Trhy reagovaly okamžitě – akciové futures prudce vzrostly, ceny ropy se propadly a investoři začali přehodnocovat očekávání dalšího vývoje měnové politiky. Klíčovým faktorem se stala dohoda o obnovení bezpečného průchodu tankerů přes strategicky zásadní Hormuzský průliv, což výrazně snížilo obavy z narušení globálních dodávek energií.

Futures prudce rostou, trhy reagují na úlevu

Americké akciové futures zaznamenaly výrazný růst, což odráží rychlou změnu sentimentu mezi investory. Futures na Dow Jones posílily o 1 076 bodů, tedy o 2,3 %, zatímco futures na index S&P 500 si připsaly 168 bodů, což odpovídá růstu o 2,5 %. Nejvýraznější pohyb byl patrný u technologického segmentu – futures na Nasdaq 100 vyskočily o 799 bodů, tedy o 3,3 %.

Tento pohyb přichází po předchozí nervozitě, kdy trhy sledovaly blížící se ultimátum Spojených států vůči Íránu ohledně otevření Hormuzského průlivu. Hrozba vojenského zásahu vyvolávala obavy z eskalace konfliktu a možného dopadu na globální ekonomiku.

Nakonec však došlo k dohodě na poslední chvíli, kterou zprostředkoval Pákistán. Trhy reagovaly pozitivně nejen růstem akcií, ale také poklesem cen ropy a posílením amerických vládních dluhopisů. Znovu se tak otevřela otázka možného snížení úrokových sazeb Fedu ještě v letošním roce, protože riziko inflačního šoku spojeného s drahou energií výrazně oslabilo.

Analytici zároveň upozorňují na sektorové přesuny kapitálu. Firmy, které profitovaly z konfliktu – zejména energetika, chemie a obranný průmysl – mohou čelit vybírání zisků. Naopak spotřebitelské sektory mají potenciál výrazně posílit.

Příměří mezi USA a Íránem mění dynamiku konfliktu

Dohoda vznikla po diplomatických jednáních za účasti Pákistánu, který v posledních týdnech vystupoval jako prostředník mezi oběma stranami. Americký prezident oznámil, že Spojené státy odloží plánovaný vojenský zásah o dva týdny, zatímco Írán signalizoval ochotu zastavit obranné operace.

Zásadní součástí dohody je závazek Íránu umožnit bezpečný průchod lodní dopravy Hormuzským průlivem, pokud bude probíhat v koordinaci s jeho armádou. Tento krok má okamžitý dopad na stabilizaci energetických trhů, protože právě tento průliv je jednou z nejdůležitějších tepen světového obchodu s ropou.

Do procesu se zapojily i další státy. Pákistán pozval zástupce obou stran k dalším jednáním v Islámábádu, zatímco Izrael vyjádřil podporu rozhodnutí Spojených států. Konflikt však zůstává komplexní a analytici upozorňují, že i přes krátkodobé uklidnění přetrvávají dlouhodobé geopolitické tenze.

Ropa prudce klesá pod 100 dolarů

Jednou z nejviditelnějších reakcí trhu byl výrazný pokles cen ropy. Brent klesl o více než 13 % na 94,85 dolaru za barel, zatímco americká ropa WTI se propadla o 14,8 % na 96,23 dolaru za barel. Přesto zůstávají ceny výrazně nad úrovněmi před vypuknutím konfliktu, kdy se Brent obchodoval kolem 70 dolarů.

Během eskalace konfliktu ceny ropy vystřelily až k hranici 120 dolarů za barel. Hlavním důvodem byl fakt, že Hormuzským průlivem prochází přibližně pětina světové produkce ropy. Íránská blokáda této klíčové trasy prakticky zastavila dodávky, což vyvolalo obavy z nedostatku a růstu inflace.

Zasaženy byly především asijské ekonomiky, které jsou na dodávkách ropy z této oblasti silně závislé. Dopady se ale promítly i do Evropy, kde byly narušeny dodávky zemního plynu. I Spojené státy, přestože jsou čistým exportérem ropy, zaznamenaly růst cen pohonných hmot.

Další vývoj bude záviset na tom, jak rychle se obnoví objemy přepravy přes Hormuzský průliv. Pokud dojde k výraznému nárůstu, může to znamenat další tlak na pokles cen ropy a změnu nedávných stagflačních trendů na trzích.

Zlato roste, dolar oslabuje

Zatímco ropa prudce klesla, zlato zaznamenalo růst a dostalo se na téměř třítýdenní maximum. Spotová cena vzrostla o 2,4 % na 4 818,63 dolaru za unci, zatímco futures přidaly 3,4 % na 4 843,57 dolaru.

Zajímavé je, že během samotného konfliktu zlato výrazně neposilovalo, přestože je tradičně považováno za bezpečný přístav. Důvodem byl růst cen ropy, který zvyšoval inflační očekávání a vedl k přesvědčení, že centrální banka ponechá úrokové sazby na vyšší úrovni. To je pro zlato, které nenese žádný výnos, negativní faktor.

Investoři proto v té době preferovali americký dolar. Ten nyní oslabuje, což opět zvyšuje atraktivitu zlata, protože je pro zahraniční investory levnější. Současná situace tak ukazuje, jak silně jsou jednotlivá aktiva propojena skrze očekávání měnové politiky a vývoje inflace.

Shell varuje před dopady konfliktu

Navzdory pozitivní reakci trhů upozorňují některé společnosti na pokračující dopady konfliktu. Energetický gigant Shell plc snížil svůj výhled produkce zemního plynu za první čtvrtletí a varoval před nejistotou v důsledku nedávné volatility.

Firma zároveň uvedla, že její pracovní kapitál se může pohybovat mezi minus 10 a minus 15 miliardami dolarů, což odráží výrazné výkyvy cen ropy a dopady na zásoby. Přesto se očekává růst zisků z obchodování s ropou.

Společnost zároveň zdůraznila, že její finanční výhled zůstává zatížen zvýšenou nejistotou, což potvrzuje, že i přes příměří budou ekonomické důsledky konfliktu přetrvávat. Akcie společnosti na londýnské burze reagovaly poklesem o více než 6 %.

Současný vývoj tak ukazuje, že i krátkodobé uklidnění geopolitické situace nemusí znamenat okamžitý návrat k normálu. Trhy sice reagují rychle, ale reálné ekonomické dopady se mohou projevovat s výrazným zpožděním.