Rostly také akcie pojišťovny VIG a zbrojovky Colt CZ. Naopak pokles zaznamenaly akcie Erste Group a tabákové společnosti Philip Morris ČR.
Americké akciové trhy ve čtvrtek uzavřely v záporném teritoriu.
Klíčové body
Wall Street klesla kvůli konfliktu s Íránem a růstu cen ropy
USA připravují omezení exportu AI čipů od Nvidia a AMD
Silná ekonomická data snižují pravděpodobnost brzkého snížení sazeb Fedu
Pražská burza rostla, koruna k euru mírně posílila
Investoři reagovali především na pokračující eskalaci konfliktu na Blízkém východě, která tlačí vzhůru ceny ropy a vyvolává obavy z nových inflačních tlaků. Náladu na trhu navíc zhoršila zpráva, že americká administrativa připravuje pravidla pro omezení exportu čipů pro AI.
Index S&P 500 klesl o 0,6 % na 6 829 bodů, technologický Nasdaq Composite oslabil o 0,3 % na 22 748 bodů a průmyslový Dow Jones Industrial Average odepsal výraznějšch 1,6 %, když uzavřel na 47 954 bodech.
Přesto se hlavní indexy během dne dokázaly odrazit od nejnižších úrovní. Na začátku obchodování totiž ztrácely ještě výrazněji. Investoři tak reagovali na kombinaci geopolitického napětí, vývoje na energetickém trhu i nových regulatorních rizik v technologickém sektoru.
Geopolitické napětí zvyšuje obavy z inflace
Hlavním tématem finančních trhů zůstává pokračující konflikt mezi Íránem a Izraelem. Počáteční naděje, že by bojové operace mohly rychle skončit, postupně mizí. Írán totiž zahájil další vlnu raketových útoků na Izrael, což znamená již šestý den nepřetržitých bojů.
Situace se vyhrotila krátce poté, co americký Senát zamítl návrh, který měl omezit pokračování letecké kampaně bez souhlasu Kongresu. Konflikt tak nadále eskaluje a investoři začínají zohledňovat možné ekonomické dopady.
Podle vyjádření Bílého domu se navíc Mojtaba Chameneí, syn zabitého íránského nejvyššího vůdce, stal jedním z hlavních kandidátů na jeho nástupce. Tento vývoj naznačuje, že Írán pravděpodobně nebude ustupovat mezinárodnímu tlaku.
Zdroj: Shutterstock
Jedním z prvních ekonomických dopadů konfliktu je růst cen benzinu ve Spojených státech. Vyšší ceny pohonných hmot mohou postupně začít ovlivňovat spotřebitelské výdaje a tím i širší ekonomický růst.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva upozornila, že konflikt představuje test odolnosti globální ekonomiky. Pokud by se protáhl, mohl by podle ní výrazně ovlivnit ceny energií, inflaci, ekonomický růst i náladu na finančních trzích.
Regulace exportu AI čipů zasáhla technologický sektor
Dalším významným faktorem, který během dne zatížil americké akcie, byla zpráva agentury Bloomberg o připravovaných regulačních opatřeních v oblasti polovodičů.
Podle informací z americké administrativy se připravují pravidla, která by vyžadovala souhlas Washingtonu pro export AI akcelerátorů do jakékoli země světa. Jednalo by se o výrazné rozšíření současných omezení, která se nyní vztahují přibližně na čtyři desítky států.
Opatření by se týkalo zejména čipů vyráběných společnostmi Nvidia (NVDA) a Advanced Micro Devices (AMD) , které patří mezi klíčové hráče v oblasti infrastruktury pro AI.
Po zveřejnění této zprávy akcie Nvidie během dne rychle oslabily a stáhly dolů i další polovodičové společnosti.
Investoři přitom ještě před zveřejněním informace hledali bezpečí právě v největších technologických firmách. Tento přesun kapitálu do tzv. megacap společností však rychle ztratil smysl, když regulatorní rizika zasáhla přímo sektor čipů.
