Klíčové body Vesmírná společnost SpaceX připravuje primární úpis akcií, v rámci kterého chce získat 75 miliard dolarů při celkové valuaci přesahující dva biliony. Firma se aktivně podílí na vládním obranném projektu Zlatý dóm a získala část strategických zakázek v hodnotě 3,2 miliardy dolarů. Automobilka Tesla letos investuje 25 miliard dolarů do fyzické umělé inteligence a plánuje expanzi plně autonomních vozů v USA i Evropě.   Vesmírný gigant před branami burzy Elon Musk se naplno vrátil do domovského Texasu, kde podle svých vlastních slov intenzivně pracuje na přípravách primárního úpisu akcií své vesmírné a technologické společnosti. Tento strategický krok se na globálních trzích očekává s obrovským napětím, přičemž se jasně rýsuje jako vůbec největší vstup na burzu v historii moderních financí. Základní obrysy tohoto megalomanského plánu miliardář potvrdil během svého pondělního virtuálního vystoupení na technologické konferenci Samson International Smart Mobility Summit v Tel Avivu. Nutnost soustředit se na bezprostřední přípravy spojené s IPO uvedl jako hlavní důvod, proč svou osobní účast na této prestižní blízkovýchodní akci na poslední chvíli zrušil. Podle informací od osob úzce obeznámených se situací by gigant v oblasti raketových technologií, satelitních sítí a pokročilé umělé inteligence mohl podat oficiální žádost o vstup na burzu již v průběhu tohoto týdne. Ambice managementu jsou přitom naprosto bezprecedentní. Cílem je získat od investorů astronomický kapitál ve výši 75 miliard dolarů. Celková valuace podniku by se při tomto scénáři měla přehoupnout přes neuvěřitelné dva biliony dolarů. Pokud se tyto plány zrealizují v plném rozsahu, půjde o událost, která zcela přepíše dosavadní historické tabulky Wall Street. Společnost se během let vypracovala v jednu z nejvlivnějších entit v celém vesmírném průmyslu, k čemuž jí pomáhá nejen technologický náskok, ale i značný politický vliv. Elon Musk Zlatý dóm a strategické vládní aliance Význam firmy dnes daleko přesahuje běžné komerční lety do vesmíru či satelitní internet. Jasně to dokládá její klíčová role při budování takzvaného Zlatého dómu (Golden Dome), což je masivní strategický obranný projekt úzce spojený s administrativou Donalda Trumpa. Americké vesmírné síly (US Space Force) v této souvislosti nedávno uvolnily gigantický rozpočet. Vládní agentura přidělila lukrativní zakázky v celkové hodnotě 3,2 miliardy dolarů na vývoj prototypů vesmírných stíhačů. Tato vysoce pokročilá technologie je primárně navržena k přesnému zaměření a zničení nepřátelských balistických raket přímo z oběžné dráhy. Na budování tohoto komplexního obranného štítu se podílí úzká skupina technologických lídrů. Kromě Muskovy společnosti získaly část těchto kontraktů také tradiční zbrojařské kolosy jako Lockheed Martin Corp. (LMT) , Northrop Grumman Corp. (NOC) , RTX Corp. (RTX) a dravá inovativní firma Anduril Industries Inc. Úzké propojení technologického sektoru s nejvyššími patry politiky navíc podtrhuje i nedávná diplomatická aktivita samotného zakladatele. Musk patřil mezi vybranou elitu vrcholných manažerů, kteří minulý týden doprovázeli Donalda Trumpa na mimořádně důležité cestě do Číny. Zde se přímo účastnil bilaterálních jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Tento politický kapitál a vazby na státní aparát představují pro budoucí akcionáře obrovskou přidanou hodnotu a garanci stabilních příjmů z vládních zdrojů. Elon Musk Fyzická umělá inteligence a revoluce v dopravě Zatímco vesmírná divize míří pro kapitál na burzu, automobilka Tesla Inc. (TSLA) , která dlouhodobě patří mezi vůbec nejdražší akciové tituly v prestižním indexu S&P 500 (^GSPC) , masivně investuje do budoucnosti pozemní dopravy. Podnik se oficiálně zavázal, že jen v tomto roce vynaloží více než 25 miliard dolarů na budování takzvané fyzické umělé inteligence. Během svého telavivského vystoupení Musk sebevědomě prohlásil, že plně autonomní vozidla fungující bez jakéhokoliv lidského bezpečnostního dohledu budou ve Spojených státech široce rozšířená již do konce letošního roku. Zároveň vyjádřil silnou naději, že se tento průlomový technologický trend velmi brzy prosadí také na izraelském trhu. Plány na rozvoj této rodící se divize sdílených jízd jsou mimořádně ambiciózní. Společnost chce mít svá nedozorovaná robotaxi v ostrém provozu zhruba v tuctu amerických států do konce roku. Během první poloviny letošního roku by se tato revoluční služba měla postupně rozšířit do klíčových metropolí, jako jsou Phoenix, Miami, Orlando, Tampa a Las Vegas. Zásadní průlom se rýsuje také na evropském kontinentu. Nedávné schválení asistenčního softwaru FSD (Full Self-Driving) v Nizozemsku otevírá dveře pro celounijní certifikaci, která by mohla přijít již ve druhém čtvrtletí. Nizozemský regulátor však ve svém prohlášení jasně zdůraznil, že schválená evropská verze systému se od té americké fundamentálně liší. Zatímco v USA firma nekompromisně směřuje k plné autonomii bez dohledu v rámci projektu Robotaxi, v Evropě bude software implementován do modelů, kde se stále striktně vyžaduje ostražitost řidiče a jeho schopnost kdykoliv převzít nad vozem plnou kontrolu. Tento dvoukolejný přístup jasně ukazuje, jak se technologický gigant dokáže flexibilně přizpůsobovat odlišným regulačním prostředím.