Evropská unie se podle komisaře Valdise Dombrovskise nevyhne stagflačnímu šoku v podobě nízkého růstu a rostoucí inflace, a to ani přes dočasné zastavení bojů na Blízkém východě. Evropská komise připravuje květnovou revizi ekonomického výhledu, přičemž krizové scénáře počítají se zpomalením růstu HDP až o 0,6 procentního bodu a výrazným skokem inflace. Írán plánuje během dvoutýdenního příměří vybírat od přepravních společností v Hormuzském průlivu mýtné v kryptoměnách, což udržuje ceny energetických surovin pod tlakem.   Geopolitické napětí a nevyhnutelný ekonomický náraz Evropská ekonomika se ocitá na pokraji mimořádně složitého období, které nekompromisně otestuje odolnost celého bloku. Navzdory nedávnému diplomatickému průlomu v podobě dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem se starý kontinent nevyhne tvrdému hospodářskému nárazu. Nejvyšší ekonomický představitel Evropské unie vydal jasné varování, že region s jistotou zasáhne takzvaný stagflační šok. Tento obávaný makroekonomický fenomén, který v sobě kombinuje nebezpečnou směs hospodářské stagnace a vytrvale rostoucí inflace, představuje pro tvůrce měnové i fiskální politiky jeden z vůbec nejnáročnějších scénářů. Eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis v této souvislosti potvrdil, že Evropská komise již nyní intenzivně připravuje revizi svého letošního růstového výhledu směrem dolů. Hlavním důvodem tohoto pesimistického kroku jsou přetrvávající ekonomické dopady blízkovýchodního konfliktu, které i přes dočasné utichnutí zbraní zůstávají zahaleny vysokou mírou nejistoty. Komisař v rozhovoru pro deník Financial Times sice diplomatickou dohodu ocenil jako velmi vítaný krok směrem k celkové deeskalaci napětí, který by měl přinést tolik potřebnou úlevu v probíhající energetické krizi, jedním dechem však mírnil přehnaný optimismus. Dombrovskis důrazně varoval, že skutečný ekonomický dopad válečného konfliktu s Íránem podléhá i nadále extrémně vysoké míře nejistoty. Z analytického hlediska je podle něj naprosto zřejmé, že Evropa již nyní čelí reálnému stagflačnímu šoku. Trhy s energetickými surovinami, na kterých se obchoduje surová ropa (CL=F) i zemní plyn (NG=F) , tak zůstávají pod neustálým drobnohledem investorů, kteří se snaží odhadnout další kroky klíčových geopolitických hráčů. Černé scénáře pro HDP a íránská kontrola nad průlivem Oficiální aktualizace makroekonomických prognóz z dílny Evropské komise spatří světlo světa v průběhu května. Abychom plně pochopili rozsah současného zhoršení, je nutné se podívat na čísla před vypuknutím konfliktu. Původní predikce počítaly s tím, že si unijní ekonomika v letošním roce udrží růstové tempo na úrovni 1,4 procenta a v roce 2027 mírně zrychlí na 1,5 procenta, přičemž inflace se měla pohybovat jen mírně nad dvouprocentním cílem. Nedávné krizové scénáře, které si nechala Evropská komise vypracovat, však malují podstatně temnější obraz. Analýza odhaduje, že hospodářský růst by mohl v letošním roce zpomalit až o 0,4 procentního bodu. Tento mírnější scénář přitom předpokládá, že se ceny energií vrátí na předválečné úrovně nejpozději do konce roku 2026. Pokud bude návrat cen k normálu trvat déle, růst by mohl zpomalit dokonce o 0,6 procentního bodu letos i v příštím roce. Tento hospodářský útlum by navíc doprovázel masivní cenový tlak. V prvním zmíněném scénáři by inflace mohla letos vyskočit až o jeden procentní bod výše oproti původním předpokladům. Ve druhém, pesimističtějším případě by se inflační tlaky zintenzivnily natolik, že by růst cenových hladin mohl zrychlit až o 1,5 procentního bodu, a to letos i v roce 2027. Investoři varují, že dlouhodobější pokles cen surovin bude kriticky záviset na krocích Teheránu. Situaci navíc výrazně komplikují nečekané finanční požadavky ze strany íránského režimu. Podle zpráv Financial Times bude Írán po přepravních společnostech požadovat, aby za ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem platily speciální mýtné výhradně v kryptoměnách. Tento krok je jasným signálem, že se Teherán snaží udržet faktickou kontrolu nad touto životně důležitou exportní trasou i během formálního příměří. Fiskální disciplína v ohrožení a italský problém Rostoucí ceny energií a hrozba stagflace již donutily několik členských států k zavedení ochranných opatření. Země jako Itálie, Polsko či Španělsko přistoupily k rázným krokům, mezi které patří například plošné snižování daní z pohonných hmot. Cílem těchto intervencí je vytvořit štít, který by uchránil domácí průmysl i domácnosti před zničujícími dopady drahých energií. Brusel však před tímto přístupem zvedá varovný prst. Eurokomisař Dombrovskis velmi důrazně zopakoval, že členské státy nesmí dopustit, aby se současná energetická krize přetavila v krizi fiskální prostřednictvím nadměrného utrácení. Podle jeho slov má dnes Evropa podstatně omezenější prostor pro fiskální manévrování. Z tohoto důvodu je naprosto nezbytné, aby veškerá zaváděná podpůrná opatření byla striktně dočasná, úzce cílená a měla jen velmi omezený dopad na státní rozpočty. Již v červnu přitom Evropská komise provede komplexní hodnocení toho, zda jsou jednotlivé země na dobré cestě ke splnění svých cílů v oblasti snižování dluhu. Na stole je i možnost zahájení dalších takzvaných postupů při nadměrném schodku proti státům, které své deficity nesnížily. Tento disciplinární postup s sebou nese silné ekonomické stigma a mohl by vyústit až v tvrdé finanční sankce ze strany Evropské unie. V mimořádně složité pozici se nachází Itálie, která doufala, že se jí podaří tento disciplinární režim letos opustit. Dva vysocí unijní představitelé však varovali, že tento scénář je nyní vysoce nepravděpodobný. Italský statistický úřad totiž nedávno potvrdil, že loňský rozpočtový schodek země dosáhl 3,1 procenta hrubého domácího produktu, čímž překročil striktní unijní požadavek na udržení deficitu pod tříprocentní hranicí. Od počátku válečného konfliktu proto Řím naléhá na Brusel, aby dočasně pozastavil platnost přísných pravidel prostřednictvím takzvané obecné únikové doložky. Tento krizový mechanismus byl naposledy aktivován během pandemie Covid-19. Dombrovskis však tyto snahy kategoricky odmítl s tím, že obecná úniková doložka je určena výhradně k řešení závažného hospodářského poklesu, přičemž v takto kritickém scénáři se evropská ekonomika v současnosti nenachází.