Britská ekonomika čelí hrozbě stagflace, přičemž inflace může letos podle odhadů OECD dosáhnout až čtyř procent. Eskalace konfliktu s Íránem a prudký růst cen ropy o více než 55 procent výrazně prodražují britské dovozy energií. Americká měna těží z pozice bezpečného přístavu a odolnosti ekonomiky USA, což nutí trhy přehodnotit očekávání ohledně snižování sazeb.   Ústup z pozic a drsný návrat geopolitické reality Měnový pár Britská libra vůči americkému dolaru (GBPUSD=X) vstupuje do druhého čtvrtletí na mimořádně důležitém bodu zlomu. Po velmi silném začátku letošního roku začala libra s blížícím se koncem prvního kvartálu viditelně ztrácet na dynamice. Americká měna naopak získala pevnou půdu pod nohama díky zvýšené poptávce po takzvaných bezpečných přístavech, rostoucím cenám ropy a stupňujícímu se geopolitickému napětí na Blízkém východě. Začátek roku přitom pro britskou měnu vypadal více než slibně. Libra těžila z tehdejší slabosti amerického dolaru, překvapivě odolných makroekonomických dat ze Spojeného království a z tržního optimismu. Investoři sázeli na to, že britská centrální banka (Bank of England) zůstane ohledně snižování úrokových sazeb relativně opatrná. Tato kombinace faktorů vytlačila měnový pár koncem ledna až k úrovním středních a vyšších 1,36. Během února však tato býčí rally ztratila dech. Trh přešel do fáze konsolidace kolem hranice 1,35, zatímco investoři začali přehodnocovat rozdíly v měnové politice mezi Bank of England a americkým Fedem. Do popředí se také dostaly pochybnosti o tom, jak dlouhodobě udržitelný bude britský hospodářský růst. Březen pak přinesl definitivní obrat sentimentu zpět ve prospěch amerického dolaru. Stupňující se geopolitické napětí a zdražující ropa dopadly na libru obzvlášť tvrdě, a to především kvůli vysoké citlivosti britské ekonomiky na inflační šoky tažené cenami energií. První čtvrtletí tak lze charakterizovat jako období počáteční síly britské měny, které bylo v závěru vystřídáno razantním oživením dolaru, přičemž pár uzavíral kvartál blíže k úrovním 1,33. Energetická zranitelnost a přízrak britské stagflace Hospodářský výhled Spojeného království nyní fatálně závisí na dvou provázaných proměnných: délce trvání íránského konfliktu a maximální výši, na kterou mohou vystoupat ceny ropy. Tyto faktory přímo určují rozsah energetického šoku, který se v současnosti prolíná celou britskou ekonomikou. Země je vůči dražším komoditám extrémně zranitelná kvůli své silné závislosti na dovozu. Ropa Brent (BZ=F) má přitom nakročeno k nejprudšímu měsíčnímu cenovému nárůstu v historii měření, když od začátku válečného konfliktu zdražila o více než 55 procent. Bank of England na svém březnovém zasedání v reakci na tento vývoj zvýšila prognózu inflace na 3,5 procenta pro třetí čtvrtletí. Organizace OECD navíc varovala, že Británie patří mezi nejohroženější velké ekonomiky, a očekává letošní nárůst britské inflace až ke 4 procentům, což by představovalo jednu z nejvyšších hodnot v rámci skupiny G7. Trhy se stále více připravují na to, že cenová hladina bude kulminovat právě v rozmezí 3,5 až 4,0 procenta. Čím déle bude konflikt trvat, tím déle zůstanou ceny energií zvýšené a tím širší bude přenos těchto nákladů do reálné ekonomiky. Vyšší výdaje na paliva a energie nevyhnutelně zvedají náklady na dopravu i produkci, což se následně propisuje do cen zboží a služeb. Situace je o to varovnější, že britská inflace vykazovala značnou setrvačnost již