Izraelská armáda úspěšně zlikvidovala Izz al-Dína al-Haddáda, posledního žijícího velitele Hamásu přímo zodpovědného za plánování útoku ze 7. října. Cílený úder v Gaze přichází po více než týdenním sledování a završuje sérii eliminací nejvyšších představitelů palestinského hnutí. Vojenská operace prohlubuje stávající diplomatický pat a zpochybňuje udržitelnost Spojenými státy zprostředkovaného příměří.   Završení systematické eliminace vojenského velení Systematická kampaň izraelských obranných sil, jejímž cílem je kompletní demontáž vojenských struktur palestinského hnutí, dosáhla o víkendu dalšího zásadního strategického milníku. V sobotu armáda oficiálně potvrdila, že při pátečním leteckém úderu v Gaze zahynul Izz al-Dín al-Haddád, vojenský šéf Hamásu a poslední žijící velitel zodpovědný za bezprecedentní útok na Izrael ze 7. října 2023. Tento vysoce postavený představitel, po kterém izraelské zpravodajské služby pásly dlouhé roky, se stal terčem přesně mířeného útoku v luxusnější čtvrti Rimal v Gaze. Podle zpráv z palestinských médií a vyjádření místních představitelů zasáhly izraelské rakety v pátek večer konkrétní bytový komplex a přilehlé vozidlo. Bezpečnostní zdroje z Izraele následně potvrdily, že šestapadesátiletý velitel byl před samotným úderem pod nepřetržitým dohledem po dobu více než jednoho týdne. Následky exploze byly zničující. Útok si vyžádal život nejen samotného Haddáda, ale i jeho manželky, dcery a dalších čtyř osob, přičemž padesát lidí utrpělo zranění. Smrt svého klíčového stratéga oficiálně potvrdil i samotný Hamás prostřednictvím arabskojazyčného televizního vysílání, po kterém bezprostředně následoval smuteční průvod. Haddádova eliminace tak uzavírá kapitolu systematického stínání hlav nejvyššího velení. Jeho předchůdci a spolustrůjci říjnového teroru, mezi něž patřili Jahjá Sinvár, Muhammad Dajf a Marván Issa, byli všichni postupně zlikvidováni během probíhajícího konfliktu. Ten vypukl poté, co komanda Hamásu zavraždila na izraelském území více než 1 200 lidí a rozpoutala válku nevídaných rozměrů. Svědectví rukojmích a nekompromisní postoj Jeruzaléma Role Izz al-Dína al-Haddáda se neomezovala pouze na abstraktní vojenské plánování. Jako dlouholetý velitel brigády pro město Gaza hrál podle izraelských představitelů naprosto integrální roli v samotné exekuci přeshraničního vpádu do jižního Izraele. Během tohoto bezprecedentního nájezdu bylo do Pásma Gazy odvlečeno více než 250 rukojmích. Osobní angažovanost zlikvidovaného velitele dokládají i mrazivá svědectví samotných zajatců. Několik izraelských žen, včetně unesených vojaček, po svém propuštění vypovědělo, že je Haddád osobně držel v tajných úkrytech a podzemních tunelech. Zajatkyně s ním dokonce během svého věznění konverzovaly v hebrejštině, než byly v loňském roce propuštěny v rámci výměny vězňů. Nejvyšší izraelské politické vedení využilo zprávu o úspěšné operaci k vyslání jasného signálu svým nepřátelům i mezinárodnímu společenství. Premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Jisrael Kac ve společném prohlášení zdůraznili, že země bude i nadále jednat s maximální silou a odhodláním proti každému, kdo se podílel na říjnovém masakru. Jejich rétorika nepřipouští žádný prostor pro kompromis. „Toto je jasný vzkaz všem vrahům, kteří usilují o naše životy: dříve nebo později si vás Izrael najde,“ znělo nekompromisní varování, které podtrhuje odhodlání židovského státu dovést odvetnou kampaň do absolutního konce. Křehké příměří na pokraji absolutního kolapsu Z geopolitického a diplomatického hlediska však Haddádova eliminace vytváří extrémní tlak na již tak vratké příměří, které loni v říjnu zprostředkovaly Spojené státy. Úder přichází po dvou letech zničující války, která si podle dostupných údajů vyžádala životy více než 70 000 Palestinců a proměnila drtivou většinu hustě osídlené enklávy v hromadu trosek. Současná strategická situace na bojišti je vysoce polarizovaná. Izraelská armáda si nadále udržuje kontrolu nad více než polovinou území Gazy, zatímco zbytky struktur Hamásu se snaží upevnit svou moc ve zbývajících oblastech. Tato realita zásadně komplikuje jakékoliv pokusy o poválečnou obnovu. Zásadní překážkou diplomatického průlomu zůstávají diametrálně odlišné požadavky obou stran. Izraelští a američtí představitelé striktně vyžadují, aby Hamás složil zbraně, což vnímají jako absolutní předpoklad pro jakoukoliv dohodu o příměří a následnou rekonstrukci Pásma. Jednání o odzbrojení se však podle informovaných zdrojů ocitla ve slepé uličce. Vyjednavači Hamásu naopak trvají na tom, aby Izrael nejprve splnil své závazky plynoucí z dohody. Ty zahrnují kompletní zastavení vojenských úderů, masivní navýšení humanitární pomoci a povolení dovozu těžké techniky i dočasných přístřešků. Ve svém prohlášení k Haddádově smrti hnutí vyzvalo mezinárodní mediátory k okamžité akci, která by Izrael donutila podmínky plně respektovat. Hamás zároveň varoval, že prolitá krev jeho lídrů nebude prolita nadarmo, ale stane se palivem pro další boj. Na druhé straně barikády premiér Netanjahu otevřeně hrozí obnovením plnohodnotné ofenzivy, pokud hnutí odmítne kapitulovat. Podle zákulisních informací se navíc izraelský lídr aktuálně snaží přesvědčit Trumpovu administrativu a další klíčové hráče, že jakákoliv další vyjednávání s teroristy jsou zcela marná.