Dne prvního dubna roku 2004 vznikla e-mailová služba Gmail. Rychle se stala tím vůbec nejpoužívanějším klientem pro elektronickou poštu na světě. A to rozhodně není apríl. Gmail je dnes s přehledem tou nejpoužívanější e-mailovou službou na světě. Akciová burza v zemi vycházejícího slunce rovněž patří mezi největší svého druhu. 1. duben je zkrátka ideálním dnem pro nastartování kolosálních projektů. A to není aprílový žertík. V průřezu historií se toho ale stalo samozřejmě ještě o mnoho více: 1700: Ve Velké Británii se začínají rozmáhat aprílové žertíky. Tato lehce bizarní tradice se následně rozšíří prakticky po celém západním světě. 1950: Stalin oznámil v Moskvě svůj plán, který předpokládal dalekosáhlé přeměny přírodních podmínek Sovětského svazu až k Uralu. 1959: Izraelský premiér David Ben Gurion založil tajnou službu Mossad. 2002: Nizozemsko jako první země na světě legalizovalo eutanazii. Nyní se už ale pojďme přesunout do světa byznysu a ekonomiky: 1778: Neworleánský obchodník Oliver Pollock vytvořil symbol „$“ 1949: Japonsko založilo svou vlastní akciovou burzu. Dnes patří mezi největší akciové trhy na světě. 2014: Zákon o dostupné péči, známý také jako Obamacare, začíná vyžadovat, aby si většina Američanů zajistila zdravotní pojištění, nebo platila pokutu. To znamenalo zásadní změnu v americkém systému zdravotní péče a mělo to významný dopad na podniky i jednotlivce. 2019: Japonský císař Akihito abdikuje, čímž končí éra Heisei a začíná éra Reiwa. Tato událost měla pro Japonsko významné ekonomické důsledky, včetně změn v kalendáři a bankovkách země. Jak se zrodil Gmail – nejpoužívanější e-mailová platforma na světě Pokud byste po nás chtěli vybrat jedno datum, které by označovalo začátek moderní éry používání webu, nejspíš bychom museli zvolit čtvrtek 1. dubna 2004, den spuštění služby Gmail. Den předtím pronikly na veřejnost zvěsti o tom, že se Google chystá nabídnout bezplatnou e-mailovou službu: John Markoff z New York Times o tom tehdy informoval americkou veřejnost. Myšlenka, že by král vyhledávačů mohl provozovat e-mail, však byla stále překvapivá a údajná kapacita úložiště 1 GB - 500krát větší, než v té době nabízel konkurenční Hotmail od Microsoftu - se zdála naprosto nepravděpodobná. Takže když Google vydal tiskovou zprávu s datem 1. dubna, většina lidí ji krátce považovalo za opravdu dobrý hoax. Ukázalo se, že Gmail je skutečný a revoluční. A s odstupem deseti let to vypadá ještě významněji. Gmail, první skutečně přelomová služba Googlu od debutu jeho vyhledávače v roce 1998, nejenže smetl Hotmail a Yahoo Mail, dominantní bezplatné webové e-mailové služby té doby. Se svým rozsáhlým úložištěm, svižným rozhraním, okamžitým vyhledáváním a dalšími pokročilými funkcemi byl možná první významnou cloudovou aplikací, která dokázala nahradit běžný počítačový software, a ne ho jen doplnit. Dokonce i věci, které na Gmailu mnoho lidi štvaly, předznamenávaly budoucí web: Jeho skenování zpráv za účelem nalezení klíčových slov, která by mohla být použita pro reklamní účely, odstartovalo diskusi o soukromí na internetu, která pokračuje dodnes. V rámci společnosti Google byl Gmail také považován za obrovský, nepravděpodobný projekt. "Pro internet to byl docela velký okamžik," říká Georges Harik, který byl v době vzniku Gmailu zodpovědný za většinu nových produktů Googlu. (Společnost tehdy takové snahy nazývala "Googlettes".) "Vzít něco, na čem se léta nepracovalo, ale co bylo stěžejní, a opravit to." A tak se nakonec taky stalo. Dlouho předtím, než se Google rozhodl poskytnout uživatelům Gmailu 1 GB prostoru, se musea společnostl rozhodnout, zda Gmail vůbec bude komerčním produktem. Nebylo to tak bezvýznamné, jak by se mohlo zdát, přestože společnost Google sama měla maniakálně e-mailovou kulturu. V prvních letech existence společnosti bylo jedním z určujících rysů její 100% zaměření na vyhledávač; to ji odlišovalo od Yahoo, Excite, Lycosu a dalších průkopníků vyhledávání, kteří se přetvořili na portály typu Seznam.cz, a rozšířili své ambice tak, aby zahrnovaly vše od počasí přes sport až po hry, ano, e-mail. Portály měly pověst portálů, které dělají mnoho věcí, ale ne vždy je dělají tak dobře. "Mnoho lidí si myslelo, že je to velmi špatný nápad, a to jak z produktového, tak ze strategického hlediska," říká tehdejší vedoucí Gmailu Buchheit o svém e-mailovém projektu. "Obávali se, že to nemá nic společného s webovým vyhledáváním. Někteří se také obávali, že to způsobí, že nás ostatní společnosti, jako je Microsoft, zničí." Mezi pochybovači naštěstí nebyli zakladatelé společnosti Google. "Larry [Page] a Sergey [Brin] nás vždy podporovali," říká Buchheit. "Spousta dalších lidí byla projektu ale mnohem méně nakloněná."