Klíčové body Hodnota Bitcoinu klesla pod hranici 71 tisíc dolarů v důsledku slábnoucích nadějí na udržení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Teherán plánuje zavést pro ropné tankery proplouvající strategickým Hormuzským průlivem povinné mýtné, které bude muset být hrazeno v Bitcoinech. Širší kryptoměnový trh i tradiční riziková aktiva ztrácejí dynamiku, zatímco americký regulační zákon CLARITY naráží v Kongresu na nedostatek podpory.   Geopolitické napětí a slábnoucí naděje na příměří Největší světová kryptoměna Bitcoin (BTC-USD) zaznamenala během čtvrtečního obchodování mírný ústup ze svých nedávných pozic. Trhy se ocitly ve vyčkávacím módu, přičemž investoři s napětím sledují, zda se podaří udržet křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Cena digitálního aktiva klesla o 1,2 % na úroveň 70 862,60 dolaru, a to přesně ve 2:31 východního času (6:31 GMT). Tento pokles představuje zřetelné pozastavení předchozí silné rally. Ještě počátkem tohoto týdne přitom kryptoměnové trhy prudce rostly. Důvodem byla vlna optimismu, která se trhem prohnala poté, co Washington i Teherán signalizovaly otevřenost k dvoutýdennímu zastavení bojů a k osobním mírovým jednáním. Středeční zprávy o možném příměří zpočátku vyvolaly na trzích s digitálními aktivy masivní nákupní horečku. Do čtvrtka se však tato dynamika výrazně zpomalila a dohoda začala vykazovat vážné trhliny. Zásadní neshody mezi oběma stranami panují především ohledně situace v Libanonu a kontroly nad Hormuzským průlivem. Teherán vznesl formální obvinění, podle kterého Spojené státy i Izrael již porušily několik klíčových bodů z jeho původního desetibodového návrhu. Íránská strana navíc striktně požadovala, aby byl do dohody o příměří zahrnut i Libanon a aby Izrael okamžitě ukončil veškeré nepřátelské akce vůči této zemi. Tento požadavek však narazil na tvrdý odpor a byl jak Spojenými státy, tak Izraelem kategoricky odmítnut. K celkové nejistotě na trzích významně přispěl také americký prezident Donald Trump, který vůči Íránu nadále udržuje velmi ostrou rétoriku. Během středečního večera prezident prohlásil, že Spojené státy si ponechají svou silnou vojenskou přítomnost v blízkosti íránských hranic až do chvíle, kdy bude dosaženo skutečné a pevné dohody. Trump zároveň zopakoval své nekompromisní výzvy, aby Teherán s okamžitou platností ukončil veškeré své jaderné aktivity a plně znovuotevřel strategické námořní cesty. Hormuzský průliv jako zbraň a mýtné v kryptoměnách Pozornost globálních trhů se nyní plně soustředí na status Hormuzského průlivu, který se stal jedním z ústředních bodů celého konfliktu. Teherán tuto klíčovou námořní trasu nadále udržuje z velké části uzavřenou, a to i přesto, že dříve vysílal signály o možné ochotě k jejímu postupnému uvolnění. Tato blokáda, kterou Írán zavedl jako přímou reakci na nepřátelské kroky ze strany USA a Izraele, má obrovský globální dopad, neboť přes tento průliv proudí přibližně 20 % celosvětové spotřeby ropy (CL=F) . Situace nabrala zcela nový rozměr po zveřejnění informací deníkem Financial Times. Podle zprávy, která se odvolává na vyjádření íránské Unie vývozců ropy, plynu a petrochemických produktů, bude Írán po přepravních společnostech vyžadovat placení mýtného za průjezd ropných tankerů, a to výhradně prostřednictvím kryptoměn. Každé plavidlo, které se pokusí proplout tímto strategickým bodem, bude muset projít íránským hodnocením a bude podléhat speciálnímu poplatku. Tento poplatek má být podle dostupných informací vybírán přímo v Bitcoinech. Tento bezprecedentní krok představuje zásadní komplikaci pro globální lodní dopravu a energetické trhy. Washington v reakci na tyto události opakovaně a důrazně vyzval Teherán, aby průliv okamžitě a bezpodmínečně znovuotevřel, přičemž tento krok označuje za naprosto nezbytnou součást jakékoli budoucí dohody o příměří. Zavedení kryptoměnového mýtného by pro Írán mohlo představovat způsob, jak obcházet tradiční finanční systémy a sankce, zatímco si udržuje kontrolu nad jednou z nejdůležitějších energetických tepen světa. Tento vývoj tak staví digitální aktiva přímo do centra geopolitického konfliktu a přidává další vrstvu složitosti do již tak napjatých vyjednávání mezi zúčastněnými mocnostmi. Regulační překážky a ochlazení na trhu s altcoiny Ochladnutí počátečního optimismu se neomezilo pouze na nejznámější kryptoměnu. Širší trh s digitálními aktivy během čtvrtka rovněž ustupoval, čímž ztratil půdu pod nohama, kterou získal během rally z počátku týdne. Tato rally byla původně tažena vysokou ochotou investorů riskovat, ale s rostoucí geopolitickou nejistotou se nálada rychle obrátila. Ztráty zaznamenaly i další rizikově orientované trhy, a to zejména akcie a některé měny. Druhá největší kryptoměna na světě, Ethereum (ETH-USD) , oslabila o 3,1 % a její cena se propadla na úroveň 2 175,61 dolaru. Podobný osud potkal i XRP (XRP-USD) , jehož hodnota klesla o 3,8 % na 1,3276 dolaru. Výrazným výprodejům se nevyhnuly ani další přední altcoiny. Projekty jako Solana (SOL-USD) , Cardano (ADA-USD) a Binance Coin (BNB-USD) odepsaly ze svých hodnot mezi 2,4 % až 4 %. Kromě eskalujícího válečného napětí a hrozeb spojených s mezinárodní dopravou se pozornost investorů nadále upírá k domácí americké politice, konkrétně k legislativnímu návrhu známému jako CLARITY act. Tento zákon byl navržen s cílem poskytnout tolik potřebnou regulační srozumitelnost pro celý kryptoměnový průmysl ve Spojených státech. Přes velké naděje, které do něj vkládali zástupci technologického a finančního sektoru, se však ukazuje, že cesta k jeho schválení bude nesmírně složitá. Zákon CLARITY má momentálně velmi daleko k tomu, aby získal dostatečnou politickou podporu potřebnou pro úspěšné projití Kongresem. Tato přetrvávající regulační mlha tak představuje další zátěž pro trhy, které již nyní bojují se vstřebáváním komplexních geopolitických šoků.