Cena zlata klesla na měsíční minima v reakci na jestřábí signály centrálních bank, které reagují na inflaci taženou rostoucími cenami ropy. Pokračující napětí mezi Spojenými státy a Íránem i blokáda klíčového Hormuzského průlivu nadále paralyzují globální dodávky energetických surovin. Rostoucí úrokové sazby zvyšují náklady obětované příležitosti, což investory motivuje k opouštění drahých kovů a přesunu kapitálu k americkému dolaru.   Úrokové sazby a energetická inflace dusí trh s drahými kovy Páteční asijské obchodování přineslo na trh s drahými kovy další vlnu výprodejů, přičemž ceny zůstávají nebezpečně blízko svých měsíčních minim. Hlavním hybatelem tohoto negativního sentimentu je přetrvávající nejistota ohledně válečného konfliktu s Íránem a jeho dominového efektu na globální úrokové sazby. Zlato (GC=F) na spotovém trhu odepsalo 0,5 procenta a propadlo se na úroveň 4 600,06 dolaru za trojskou unci. Podobný scénář se odehrál i u termínových kontraktů, které klesly o 0,4 procenta na 4 611,54 dolaru za unci. Celkové objemy obchodů však byly utlumené, a to především kvůli státním svátkům napříč většinou asijských trhů. Trh se žlutým kovem se tak potýká s následky již dvouměsíční série ztrát, která testuje nervy i těch nejodolnějších investorů. Během dubna klesly spotové ceny o zhruba jedno procento, čímž pouze prohloubily masivní dvanáctiprocentní propad zaznamenaný v březnu. Za tímto odlivem kapitálu stojí především rostoucí obavy z inflace, která je bezprostředním důsledkem íránského konfliktu. Tato situace donutila obchodníky k hromadnému přesunu finančních prostředků směrem k americkému dolaru, který v současné konstelaci nabízí mnohem atraktivnější útočiště. Zásadní roli v tomto tržním vývoji hraje surová ropa (CL=F) , jejíž prudký cenový skok zcela zastínil tradiční bezpečný přístav v podobě zlata. Válečný konflikt totiž způsobil rozsáhlé výpadky v globálních dodávkách této klíčové komodity. Kovové trhy se navíc v tomto týdnu ocitly pod drtivým tlakem série jestřábích signálů od hlavních světových centrálních bank. Stále větší počet představitelů amerického Federálního rezervního systému bije na poplach kvůli inflaci tažené právě drahými energiemi. Tento znepokojivý trend nezůstal bez odezvy ani na starém kontinentu a v Asii. Evropská centrální banka, Bank of England i Bank of Japan v reakci na rostoucí ceny ropy shodně naznačily možnost brzkého zvýšení úrokových sazeb. Právě prostředí vyšších úrokových sazeb představuje pro zlato a další neúročená aktiva vysoce nepříznivý scénář, neboť dramaticky zvyšuje náklady obětované příležitosti spojené s držením těchto investičních nástrojů. Geopolitický pat a paralyzovaný Hormuzský průliv Přetrvávající diplomatické a vojenské napětí mezi Spojenými státy a Íránem nadále udržuje obchodníky v silné averzi vůči zlatu a naopak posiluje jejich náklonnost k americké měně. Podle zpráv z počátku tohoto týdne byl americký prezident Donald Trump informován o možnostech dalších vojenských akcí proti Íránu. K této eskalaci dochází zejména v kontextu selhání nedávných pokusů o zprostředkování mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, které zcela ztroskotaly. Do již tak napjaté situace vstoupil ve čtvrtek íránský nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí, který vydal velmi vzácné veřejné prohlášení. V něm nekompromisně deklaroval, že si Írán hodlá i nadále udržet plnou kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Chameneí zároveň zdůraznil, že Teherán bude za každou cenu chránit své jaderné a raketové zájmy, což signalizuje nulovou ochotu k ústupkům na mezinárodní scéně. Ve svém projevu íránský vůdce paradoxně argumentoval tím, že teheránská kontrola nad průlivem přinese všem státům v oblasti Perského zálivu klid, pokrok a ekonomické benefity. Toto prohlášení přišlo bezprostředně po zprávách, podle kterých byl americký prezident nespokojen s íránským návrhem na znovuotevření průlivu a formální ukončení válečného stavu. Diplomatické řešení se tak zdá být v nedohlednu a trhy se musí připravit na dlouhodobou nestabilitu. Hormuzský průliv zůstává absolutním epicentrem celého konfliktu. Írán tuto klíčovou námořní tepnu efektivně blokuje již od konce února, kdy naplno propukly americko-izraelské vojenské akce. Tato blokáda představuje kritické hrdlo pro globální energetickou bezpečnost a je hlavním motorem současné nervozity na komoditních trzích, která se následně přelévá do rozhodování centrálních bankéřů. Smíšený vývoj ostatních kovů a dominance americké měny Zatímco zlato hledá své dno, ostatní drahé kovy po smíšeném dubnovém vývoji zaznamenaly během pátečního obchodování mírnou stabilizaci. Stříbro (SI=F) na spotovém trhu dokázalo posílit o 0,3 procenta na úroveň 74,240 dolaru za unci. Tento dílčí úspěch však nedokázal vymazat celkovou měsíční bilanci, v rámci které stříbro za duben odepsalo přibližně dvě procenta své hodnoty. Trh s tímto průmyslovým kovem tak zůstává vysoce volatilní. Odlišný obrázek nabídl vývoj dalšího klíčového kovu. Platina (PL=F) sice v pátek klesla o 0,4 procenta na 1 982,13 dolaru za unci, nicméně v předchozím měsíci si na rozdíl od zlata a stříbra dokázala připsat alespoň mírné zisky. Tento asymetrický vývoj napříč sektorem drahých kovů ukazuje, že investoři velmi pečlivě zvažují průmyslové využití jednotlivých komodit v kontrastu s jejich rolí uchovatele hodnoty v dobách krize. Při pohledu na širší makroekonomický kontext je však zřejmé, že zlato od samého počátku íránského konfliktu výrazně zaostává za výkonností amerického dolaru. Historická poučka o tom, že válečné konflikty automaticky vystřelují cenu žlutého kovu do rekordních výšin, v tomto specifickém případě selhává. Tradiční poptávka po bezpečném přístavu byla totiž zcela převálcována strachem z pádivé energetické inflace. Tento fundamentální posun v uvažování trhu znamená, že dokud bude přetrvávat hrozba utažené měnové politiky v reakci na drahé energie, drahé kovy budou jen stěží hledat cestu k trvalejšímu růstu. Investoři zkrátka preferují hotovost a aktiva, která dokážou z vysokých úrokových sazeb těžit, zatímco zlato zůstává obětí komplexní geopolitické a ekonomické rovnice, jíž aktuálně dominují centrální banky a ceny ropy.