Americké akciové futures ve středu zamířily mírně vzhůru, přestože se konflikt mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem dál vyostřuje. Futures na americké indexy rostou navzdory eskalaci konfliktu na Blízkém východě Napětí v Hormuzském průlivu zvyšuje ceny ropy a globální energetickou nejistotu Zlato posiluje, ale silný dolar omezuje jeho bezpečnostní atraktivitu CrowdStrike (CRWD) překonal odhady, OpenAI zvažuje spolupráci s NATO Napětí na Blízkém východě vstoupilo již do pátého dne a investoři sledují především možné dopady na globální dodávky ropy a zemního plynu. Situace vyvolává zvýšenou volatilitu napříč finančními trhy, od akcií přes dluhopisy až po komodity. Navzdory geopolitickému riziku se nálada na trzích mírně zlepšila po zprávách o možných zákulisních jednáních o příměří. Futures na hlavní americké indexy tak postupně umazaly část ztrát z předchozí seance. Vedle vývoje konfliktu investoři sledují také vývoj cen energií, pohyb amerického dolaru a nové firemní výsledky. Akciové futures reagují na geopolitické napětí Krátce před polednem středoevropského času futures na Dow Jones Industrial Average přidávaly přibližně 68 bodů, tedy zhruba 0,1 %. Futures na S&P 500 rostly o 17 bodů, což představovalo asi 0,2 %, zatímco futures na Nasdaq 100 posilovaly o 78 bodů neboli zhruba 0,3 %. Trhy reagovaly především na zprávu deníku New York Times, podle níž měli íránští představitelé naznačit ochotu jednat o podmínkách ukončení konfliktu. Američtí představitelé však podle informací citovaných v médiích zůstávají skeptičtí, zda jsou obě strany skutečně připraveny na diplomatické řešení. Izraelské vedení údajně vyzvalo Spojené státy, aby tuto iniciativu ignorovaly. Podle izraelských představitelů je prioritou způsobit maximální škody íránským vojenským kapacitám a potenciálně destabilizovat vládu v Teheránu. Samotný konflikt mezitím pokračuje. Írán provedl raketové útoky na americké základny na Blízkém východě a některé cíle v oblasti Perského zálivu. Vysoce postavený americký vojenský představitel uvedl, že vojenská operace proti Íránu postupuje rychleji, než předpokládal původní plán. Trhy zároveň reagují i na makroekonomické dopady konfliktu. Výnosy amerických státních dluhopisů během úterní obchodní seance vzrostly, protože investoři začali počítat s možností, že prudký růst cen ropy by mohl znovu zvýšit inflaci. To by mohlo oddálit očekávané snižování úrokových sazeb ze strany Federal Reserve. Ropa reaguje na ohrožení klíčové přepravní trasy Jedním z hlavních zdrojů nervozity na trzích je situace v Hormuzském průlivu, strategicky zásadní námořní trase mezi Perským zálivem a Indickým oceánem. Právě tudy proudí významná část světového exportu ropy a zemního plynu. Jakékoli narušení lodní dopravy v této oblasti by mohlo zásadně ovlivnit globální energetické trhy. Investoři proto pozorně sledují každou zprávu o bezpečnosti tankerů a případných vojenských operacích v oblasti. Cena ropy Brent se před začátkem útoků na Írán pohybovala přibližně kolem 73 dolarů za barel. Následně však výrazně vzrostla a poslední obchodování ji posunulo na zhruba 83,48 dolaru za barel, což představuje růst o 1,6 %. Americká ropa West Texas Intermediate se obchodovala přibližně za 75,26 dolaru za barel, tedy o 0,9 % výše. Během úterního obchodování ceny ropy krátkodobě vyskočily až o 8 %. Později však část zisků odevzdaly poté, co prezident Donald Trump naznačil, že Spojené státy by mohly začít eskortovat obchodní lodě proplouvající Hormuzským