Klíčové body Poptávka po cloudové infrastruktuře generuje technologickým lídrům stovky miliard dolarů v nevyřízených objednávkách. Raketový růst cen paměťových čipů a komponent nutí korporace opouštět vlastní servery a přecházet k veřejným cloudům. Spotřebitelská nálada ve Spojených státech padla na historické dno kvůli obavám z nahrazování lidské práce umělou inteligencí.   Kontrastní reakce trhů a absolutní dominance cloudových služeb Zveřejňování hospodářských výsledků největších technologických společností světa přineslo na Wall Street značné turbulence a odhalilo propastné rozdíly v tom, jak investoři vnímají kvalitu firemních tržeb. Ačkoliv všechny sledované korporace masivně překonaly analytické odhady v oblasti zisků i příjmů, tržní reakce byla diametrálně odlišná. Zatímco akcie společnosti Alphabet (GOOGL) po oznámení výsledků posílily o šest procent, konkurenční Amazon (AMZN) zaznamenal mírný pokles. Mnohem tvrdší náraz však zažil Microsoft (MSFT) se ztrátou čtyř procent a především Meta (META) , jejíž tržní hodnota se propadla o hrozivých deset procent. Klíčem k pochopení této divergence je detailní pohled na strukturu tržeb. Tři ze zmíněných gigantů disponují masivním cloudovým byznysem, který v současnosti zažívá bezprecedentní expanzi. Poptávka po podnikových řešeních na bázi umělé inteligence láme veškeré historické rekordy. Cloudová divize Microsoft Azure hlásí meziroční růst o třicet devět procent, přičemž částka z opakujících se ročních tržeb v segmentu umělé inteligence vystřelila o více než sto procent na ohromujících třicet sedm miliard dolarů. Pozadu nezůstává ani Amazon Web Services, který s růstem o osmadvacet procent zaznamenal nejlepší kvartál za poslední čtyři roky. Skutečným premiantem se však stal Google Cloud spadající pod mateřský Alphabet. Ten dokázal meziročně akcelerovat své tržby o neuvěřitelných třiašedesát procent. Ještě impozantnější je pohled do knihy nevyřízených objednávek. Během jediného čtvrtletí se tento takzvaný backlog téměř zdvojnásobil z původních dvou set čtyřiceti miliard na čtyři sta šedesát miliard dolarů. Tyto dlouhodobé závazky představují vysoce kvalitní, předvídatelné příjmy od korporátních klientů. Naopak Meta nedisponuje žádným cloudovým byznysem a zůstává kriticky závislá na příjmech z reklamy, které mohou v případě ekonomického ochlazení velmi rychle vyschnout. Zdroj: Shutterstock Bezprecedentní kapitálové výdaje a tlak na dodavatelské řetězce Rozvoj infrastruktury pro umělou inteligenci si žádá astronomické částky. Čtveřice zmíněných technologických lídrů letos plánuje na kapitálových výdajích proinvestovat více než šest set miliard dolarů. Pokud bychom do rovnice zahrnuli všech sedm největších technologických firem, blížíme se k hranici tří čtvrtin bilionu dolarů. Zásadní informací pro investory je skutečnost, že firmy nezvyšují své rozpočty pouze kvůli rozšiřování kapacit, ale především kvůli drastickému zdražování klíčových komponent. Ceny paměťových čipů a dalšího hardwaru raketově rostou, což vytváří mimořádně lukrativní prostředí pro dodavatele. Společnost Micron (MU) se díky tomuto trendu dostala na valuace v řádech stovek miliard dolarů. Investiční příležitosti se však přesouvají i do méně nápadných sektorů. Masivní výstavba datových center generuje obrovské zisky stavebním firmám, dodavatelům chladicích systémů a specialistům na fotoniku. Z dříve stagnujících odvětví se díky elektrifikačnímu boomu stávají vysoce maržové byznysy s rostoucí návratností investovaného kapitálu. Zajímavý paradox odhalila společnost Dell (DELL) . Mnoho velkých korporací původně plánovalo budovat vlastní servery pro umělou inteligenci, aby si udržely kontrolu nad náklady. Extrémní nárůst cen hardwaru však tyto plány bortí. Vysoké pořizovací náklady nutí firmy kapitulovat a přesouvat své výpočetní potřeby zpět k veřejným cloudům. Právě tento fenomén vysvětluje, proč se knihy objednávek u Amazonu či Microsoftu plní tak závratným tempem. Zatímco Meta investuje obrovské sumy do nejisté budoucnosti závislé na spotřebitelské náladě, poskytovatelé cloudu pouze zoufale dotahují reálnou poptávku trhu. Trader Patrick Casey, left, and specialist Stephen Naughton work on the floor of the New York Stock Exchange, Friday, April 25, 2025. (AP Photo/Richard Drew) Umělá inteligence jako hrozba pro trh práce a spotřebitelskou náladu Zatímco akciové trhy poháněné technologickým sektorem přepisují historická maxima, reálná ekonomika vysílá velmi varovné signály. Index spotřebitelské důvěry Michiganské univerzity, který analyzuje náladu napříč americkými domácnostmi již od roku 1952, se propadl na historické dno. Tento pesimismus prostupuje všemi věkovými, příjmovými i vzdělanostními kategoriemi. Dříve platilo, že nálada spotřebitelů úzce korelovala s cenami pohonných hmot. Dnes však vidíme zcela nové paradigma, kdy spotřebitelská důvěra klesá i v obdobích relativně levného benzínu. Hlavním zdrojem této společenské úzkosti je právě překotný rozvoj umělé inteligence. Technologické giganty vysílají trhu rozporuplné zprávy. Na jedné straně pálí desítky miliard dolarů za nejmodernější čipy, na straně druhé drasticky osekávají stavy zaměstnanců. Meta nedávno propustila osm tisíc pracovníků a zrušila tisíce dalších otevřených pozic. Tah na maximální výpočetní výkon je v současném korporátním světě mnohem agresivnější než snaha o udržení zaměstnanosti. Tento trend se již naplno projevuje v segmentu takzvaných bílých límečků a postupně se přelévá do dalších odvětví. Nástroje umělé inteligence nepochybně přinesou firmám vyšší produktivitu, lepší provozní marže a atraktivnější návratnost kapitálu. Z makroekonomického hlediska se však rýsuje obrovský problém. Ekonomika Spojených států je ze sedmdesáti procent tažena právě spotřebitelskými výdaji. Současná situace připomíná extrémní Paretovo pravidlo, kdy pouhá pětina domácností kontroluje osmdesát procent bohatství a drží spotřebu nad vodou. Pokud automatizace způsobí výraznější otřesy na trhu práce v kombinaci s přetrvávající inflací, může to mít pro celou globální ekonomiku fatální následky.