Klíčové body Cena drahých kovů oslabuje, když investoři začali přeceňovat rizika v souvislosti s možným obnovením mírových rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem. Americká centrální banka udržuje přísnou měnovou politiku, což v kombinaci s ústupem inflačních tlaků vytváří pro nevýnosové drahé kovy přirozený cenový strop. Navzdory diplomatickému úsilí zůstává situace v Hormuzském průlivu kritická, přičemž poškozená energetická infrastruktura hrozí dlouhodobými výpadky dodávek.   Geopolitické napětí a cenové výkyvy drahých kovů Finanční trhy v současnosti procházejí fází složitého hledání rovnováhy, když investoři pečlivě vyhodnocují křehký optimismus ohledně možného diplomatického řešení válečného konfliktu na Blízkém východě. Zlato (GC=F) v reakci na tyto zprávy zaznamenalo citelné kolísání a jeho hodnota se snížila. Obchodníci začali stahovat část svých defenzivních sázek v naději, že diplomatické úsilí přinese tolik potřebnou deeskalaci napětí. Cena tohoto tradičního bezpečného přístavu klesla až o 0,6 procenta do blízkosti úrovně 4 810 dolarů za unci. Tento pohyb směrem dolů zcela vymazal zisky z předchozího obchodování. Během předcházející seance totiž žlutý kov posílil o více než dvě procenta, když trhem rezonovaly obavy z dalšího vyostření situace. Spotová cena zlata se následně během odpoledního asijského obchodování ustálila na hodnotě 4 816,41 dolaru za unci. Za náhlým obratem nálady stojí zákulisní informace o tom, že Washington a Teherán intenzivně pracují na uspořádání druhého kola mírových rozhovorů, které by se mělo uskutečnit v nadcházejících dnech. Americký prezident Donald Trump podle zprávy deníku New York Post dokonce naznačil, že by vyjednávání mohla být obnovena již „během následujících dvou dnů“. Tato zpráva okamžitě zafungovala jako katalyzátor pro výběr zisků u drahých kovů. Korekce se nevyhnula ani dalším aktivům v tomto segmentu. Stříbro (SI=F) oslabilo o 0,2 procenta na úroveň 79,40 dolaru za unci, čímž částečně korigovalo svůj masivní, více než pětiprocentní nárůst z úterního obchodování. Průmyslově využívané kovy jako platina (PL=F) a palladium (PA=F) naopak nevykázaly téměř žádné výraznější cenové změny a zůstaly stabilní. Zdroj: Shutterstock Úrokové sazby a inflační tlaky jako hlavní brzda Kromě geopolitiky hrají v současném tržním vývoji klíčovou roli také makroekonomické faktory, zejména vývoj spotřebitelských cen. Nedávný ústup cen energií na globálních trzích poskytl ekonomikám vítanou úlevu od inflačních tlaků. Tyto tlaky dlouhodobě zatěžovaly trh se zlatem, a to již od samotného začátku válečného konfliktu před více než šesti týdny. Obavy z nezvladatelného růstu spotřebitelských cen dříve vedly obchodníky k přesvědčení, že centrální banky budou nuceny držet úrokové sazby na zvýšených úrovních po mnohem delší dobu, případně přistoupit k jejich dalšímu zvyšování. Takové měnové prostředí představuje pro nevýnosová aktiva významný protivítr, protože investoři přicházejí o úrokový výnos, který by jinak získali držením hotovosti nebo státních dluhopisů. Od propuknutí bojů ztratilo zlato přibližně devět procent své hodnoty. Tento paradoxní pokles v době válečného konfliktu byl způsoben především prudkým omezováním likvidity v prvních týdnech krize. Investoři, kteří čelili masivním ztrátám v jiných částech svých portfolií, byli nuceni odprodávat své zlaté rezervy, aby pokryli chybějící hotovost a dorovnali ztráty z jiných trhů. Dilin Wu, výzkumná stratéžka ze společnosti Pepperstone Group Ltd., situaci výstižně shrnula s tím, že trh je v současnosti doslova uvězněn mezi očekáváním zmírnění konfliktu a stále nevyřešenými inflačními tlaky. Zdůraznila, že postoj amerického Fedu, který preferuje dlouhodobě vyšší sazby, zůstává nezměněn. Vzhledem k absenci jakéhokoliv pravidelného výnosu tak zlato naráží na svůj přirozený cenový strop. Zdroj: Shutterstock Energetická blokáda a přetrvávající rizika v Hormuzu Zatímco diplomatické kanály ožívají, fyzická realita na Blízkém východě zůstává extrémně napjatá. Mimořádně kritická je situace kolem Hormuzského průlivu, který představuje životně důležité námořní hrdlo spojující Perský záliv s globálními trhy. Navzdory nadějím na mírové řešení zde nadále panuje téměř totální blokáda toků energetických surovin. Spojené státy v této oblasti aktivně prosazují přísnou námořní blokádu, jejímž hlavním cílem je radikálně omezit íránské kapacity pro export ropy. Na druhé straně Teherán jako protiopatření zvažuje zavedení krátkodobé pauzy veškerých svých námořních dodávek. Tato patová situace udržuje celý energetický sektor ve stavu vysoké pohotovosti a nejistoty. Navzdory těmto masivním logistickým překážkám ropa (CL=F) během středečního obchodování sice kolísala, ale dokázala se udržet pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Ukazatel síly amerického dolaru, sledovaný prostřednictvím Bloomberg Dollar Spot Indexu, zůstal prakticky beze změny poté, co o den dříve odepsal 0,3 procenta své hodnoty. Experti a tržní analytici se shodují na jednom zásadním faktu. I kdyby se podařilo válečný konflikt v dohledné době oficiálně ukončit, narušení globálních dodávek energií s vysokou pravděpodobností přetrvá. Klíčová energetická infrastruktura v celém regionu Perského zálivu totiž utrpěla vážné strukturální škody v důsledku opakovaných raketových útoků a náletů bezpilotních letounů, jejichž oprava si vyžádá značný čas i prostředky.