Místopředseda americké centrální banky (Fed) Philip Jefferson varoval, že prudký nárůst cen energií komplikuje výhled vývoje inflace. V závislosti na délce konfliktu na Blízkém východě by vysoké ceny ropy mohly negativně ovlivnit výdaje spotřebitelů i podniků. Jefferson zdůraznil, že inflace zůstává nad 2% cílem Fedu již pět let.
Pokles inflace, zejména té jádrové, se v uplynulém roce zastavil především kvůli clům. Jefferson očekává, že jakmile pominou vlivy celních přirážek, inflace začne díky deregulaci a růstu produktivity opět klesat. V nejbližší době však vyšší ceny energií posunou celkovou inflaci směrem vzhůru.
Podle Jeffersona by nadcházející index výdajů na osobní spotřebu (PCE) za únor měl ukázat růst celkové inflace na 2,8 %. U jádrové inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, očekává hodnotu 3 %.
Současné pásmo úrokových sazeb na úrovni 3,5 % až 3,75 % by mělo umožnit pokles inflace a zároveň nadále podporovat trh práce. Ten se podle Jeffersona stabilizuje. Zároveň ale varoval, že případný velký negativní ekonomický šok by mohl zvýšit nezaměstnanost, u které jinak v letošním roce očekává zhruba stabilní úroveň.
Místopředseda americké centrální banky Philip Jefferson varoval, že prudký nárůst cen energií komplikuje výhled vývoje inflace. V závislosti na délce konfliktu na Blízkém východě by vysoké ceny ropy mohly negativně ovlivnit výdaje spotřebitelů i podniků. Jefferson zdůraznil, že inflace zůstává nad 2% cílem Fedu již pět let.
Pokles inflace, zejména té jádrové, se v uplynulém roce zastavil především kvůli clům. Jefferson očekává, že jakmile pominou vlivy celních přirážek, inflace začne díky deregulaci a růstu produktivity opět klesat. V nejbližší době však vyšší ceny energií posunou celkovou inflaci směrem vzhůru.
Podle Jeffersona by nadcházející index výdajů na osobní spotřebu za únor měl ukázat růst celkové inflace na 2,8 %. U jádrové inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, očekává hodnotu 3 %.
Současné pásmo úrokových sazeb na úrovni 3,5 % až 3,75 % by mělo umožnit pokles inflace a zároveň nadále podporovat trh práce. Ten se podle Jeffersona stabilizuje. Zároveň ale varoval, že případný velký negativní ekonomický šok by mohl zvýšit nezaměstnanost, u které jinak v letošním roce očekává zhruba stabilní úroveň.
Místopředseda americké centrální banky (Fed) Philip Jefferson varoval, že prudký nárůst cen energií komplikuje výhled vývoje inflace. V závislosti na délce konfliktu na Blízkém východě by vysoké ceny ropy mohly negativně ovlivnit výdaje spotřebitelů i podniků. Jefferson zdůraznil, že inflace zůstává nad 2% cílem Fedu již pět let. Pokles inflace, zejména té jádrové, se v uplynulém roce zastavil především kvůli clům. Jefferson očekává, že jakmile pominou vlivy celních přirážek, inflace začne díky deregulaci a růstu produktivity opět klesat. V nejbližší době však vyšší ceny energií posunou celkovou inflaci směrem vzhůru. Podle Jeffersona by nadcházející index výdajů na osobní spotřebu (PCE) za únor měl ukázat růst celkové inflace na 2,8 %. U jádrové inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, očekává hodnotu 3 %. Současné pásmo úrokových sazeb na úrovni 3,5 % až 3,75 % by mělo umožnit pokles inflace a zároveň nadále podporovat trh práce. Ten se podle Jeffersona stabilizuje. Zároveň ale varoval, že případný velký negativní ekonomický šok by mohl zvýšit nezaměstnanost, u které jinak v letošním roce očekává zhruba stabilní úroveň.
