Klíčové body Jeff Bezos zpochybnil agresivní časový plán Elona Muska na vybudování orbitálních datových center během pouhých tří let. Technologičtí giganti letos podle agentury Moody's vyčlení na budování pozemní infrastruktury pro umělou inteligenci bezmála 785 miliard dolarů. Společnost Blue Origin zvažuje historicky první vstup externího kapitálu, zatímco SpaceX chystá obří primární úpis akcií s valuací dvou bilionů dolarů.   Střet miliardářů o budoucnost orbitální infrastruktury Vesmírná datová centra představují pomyslný svatý grál pro technologické giganty, kteří se v současnosti potýkají s enormní energetickou náročností systémů umělé inteligence. Přesun výpočetní kapacity mimo zemskou atmosféru by teoreticky mohl vyřešit řadu logistických a energetických problémů, avšak reálný časový horizont této technologické revoluce zůstává zahalen tajemstvím. Během svého středečního vystoupení pro stanici CNBC vnesl do této debaty značnou dávku pragmatismu Jeff Bezos, který varoval před přehnanými očekáváními trhu. Miliardář a zakladatel vesmírné společnosti Blue Origin přímo reagoval na nedávné optimistické predikce generálního ředitele SpaceX Elona Muska. Ten předpověděl, že první plně funkční orbitální datová centra by mohla zahájit provoz již v horizontu nadcházejících dvou až tří let. Podle Bezose jsou však některé z těchto deklarovaných časových os velmi krátké a pravděpodobně nereálné, přičemž Muskovu vizi označil za příliš ambiciózní vzhledem k současnému stavu technologií. Ve svém komentáři Bezos s lehkou nadsázkou poukázal na známou strategii svého rivala, když uvedl, že Musk má ve zvyku veřejně deklarovat tříletý plán i v případech, kdy interně počítá se šestiletým horizontem. Zakladatel Amazonu nicméně dodal, že ačkoliv nikdo v oboru nedokáže s naprostou jistotou určit, kdy přesně se vesmírná datová centra stanou běžnou realitou, tento technologický průlom nevyhnutelně nastane. Ačkoliv Musk, Bezos i další vizionáři vnímají vesmírný prostor jako ultimátní řešení exponenciálně rostoucích energetických nároků AI společností, cestu k realizaci blokuje několik zásadních překážek. Podle Bezose představují kritický problém především astronomické pořizovací náklady na specializované čipy pro umělou inteligenci. Situaci navíc komplikuje fakt, že ačkoliv se ceny startů nosných raket v posledních letech citelně snížily, doprava těžkého nákladu na oběžnou dráhu zůstává nadále extrémně drahou záležitostí. Zdroj: Getty Images Pozemní realita a astronomické investice technologických gigantů Vzhledem k technologickým a finančním bariérám spojeným s budováním vesmírné infrastruktury se hlavní bojiště o dominanci v oblasti umělé inteligence prozatím odehrává pevně na zemi. Podle nejnovější prognózy ratingové agentury Moody's Ratings vyčlení společnost Amazon (AMZN) a další přední poskytovatelé cloudových služeb v letošním roce na kapitálové výdaje neuvěřitelných 785 miliard dolarů. Očekává se přitom, že do roku 2027 se tato částka přiblíží hranici jednoho bilionu dolarů. Značná část těchto bezprecedentních finančních prostředků bude směřovat do budování masivních pozemních komplexů, které musí uspokojit okamžitou poptávku po výpočetním výkonu. Názorným příkladem tohoto trendu je plánovaný kampus společnosti Amazon ve státě Mississippi, jehož výstavba si vyžádá investici ve výši 25 miliard dolarů. Tyto mamutí projekty podtrhují naléhavost situace, ve které se technologický sektor aktuálně nachází. Zakladatel Amazonu v této souvislosti zdůraznil, že časový horizont pro orbitální a pozemní řešení se diametrálně liší. Podle jeho slov bude trh v nejbližší budoucnosti nutně potřebovat maximální možnou kapacitu pozemních datových center, kterou lze v krátkodobém výhledu reálně zajistit a uvést do ostrého provozu. Vesmírné alternativy tak prozatím zůstávají hudbou budoucnosti, na kterou se sice giganti připravují, ale nemohou na ni spoléhat při řešení aktuálních kapacitních krizí. Zdroj: Getty Images Závody ve zbrojení na oběžné dráze a příchod externího kapitálu Navzdory současné dominanci pozemní infrastruktury se na rýsovacích prknech vesmírných společností rodí plány kolosálních rozměrů. Společnost Blue Origin v rámci svého iniciativního programu Project Sunrise představila vizi na vynesení 51 600 specializovaných satelitů na nízkou oběžnou dráhu Země, které by měly fungovat jako propojená datová síť. Konkurenční SpaceX mezitím posouvá hranice ještě dále a žádá regulační orgány o schválení konstelace čítající až jeden milion satelitů. Do vesmírného závodu se aktivně zapojují i další klíčoví hráči technologického sektoru. Společnost Alphabet Inc. (GOOGL) úzce spolupracuje s firmou Planet Labs (PL) a podle dostupných informací zvažuje i strategické partnerství se SpaceX. Pozadu nezůstává ani polovodičový gigant Nvidia (NVDA) , který v oblasti vesmírného výpočetního výkonu spojil síly s nadějnými startupy Starcloud a Cowboy Space. Prvně jmenovaný subjekt již dokonce požádal Federální komisi pro komunikace o povolení k vytvoření sítě 88 000 satelitů, zatímco Cowboy Space plánuje flotilu 20 000 vesmírných plavidel. Budování takto masivní infrastruktury bude vyžadovat bezprecedentní množství kapitálu, což zásadně mění finanční dynamiku celého odvětví. Podle informací deníku Wall Street Journal plánuje SpaceX v nadcházejícím měsíci uskutečnit primární úpis akcií (IPO), v rámci kterého chce získat až 80 miliard dolarů. Společnost, jejíž cílová valuace by mohla dosáhnout závratných dvou bilionů dolarů, by měla příslušné dokumenty k IPO podepsat již během tohoto týdne. Sám Bezos v rozhovoru pro CNBC přiznal, že je nesmírně obtížné analyticky rozklíčovat, jaká část této očekávané valuace SpaceX je podložena reálným finančním zdravím podniku a jakou roli hrají pouhá očekávání budoucích zisků. Zároveň však rezolutně prohlásil, že vesmír se v nadcházejících dekádách zcela nepochybně stane gigantickým průmyslovým odvětvím s obrovským potenciálem pro generování zisku. Tato gigantická finanční náročnost vesmírného sektoru nakonec donutila ke změně letité strategie i samotného Bezose. Miliardář potvrdil spekulace, že Blue Origin vůbec poprvé od svého založení v roce 2000 vážně zvažuje přizvání externích investorů. Posledních pětadvacet let přitom Bezos financoval provoz společnosti výhradně z vlastních zdrojů, a to převážně prostřednictvím pravidelných odprodejů svých akcií v Amazonu. Nyní však nastal podle jeho vlastních slov ideální čas začít strategicky myslet na budoucnost a otevřít dveře vnějšímu kapitálu.