Výjimkou byl výrobce polovodičů Broadcom (AVGO) , jehož akcie uzavřely téměř o 5 % výše. Společnost totiž zveřejnila výsledky, které překonaly očekávání analytiků jak na úrovni tržeb, tak zisku.
Firma zároveň poskytla optimistický výhled a uvedla, že tržby z AI polovodičů by v aktuálním čtvrtletí mohly dosáhnout přibližně 10,7 miliardy dolarů. Broadcom navíc oznámil program zpětného odkupu akcií v hodnotě až 10 miliard dolarů.
Silná ekonomická data oddalují snížení sazeb
Navzdory poklesu akciových trhů přinesla americká ekonomika několik pozitivních signálů. Ve středu zveřejněná data z trhu práce ukázala, že zaměstnanost v soukromém sektoru roste rychleji, než analytici očekávali.
Další údaje zveřejněné ve čtvrtek tento trend potvrdily. Počet oznámených propouštění podle společnosti Challenger klesl v únoru na 48 307, zatímco v lednu dosahoval 108 435.
Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti zůstal stabilní na 213 tisících, což je méně než očekávaných 215 tisíc.
Zdroj: Shutterstock
Silná data přicházejí také z oblasti služeb. Index ISM pro sektor služeb vzrostl v únoru na nejvyšší úroveň za více než tři roky, což naznačuje pokračující silnou domácí poptávku.
Pozitivní obraz ekonomiky potvrdila i pravidelná zpráva Beige Book americké centrální banky, která naznačuje relativně optimistický výhled.
Podle analytiků Deutsche Bank tato silná data vedou investory k přehodnocení očekávání ohledně měnové politiky. Pravděpodobnost snížení úrokových sazeb do červnového zasedání Fedu klesla na přibližně 39 %, což je zatím nejnižší úroveň v letošním roce.
Ropa roste kvůli riziku narušení dodávek
Výrazný pohyb byl patrný také na energetickém trhu. Ceny ropy během týdne prudce rostou kvůli obavám z narušení dodávek z regionu Perského zálivu.
Írán podle dostupných informací zacílil na tankery v Hormuzském průlivu, strategické námořní trase, kterou prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.
Ve čtvrtek sice ceny ropy část svých zisků odevzdaly poté, co se objevily zprávy o jednání mezi Čínou a Íránem ohledně bezpečného průjezdu tankerů. Přesto zůstaly výrazně vyšší.
Futures na ropu Brent nakonec posílily o 3,6 % na 84,27 dolaru za barel, zatímco americká ropa West Texas Intermediate vzrostla o 6,5 % na 79,47 dolaru za barel. Oba benchmarky tak rostou již pátou obchodní seanci v řadě a Brent se dostal na nejvyšší úroveň od července 2024.
Koruna k euru mírně posílila, pražská burza rostla
Na devizovém trhu česká koruna ve čtvrtek mírně posílila vůči euru. Kurz se posunul o dva haléře na 24,36 Kč/EUR. Naopak vůči americkému dolaru česká měna oslabila o deset haléřů na 21,04 Kč/USD.
Analytici upozorňují, že měny středoevropského regionu mají za sebou slabší týden. Podle analytiků stojí za tím především globální averze k rizikovým aktivům a obavy z vyšších cen energií.
Pražská burza naopak druhý den v řadě rostla. Index PX posílil o 0,31 % na 2 622,7 bodu.
Mezi hlavními tituly rostly například akcie Moneta Money Bank, které přidaly 1,05 %, dále Komerční banka s růstem 0,62 % a energetická společnost ČEZ, jejíž akcie posílily o 0,33 %.
Rostly také akcie pojišťovny VIG a zbrojovky Colt CZ. Naopak pokles zaznamenaly akcie Erste Group a tabákové společnosti Philip Morris ČR.
Akcie americké technologické společnosti Microsoft letos zaznamenaly výrazný pokles, přesto někteří investoři považují současné ocenění za atraktivní příležitost.