Společnost FTSE Russell zavádí zrychlený proces zařazení pro gigantická IPO, čímž předběhne konkurenční indexy o celé dny. Kvůli zastaralé metodice bude vesmírný gigant klasifikován primárně jako hodnotová telekomunikační akcie. Pasivní investoři budou nuceni nakupovat podíly ve ztrátové firmě za stonásobek budoucích tržeb.   Kapitulace indexů a útok na pasivní investory Představa, že si investoři budou moci ukrojit svůj vlastní kousek společnosti SpaceX při jejím nadcházejícím debutu na akciovém trhu, pochopitelně vzbuzuje obrovské nadšení. Jak výstižně poznamenal jeden z manažerů hedgeových fondů, vlastnit podíl v této vesmírné společnosti je v podstatě jako vlastnit podíl na samotné naději a budoucnosti lidstva. A ruku na srdce, spekulativní sázky na technologické vize jsou na trzích vždy nesmírně lákavé. Zásadní problém však nastává u investorů, kteří nemají sebemenší zájem platit za ztrátovou společnost stonásobek jejích odhadovaných tržeb pro rok 2025. Aktivní hráči na trhu a zkušení analytici mají v tomto ohledu jednoduchou volbu. Mohou se zkrátka rozhodnout, že tuto konkrétní akcii do svého portfolia nezařadí. Pro pasivní a pseudo-pasivní investory se ale situace mění v dokonalou past, ze které není úniku. Tvůrci hlavních tržních benchmarků totiž začínají masivně ohýbat svá vlastní pravidla. Každý, kdo investuje do fondů sledujících index Nasdaq (^IXIC) , se stane akcionářem SpaceX pravděpodobně již patnáctý den po primárním úpisu akcií (IPO). Navíc s váhou, která bude odpovídat trojnásobku volně obchodovatelných akcií. Tento bezprecedentní ústupek ukazuje, jak obrovský vliv dnes gigantické privátní firmy mají. Už v březnu trhy s napětím sledovaly, zda podobné kapitulaci podlehne i výbor spravující index S&P 500 (^GSPC) . Objevily se totiž zprávy, že i on zvažuje podobně zrychlený proces zařazení. Investoři sledující tento klíčový benchmark nyní čekají na verdikt, zda výbor skutečně upustí od svých tradičních a přísných požadavků. Ty historicky striktně vyžadovaly, aby společnost před vstupem do elitního klubu existovala na veřejném trhu alespoň rok a především vykazovala stabilní ziskovost. Zrychlená jízdenka pro vesmírného giganta Ačkoliv jsou výše zmíněné indexy těmi nejslavnějšími, na trhu zdaleka neoperují samy. Podle dat společnosti Morningstar bylo v únoru 2024 navázáno zhruba 1,9 bilionu dolarů na kombinaci indexů Russell 1000 Growth, Russell 1000 Value a Russell 3000. Tyto benchmarky zachycují ty největší americké veřejně obchodované společnosti. Vzhledem k tomu, že trh od té doby vzrostl zhruba o polovinu, reálný objem vázaného kapitálu se dnes pravděpodobně blíží hranici tří bilionů dolarů. Zpráva agentury Bloomberg o tom, že poskytovatel FTSE Russell připravuje pro SpaceX speciální cestu k rychlejšímu zařazení do indexu, je proto naprosto zásadní událostí. Pro všechny investory ve fondech navázaných na tyto benchmarky to znamená okamžitou a nevyhnutelnou expozici vůči novému titulu. Z detailního technického oznámení společnosti vyplývá, že pokud se na trh chystá IPO s astronomickou valuací, pravidla se flexibilně přizpůsobí. Primární úpisy s méně než pětiprocentním podílem volně obchodovatelných akcií (free float) nebo hlasovacích práv, což je často způsobeno dohodami o zákazu prodeje (lock-up), budou považovány za způsobilé pro zařazení. Podmínkou je pouze to, aby po vypršení těchto omezení společnost splnila minimální požadavky do dvanácti měsíců od data vstupu do indexu. Způsobilá IPO v režimu takzvaného rychlého vstupu (Fast Entry) budou do indexů přidána již po uzavření pátého obchodního dne od prvotního zalistování. V praxi to znamená, že jakékoliv fondy rebalancující svá portfolia podle vah indexů Russell nakoupí akcie SpaceX o celých deset dní dříve, než k tomu budou donuceny fondy sledující konkurenční Nasdaq. Telekomunikační absurdita a historický precedens Při bližším zkoumání metodiky FTSE Russell se odkrývají další fascinující absurdity. Váha SpaceX v indexu nebude vypočítána z celkové ohromující tržní kapitalizace ve výši 1,75 bilionu dolarů. Výpočet se bude opírat výhradně o odhadovaný free-float v hodnotě přibližně 70 miliard dolarů. Ještě kurióznější je fakt, že kvůli rigidnímu zaměření na strukturu tržeb je SpaceX v očích tvůrců indexu klasifikována jako telekomunikační společnost. Poskytovatel navíc zatím definitivně nerozhodl, zda je vizionářská vesmírná firma růstovou, nebo hodnotovou akcií. Prozatím však bude považována převážně za hodnotovou. Tento paradox vychází z konstrukční metodiky stylů indexu. Pokud společnosti chybí klíčové hodnoty, jako je poměr účetní hodnoty k tržní ceně, nebo nemá dostatečnou historii růstu tržeb na akcii, systém ji automaticky zařadí podle průměrných hodnot daného průmyslového sektoru. Jelikož chybějící data jsou u čerstvých IPO běžná a SpaceX je algoritmicky vnímána jako telekomunikace, aplikují se na ni průměry tohoto defenzivního odvětví. Výsledkem je, že pouhých 18 procent tržní kapitalizace volně obchodovatelných akcií spadne do růstového indexu, zatímco zbylých 82 procent bude nesmyslně zařazeno do indexu hodnotového. Přesně tak totiž vypadá průměrná telekomunikační firma. Tato změna pravidel má globální přesah. Společnost Vanguard, absolutní gigant v oblasti pasivního investování, využívá indexy FTSE Russell pro své globální akciové ETF. Původně se zdálo, že úprava pravidel je čerstvou reakcí na moderní technologické giganty. Samotné prohlášení FTSE však uvádí, že pravidlo rychlého vstupu již existuje v sériích FTSE Global Equity a FTSE UK, a nyní dochází pouze ke sjednocení metodiky. Pohled do historie přitom odhaluje úsměvnou paralelu. Pravidla indexu FTSE byla totiž poprvé upravena v podobném duchu už v roce 1984. Tehdy bylo cílem uvolnit cestu pro gigantickou privatizaci společnosti British Telecom. Zdá se tedy, že obrovské hodnotové telekomunikační kolosy mají dlouhou a úspěšnou tradici v přepisování zavedených pravidel akciových trhů.