před eskalací konfliktu. V únoru se celková inflace (CPI) držela na 3,0 procentech, zatímco jádrová inflace dosahovala 3,2 procenta a inflace ve službách dokonce 4,3 procenta. Všechny tyto hodnoty se nacházejí bezpečně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Nejedná se tedy o izolovaný šok, který by zasáhl čisté dezinflační prostředí. Výhled růstu navíc slábne. Lednový hrubý domácí produkt stagnoval na nule a OECD drasticky snížila svůj odhad britského růstu pro rok 2026 z původních 1,2 procenta na pouhých 0,7 procenta. Británie tak čelí nebezpečnému makroekonomickému mixu stagflace. Tento stav staví Bank of England do nezáviděníhodné pozice. Zatímco trhy před eskalací oceňovaly jedno až dvě snížení sazeb v průběhu roku 2026, nyní očekávají dvojí až trojí zvýšení. Centrální banka však pravděpodobně zvolí vyčkávací taktiku a nebude na externí ropný šok reagovat unáhleně, pokud se neprojeví sekundární efekty ve mzdách. Na domácí politické scéně navíc válka na Blízkém východě dočasně stabilizovala pozici premiéra Kiera Starmera, avšak blížící se květnové lokální volby, kde vládní labouristé zaostávají za populistickou stranou Reform a Zelenými, mohou přinést další nestabilitu. Dolarová dominance a technický obraz trhu Americký dolar (DX-Y.NYB) vstupuje do druhého kvartálu s pevnou půdou pod nohama. Jeho pozici posiluje kombinace poptávky po bezpečném přístavu, drahé ropy a výrazně zredukovaných očekávání ohledně snižování úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému. Dolar se již neobchoduje výhradně na základě úrokového výhledu, ale je stále silněji tažen geopolitickým rizikem a relativní odolností americké ekonomiky. Dokud bude pokračovat válka s Íránem a přetrvají obavy o bezpečnost v Hormuzském průlivu, rizikový sentiment zůstane utlumený. V takovém prostředí americká měna přirozeně profituje. Spojené státy jsou navíc čistým vývozcem ropy, což činí jejich ekonomiku podstatně méně zranitelnou vůči energetickým šokům ve srovnání s velkými importéry, jako jsou eurozóna, Japonsko nebo právě Velká Británie. Před vypuknutím íránského konfliktu trhy počítaly s tím, že Fed letos přistoupí ke dvěma snížením sazeb. Růst cen ropy však oživil inflační rizika a vyhnal výnosy amerických státních dluhopisů vzhůru. Investoři proto svá očekávání přehodnotili a sázejí na to, že sazby zůstanou vyšší po delší dobu. Výhled dolaru nicméně není zcela bez rizika. Pokud by došlo k příměří nebo k prudkému poklesu cen ropy, poptávka po bezpečném přístavu by rychle opadla. Existuje také riziko, že příliš dlouho trvající drahá ropa poškodí samotnou americkou ekonomiku. Z pohledu technické analýzy na týdenním grafu prochází měnový pár konsolidací poté, co prorazil symetrický trojúhelník a překonal klesající trendovou linii s počátkem v roce 2015. Cena je aktuálně omezena rezistencí na úrovni 1,38 a podporou na hranici 1,30. Nedávný propad pod 50denní jednoduchý klouzavý průměr (SMA) na hodnotě 1,34, doprovázený indikátorem RSI pod úrovní 50, dává prodejcům naději na další pokles. Aby medvědí trend pokračoval, musí prodejci prorazit psychologickou podporu na úrovni 1,30. Průraz pod tuto hranici by otevřel cestu k 200dennímu SMA na úrovni 1,27. Dalším kritickým bodem by pak bylo minimum z roku 2025 na hodnotě 1,21. Pokud by se naopak kupcům podařilo vytlačit cenu zpět nad 50denní SMA, další metou by se stala rezistence na 1,38, jejíž překonání by znamenalo vytvoření nového lokálního maxima.