Americké akciové futures se ve středu pohybovaly mírně v plusu, když se investoři připravovali na mimořádně důležitý obchodní den. Fed pravděpodobně ponechá sazby na současné úrovni Napětí s Íránem dál podporuje růst cen ropy Evropské společnosti většinou překonaly očekávání trhu Technologické firmy čelí tlaku kvůli AI investicím Trhy čekaly nejen na rozhodnutí americké centrální banky o úrokových sazbách, ale také na výsledky několika největších technologických společností světa. Současně pokračovalo geopolitické napětí kolem Íránu, které dál podporovalo růst cen ropy a zvyšovalo nejistotu ohledně vývoje inflace. Futures na index Dow Jones Industrial Average rostly o 0,1 %, futures na index S&P 500 přidávaly rovněž 0,1 % a Nasdaq 100 futures posilovaly o 0,3 %. Pohyby však zůstávaly relativně omezené, protože investoři nechtěli před klíčovými událostmi výrazněji otevírat nové pozice. Wall Street v předchozí obchodní seanci oslabila. Hlavním důvodem byly obavy o finanční situaci společnosti OpenAI poté, co Wall Street Journal uvedl, že firma nesplnila některé interní cíle týkající se tržeb a počtu uživatelů. Zpráva zasáhla zejména společnosti napojené na rozvoj umělé inteligence nebo firmy, které do OpenAI investovaly. Současně pokračovala patová situace v jednáních mezi Spojenými státy a Íránem. Trhy tak začaly počítat s tím, že strategicky důležitý Hormuzský průliv může zůstat uzavřený delší dobu. Omezení dopravy v oblasti podporovalo růst cen ropy a zvyšovalo obavy z dalšího tlaku na globální inflaci i hospodářský růst. Navzdory geopolitickému napětí však dosavadní výsledková sezóna zůstávala relativně silná. Podle agentury Reuters již více než třetina sektorů indexu S&P 500 zveřejnila výsledky a přibližně 81 % firem překonalo očekávání analytiků. Fed pravděpodobně ponechá sazby beze změny Hlavní pozornost investorů směřovala k zasedání Federálního rezervního systému. Fed měl podle očekávání ponechat základní úrokovou sazbu v pásmu 3,5 % až 3,75 %. Důležitější než samotné rozhodnutí však byla očekávání ohledně další komunikace centrální banky. Wall Street Journal uvedl, že Fed může upravit formulace ve svém výhledu více jestřábím směrem. Konkrétně se spekulovalo o možném odstranění náznaků budoucího snižování sazeb v roce 2026. Takový krok by signalizoval větší opatrnost centrálních bankéřů vůči inflaci, která zůstává rizikem zejména kvůli vysokým cenám energií. Fed se totiž nachází v komplikované situaci. Konflikt kolem Íránu tlačí vzhůru ceny ropy, což se postupně promítá do spotřebitelských cen. Současně americká ekonomika zatím nevykazuje výraznější známky prudkého zpomalení, což Fedu komplikuje případné uvolňování měnové politiky. Velkou pozornost poutala také budoucnost současného šéfa Fedu Jeroma Powella. Jeho funkční období končí v květnu a středeční tisková konference po zasedání Fedu mohla být jednou z jeho posledních v čele centrální banky. Analytici upozorňovali, že Powell pravděpodobně zachová opatrný tón, ale vzhledem k situaci na Blízkém východě může působit mírně jestřábím dojmem. Investoři zároveň sledovali vývoj kolem Kevina Warshe, bývalého guvernéra Fedu, kterého prezident Donald Trump navrhl jako Powellova nástupce. Senátní bankovní výbor měl tento týden hlasovat o potvrzení jeho nominace. Pokud by Warsh získal podporu, mohl by se funkce předsedy Fedu ujmout ještě před červnovým zasedáním centrální banky. Technologičtí giganti pod tlakem kvůli AI investicím Vedle Fedu byly hlavním tématem také výsledky velkých technologických společností. Po uzavření trhu měly reportovat společnosti Alphabet (GOOGL) , Microsoft (MSFT) , Amazon (AMZN) a Meta Platforms (META) . Tyto firmy v posledních letech investovaly obrovské částky do rozvoje umělé inteligence a budování datových center. Investoři proto pečlivě sledovali, zda vedení společností nabídne jasnější informace o budoucích kapitálových výdajích a očekávané návratnosti těchto investic. Zpráva o slabším růstu OpenAI zároveň zvýšila tlak na celý technologický sektor. Trh začal více řešit otázku, zda současné tempo investic do AI není příliš agresivní a zda firmy dokážou tyto náklady dlouhodobě proměnit v růst ziskovosti. Analytici upozorňovali, že technologický sektor vstupuje do výsledkové sezóny prakticky na rekordních úrovních. Trh je tak podle nich „oceněný k dokonalosti“, což znamená, že investoři mají velmi vysoká očekávání a i menší zklamání může vést k výraznějším výprodejům. Vedle technologických firem měly výsledky zveřejnit také společnosti AbbVie (ABBV) , Regeneron Pharmaceuticals (REGN) nebo Phillips 66 (PSX) . Evropské firmy zveřejnily silné výsledky Výsledková sezóna pokračovala také v Evropě, kde několik velkých společností zveřejnilo kvartální čísla ještě před otevřením amerických trhů. Výrazně rostly akcie společnosti Adidas, které v Německu posilovaly o více než 7 %. Výrobce sportovního oblečení překonal očekávání trhu na úrovni provozního zisku, a to navzdory náročnému maloobchodnímu prostředí charakterizovanému vysokými slevami a silnou konkurencí. Silné výsledky oznámila také švýcarská banka UBS, jejíž zisk za první čtvrtletí vzrostl o 80 %. Banka těžila především z vyšší obchodní aktivity klientů během období zvýšené volatility na trzích. Pozitivně reagovaly i akcie společnosti STMicroelectronics, které vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2024. Výrobce čipů překonal očekávání analytiků díky lepším výsledkům za první čtvrtletí. Mírný růst zaznamenaly rovněž akcie Airbusu, když výrobce letadel potvrdil svůj celoroční plán dodávek navzdory problémům s nedostatkem motorů od společnosti Pratt & Whitney. Akcie Mercedes-Benz (MBG.DE) lehce posílily, přestože automobilka oznámila pokles tržeb. Negativně se podle firmy projevila především silná konkurence z Číny. Banco Santander (SAN) se pohybovala poblíž nulové změny poté, co banka oznámila růst čistého zisku o 12,5 %. Trump údajně připravuje dlouhodobou blokádu Íránu Geopolitická situace zůstávala pro trhy zásadním tématem. Wall Street Journal informoval, že prezident Donald Trump pověřil své poradce přípravou dlouhodobé blokády Íránu. Podle amerických představitelů chce Washington zesílit ekonomický tlak na Teherán omezením exportu ropy a námořní dopravy. Trump údajně považuje blokádu za méně rizikovou variantu než obnovení rozsáhlých vojenských útoků nebo rychlé diplomatické řešení. Napětí mezi oběma zeměmi přetrvává i po dubnovém příměří, které ukončilo rozsáhlou bombardovací kampaň, ale nevedlo k trvalému uklidnění situace. Trump navíc odmítl íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu výměnou za odložení jednání o jaderném programu. Spojené státy podle dostupných informací nadále požadují, aby Írán přerušil obohacování uranu minimálně na 20 let a přijal další omezení i po tomto období. Celá situace dál podporuje růst cen ropy a zvyšuje nejistotu na globálních trzích, které nyní sledují především kombinaci geopolitických rizik, měnové politiky a vývoje v technologickém sektoru.