Americké akcie během posledních dní ukázaly známý vzorec. Stratégové varují, že na Trumpův zásah tentokrát nemusí spoléhat Válka s Íránem může zvýšit ceny ropy a inflaci v USA Akcie zatím část ztrát smazaly díky nákupům při poklesu Další vývoj trhů bude záviset hlavně na cenách energií Po prudkém poklesu na začátku obchodování dokázaly část ztrát smazat a investoři začali znovu spekulovat na scénář, který se na trzích objevuje opakovaně – že prezident Donald Trump nakonec podnikne kroky, které pomohou uklidnit trhy. Někteří stratégové z Wall Street ale upozorňují, že tentokrát může být spoléhání na takzvaný „Trumpův put“ riskantní. Tento termín označuje situaci, kdy investoři předpokládají, že prezident změní politiku nebo přijme opatření, pokud akcie začnou výrazně klesat. Podle Boba Elliotta, hlavního investičního ředitele investiční společnosti Unlimited, má válka vlastní dynamiku a politická kontrola nad jejím vývojem je omezená. Jakmile ozbrojený konflikt začne, může se vyvíjet způsobem, který není snadné řídit ani pro politické lídry. Útoky Spojených států a Izraele na Írán destabilizovaly Blízký východ a zvýšily obavy z širšího geopolitického konfliktu. Jedním z hlavních rizik je prudký růst cen ropy, který by mohl vyvolat nový inflační tlak v americké ekonomice. Právě ceny energií jsou v současnosti jedním z klíčových faktorů, které mohou rozhodnout o dalším vývoji akciových trhů. Pokud by konflikt vedl k výraznému narušení dodávek ropy z regionu, mohl by růst cen energií zvýšit inflaci a zároveň zkomplikovat měnovou politiku americké centrální banky. Situace je proto odlišná od předchozích epizod, kdy trhy reagovaly na Trumpovy politické kroky. Investoři si například zvykli, že prezident ustoupí, pokud finanční trhy reagují příliš negativně na jeho obchodní politiku nebo jiné kontroverzní návrhy. Tento přístup se někdy označuje jako strategie „TACO trade“, což je zkratka pro výraz „Trump Always Chickens Out“, tedy že prezident nakonec ustoupí, pokud trhy reagují příliš negativně. Tato mentalita v minulosti podporovala strategii nákupu akcií při poklesech. Podle analytiků mohla právě tato psychologie zmírnit počáteční reakci amerických trhů. Akcie sice během posledních dní otevíraly výrazně níže, ale v průběhu obchodování dokázaly část ztrát smazat. Například index S&P 500 v úterý uzavřel se ztrátou přibližně 0,9 %, přestože během dne klesal až o 2,5 %. Futures kontrakty na tento index následně během nočního obchodování nejprve oslabily, ale později část ztrát smazaly. Steve Sosnick, hlavní stratég společnosti Interactive Brokers, uvedl, že po počátečním výprodeji se na trh vrátili kupující, kteří využili technické úrovně podpory. Oživení podle něj podpořili také obchodníci, kteří nechtěli propásnout potenciální růst. Prezident Donald Trump mezitím oznámil opatření, která mají zabránit energetické krizi. Spojené státy podle něj poskytnou pojistné záruky tankerům proplouvajícím Perským zálivem a americké námořnictvo bude v případě potřeby doprovázet lodě procházející Hormuzským průlivem. Přesto zůstává hlavním rizikem další vývoj cen ropy. Prudký růst cen energií by mohl zvýšit inflaci a zároveň snížit pravděpodobnost, že americká centrální banka v nejbližší době sníží úrokové sazby. Akcie přitom již v posledních týdnech čelily několika negativním faktorům. Investoři sledují například dopady umělé inteligence na technologické společnosti, napětí na úvěrových trzích nebo známky zpomalování růstu zaměstnanosti v americké ekonomice. Ross Mayfield ze společnosti Baird upozorňuje, že pokud by konflikt vedl k vážnému poškození ropné infrastruktury na Blízkém východě, mohly by dopady na globální ekonomiku trvat mnohem déle. Trumpova administrativa naznačila, že vojenské operace mohou pokračovat ještě několik týdnů, ale zatím není jasné, jaké konkrétní podmínky by vedly k ukončení konfliktu. Podle některých analytiků by musely akciové trhy klesnout mnohem výrazněji, aby se konflikt stal pro americkou vládu zásadním politickým problémem. Gina Martin Adams ze společnosti HB Wealth Management uvedla, že skutečný tlak by mohl přijít až při poklesu akcií o 10 až 15 procent. Podobný názor má také John Briggs ze společnosti Natixis, podle kterého by musel výrazně vzrůst výnos amerických dluhopisů, což by následně zasáhlo úvěrové i akciové trhy. Historie však ukazuje, že vývoj akcií během konfliktů na Blízkém východě často závisí především na cenách ropy. Podle stratéga Morgan Stanley Mikea Wilsona akcie v minulosti během geopolitických konfliktů často dokázaly růst, pokud ceny ropy nestouply o více než 75 %. Analytici zároveň upozorňují, že geopolitické události je obtížné hodnotit izolovaně. Lori Calvasina z RBC Capital Markets připomíná, že podobná situace nastala v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, kdy prudký růst cen energií přispěl k růstu inflace a následnému poklesu akcií. Keith Buchanan ze společnosti Globalt Investments dodává, že konflikt s Íránem může mít pro Spojené státy podobné důsledky. Podle něj je důležité si uvědomit, že situaci neovlivňuje pouze Washington. V konfliktu totiž hrají roli také další mocnosti a regionální aktéři, což znamená, že vývoj může být mnohem složitější a dlouhodobější než u předchozích politických sporů.