Klimatologové varují před zformováním extrémního jevu super El Niño, který může drasticky snížit globální zemědělské výnosy. Válečný konflikt s Íránem a vojenské údery paralyzovaly strategický Hormuzský průliv, kudy běžně proudí třetina světového obchodu s hnojivy. Podle Světového potravinového programu hrozí, že pokud ceny ropy zůstanou nad 100 dolary za barel, upadne dalších 45 milionů lidí do akutní potravinové krize.   Geopolitická paralýza a rozpad dodavatelských řetězců Světová ekonomika čelí bezprecedentní kombinaci geopolitických a klimatických rizik, která mohou v nadcházejících měsících dramaticky přepsat cenové mapy základních surovin. Pozornost trhů se aktuálně upírá k eskalaci napětí na Blízkém východě, kde válečný konflikt s Íránem tvrdě narušuje plynulost globálních dodavatelských řetězců. Zásadním neuralgickým bodem se stal strategicky klíčový Hormuzský průliv, úzká vodní cesta spojující Perský záliv a Ománský záliv. Právě touto námořní tepnou za normálních okolností prochází zhruba třetina světového obchodu s hnojivy. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zahájily letecké údery na íránské cíle, se však lodní doprava v této oblasti prakticky zastavila. Tento logistický šok okamžitě vystřelil vzhůru náklady na hnojiva a vyvolal dominový efekt napříč celým zemědělským sektorem. Ruku v ruce s tímto vývojem prudce rostou ceny klíčových energetických surovin. Ropa (CL=F) a zemní plyn (NG=F) reagují na nejistotu masivním zdražováním, což dále prodražuje energeticky vysoce náročnou výrobu hnojiv. Přestože světoví lídři ve středu přivítali oznámení o dočasném americko-íránském příměří, experti mírní přehnaný optimismus. Dohoda podle nich nenabízí žádnou jasnou cestu k trvalému míru a týdny trvající výpadky budou mít na trhy dlouhodobý dopad. Tato cenová exploze přichází v ten nejhorší možný okamžik, kdy ve Spojených státech naplno začíná sezóna setí. Mezi americkými farmáři tak strmě rostou obavy z nižších výnosů a bezprecedentního tlaku na ceny potravin. Analýza Světového potravinového programu (WFP) z minulého měsíce přinesla varování, že počet lidí ohrožených nedostatkem potravin by mohl dosáhnout úrovní, které svět naposledy zažil na počátku ruské invaze na Ukrajinu počátkem roku 2022. WFP odhaduje, že pokud bude íránský konflikt pokračovat i po červnu a ceny ropy se udrží nad hranicí 100 dolarů za barel, číslo lidí čelících akutnímu hladu může vzrůst o dalších 45 milionů. Tato hrozivá statistika by se tak přičetla k 318 milionům obyvatel planety, kteří již nyní trpí potravinovou nejistotou. Klimatická hrozba jménem super El Niño Zatímco geopolitika drtí stranu nabídky, klimatologové bijí na poplach kvůli hrozbě, která může zdecimovat samotnou produkci. Odborníci varují, že v nadcházejících měsících se s rostoucí pravděpodobností zformuje fenomén El Niño, který přispívá k oteplování planety. Američtí meteorologové odhadují šanci na vznik silné formy tohoto jevu v období od října do prosince na jedna ku třem. Evropské klimatické modely dokonce naznačují ještě vyšší pravděpodobnost takzvaného super El Niña. Odborníci však jedním dechem dodávají, že kvůli fenoménu známému jako jarní bariéra mohou být tyto dlouhodobé předpovědi nepřesné. Očekávaný návrat tohoto klimatického jevu následuje po několikaletém období La Niña, které mělo naopak tendenci globální teploty ve srovnání s normálem snižovat. Standardní El Niño je definováno jako oteplení povrchové teploty moře, ke kterému přirozeně dochází každých několik let. Jev je oficiálně vyhlášen, když teploty v tropickém východním Pacifiku stoupnou o 0,5 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Neoficiální kategorie super El Niño pak označuje extrémně silnou fázi jižní oscilace (ENSO), kdy povrchové teploty v této oblasti vzrostou minimálně o 2 stupně Celsia nad normál. Chris Jaccarini z Energy and Climate Intelligence Unit zdůrazňuje, že rok 2026 se formuje do podoby, kdy se konflikt a klimatická rizika stávají velmi nákladnou realitou. Potravinový systém, který je stále silně závislý na fosilních palivech, je podle něj extrémně zranitelný vůči cenovým šokům v oblasti plynu, dopravy i obalových materiálů. Silné El Niño může tyto povětrnostní hrozby v již tak destabilizovaném klimatu ještě umocnit. Paul Donovan, hlavní ekonom švýcarské banky UBS Group AG (UBS) , ve své březnové zprávě upozornil na zajímavý paradox. Ačkoliv každý cenový skok v energetice nevyhnutelně podněcuje strach ze zdražování potravin, drahá hnojiva nemusí být letos tou největší hrozbou. Pokud se skutečně zformuje super El Niño, sucho a omezené zásoby vody mohou představovat mnohem závažnější problém než samotný nedostatek dusíku. Komodity pod tlakem a zranitelné regiony Klimatická anomálie má historicky velmi specifický dopad na konkrétní segmenty trhu. Podle Jaccariniho je řada surovin vůči tomuto počasí mimořádně exponovaná. Tradičně lze očekávat silný tlak na růst cen u komodit, jako je kakao (CC=F) , potravinářské oleje, rýže (ZR=F) a cukr (SB=F) . Analytik rovněž zmínil širší rizika pro další produkty spojené s tropickým pásem, včetně banánů, čaje, kávy (KC=F) , čokolády a masa ze zvířat krmených sójou. Dawid Heyl, manažer portfolia globální strategie přírodních zdrojů ve společnosti Ninety One, vnímá současnou situaci s maximální vážností. Přiznává, že inflace potravin v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu v něm nevyvolávala takové obavy jako současná válka s Íránem, a to právě kvůli masivnímu dopadu na produkci a dostupnost hnojiv. Kombinace válečného šoku a extrémního počasí podle něj vytváří mimořádně nebezpečné tržní prostředí. Rozsah klimatického rizika bude záviset na tom, kdy se fenomén plně rozvine, jak bude extrémní a jak dlouho potrvá. Heyl mezi zeměmi, které by mohly být fenoménem El Niño významně zasaženy, jmenuje Indii, Austrálii, Brazílii a Argentinu, ačkoliv u každé z nich hrají roli odlišné faktory a specifika lokálního zemědělství. Evropská unie navíc začátkem tohoto měsíce vydala vlastní varování. Zpráva uvádí, že očekávaný meteorologický jev vážně ohrožuje severozápadní Etiopii, Jižní Súdán a Súdán. Očekávané suché podmínky v těchto oblastech představují kritické riziko pro hlavní zemědělskou sezónu, což může dále prohloubit humanitární krizi v regionu. Řešení této prohlubující se krize potravinové bezpečnosti nebude podle expertů jednoduché. Jaccarini z Energy and Climate Intelligence Unit upozorňuje, že tradiční geopolitická partnerství jsou pod obrovským tlakem a mezinárodní spolupráce je nyní důležitější než kdy jindy. Snižování volatility cen potravin je podle něj úzce spjato se společným dosažením uhlíkové neutrality a s poskytováním klimatického financování bohatými státy těm producentským zemím, které mají nízkou úroveň klimatické připravenosti.