průlivem. Napětí na energetických trzích se přelilo i do dalších segmentů. Cena zemního plynu v Evropě i Asii výrazně vzrostla poté, co íránské útoky zasáhly zařízení na těžbu plynu v Kataru. Výpadek dodávek z jednoho z klíčových producentů tak způsobil problémy v několika zemích závislých na těchto dodávkách. Rostoucí ceny energií zároveň tlačí vzhůru také cenu nafty. Vyšší náklady na dopravu pak mohou postupně pronikat do širších inflačních ukazatelů. Největší dopady se zatím projevují na asijských trzích. Země jako Japonsko nebo Jižní Korea jsou silně závislé na dovozu energetických surovin z oblasti Perského zálivu. Nejistota kolem dodávek proto výrazně zasáhla například jihokorejský index Kospi, jehož pokles byl natolik výrazný, že muselo být obchodování dočasně přerušeno. Zlato znovu posiluje jako bezpečný přístav Vedle energetických trhů přitahuje pozornost investorů také vývoj ceny zlata. Tento tradiční bezpečný přístav v době geopolitických krizí zaznamenal další výrazné cenové výkyvy. Spotová cena zlata ve středu vzrostla přibližně o 1,7 % na úroveň kolem 5 176,75 dolaru. Zlato tak částečně korigovalo výrazný pokles z předchozího dne, kdy cena tohoto kovu propadla téměř o 5 %. Rostly také futures kontrakty na zlato, které přidávaly přibližně 1,3 %. Vývoj ceny byl však výrazně ovlivněn pohybem amerického dolaru. Index amerického dolaru zůstával ve středu relativně stabilní poté, co během předchozích dvou dní posílil přibližně o 1,5 %. Silnější dolar obvykle snižuje atraktivitu zlata, protože tento kov je denominován právě v americké měně. Zlato přitom v poslední době dosáhlo rekordních úrovní, což vedlo některé investory k vybírání zisků. Kombinace silného dolaru a vysokých cen tak dočasně omezila poptávku po tomto kovu, i když geopolitické napětí nadále podporuje jeho status bezpečného aktiva. CrowdStrike překonal očekávání a OpenAI jedná s NATO Vedle geopolitiky sledovali investoři také nové firemní výsledky. Kyberbezpečnostní společnost CrowdStrike (CRWD) zveřejnila výsledky za 4. čtvrtletí, které překonaly očekávání analytiků. Společnost vykázala zisk 1,12 dolaru na akcii, zatímco analytici očekávali přibližně 1,10 dolaru. Tržby dosáhly 1,31 miliardy dolarů, což bylo mírně nad konsenzuálním odhadem 1,30 miliardy dolarů. Firma zároveň poskytla finanční výhled pro fiskální rok 2027, který byl z velké části v souladu s očekáváními trhu. Akcie společnosti přesto v rozšířeném obchodování mírně oslabily. Management uvedl, že rostoucí adopce umělé inteligence v podnikové sféře vytváří další poptávku po bezpečnostních řešeních. Firmy totiž potřebují chránit nejen tradiční IT infrastrukturu, ale také data a výpočetní kapacity spojené s provozem AI systémů. Pozornost vzbudily také zprávy o společnosti OpenAI, která údajně zvažuje nový kontrakt s NATO. Podle médií by se technologie této firmy mohla nasadit na neklasifikovaných sítích aliance. Generální ředitel OpenAI Sam Altman podle informací médií uvedl, že firma zkoumá možnosti spolupráce s NATO poté, co nedávno oznámila dohodu s americkým ministerstvem obrany. Podle dostupných informací by technologie OpenAI mohly být využity v sítích Pentagonu. K tomuto kroku došlo poté, co Washington ukončil spolupráci se společností Anthropic, jejíž modely nebylo možné použít například pro domácí masový dohled nebo autonomní zbraňové systémy. Současný vývoj tak ukazuje, že technologické společnosti hrají stále větší roli nejen v komerční sféře, ale také v oblasti obrany a bezpečnosti.