Rozsáhlá produkce plastů představuje globální ekologický i zdravotní problém. Podle odhadů UNDP dosáhly škody na životním prostředí a ekosystémech již 600 miliard dolarů. K tomu je nutné přičíst minimálně 250 miliard dolarů ročních nákladů na zdravotní péči spojenou s plasty. Svět v současnosti produkuje více než 400 milionů tun plastů ročně a v příštích pěti letech míří k hranici 500 milionů tun, přičemž recyklováno na použitelné materiály je méně než 10 %.
Zásadní podíl na tomto problému má textil. Každý rok je vyřazeno zhruba 92 milionů tun oblečení, převážně z polyesteru, a zpět na nová vlákna se recykluje pouze asi 1 %. Technologický inovátor Denovia však přichází s revolučním řešením. Společnost úspěšně demonstrovala, že smíšený a kontaminovaný textilní odpad lze rozložit na kyselinu tereftalovou s čistotou 98,3 %, což se blíží kvalitě panenských surovin. Vše navíc probíhá za zlomek času ve srovnání s dosavadními technologiemi.
Tento proces, na jehož základní chemii pracovala skupina expertů zhruba šest let, využívá k molekulárnímu rozkladu plastů patentovanou kapalinu. Odpadní materiál, jako jsou PET lahve nebo polyesterové textilie, je nejprve rozdrcen pro zvětšení povrchu a následně vložen do roztoku, kde teplo a tlak spustí rychlou depolymerizaci. Pokud se tento proces podaří implementovat v plném průmyslovém měřítku, mohl by znamenat zcela novou éru pro globální recyklaci plastů a syntetických vláken.
Rozsáhlá produkce plastů představuje globální ekologický i zdravotní problém. Podle odhadů UNDP dosáhly škody na životním prostředí a ekosystémech již 600 miliard dolarů. K tomu je nutné přičíst minimálně 250 miliard dolarů ročních nákladů na zdravotní péči spojenou s plasty. Svět v současnosti produkuje více než 400 milionů tun plastů ročně a v příštích pěti letech míří k hranici 500 milionů tun, přičemž recyklováno na použitelné materiály je méně než 10 %.
Zásadní podíl na tomto problému má textil. Každý rok je vyřazeno zhruba 92 milionů tun oblečení, převážně z polyesteru, a zpět na nová vlákna se recykluje pouze asi 1 %. Technologický inovátor Denovia však přichází s revolučním řešením. Společnost úspěšně demonstrovala, že smíšený a kontaminovaný textilní odpad lze rozložit na kyselinu tereftalovou s čistotou 98,3 %, což se blíží kvalitě panenských surovin. Vše navíc probíhá za zlomek času ve srovnání s dosavadními technologiemi.
Tento proces, na jehož základní chemii pracovala skupina expertů zhruba šest let, využívá k molekulárnímu rozkladu plastů patentovanou kapalinu. Odpadní materiál, jako jsou PET lahve nebo polyesterové textilie, je nejprve rozdrcen pro zvětšení povrchu a následně vložen do roztoku, kde teplo a tlak spustí rychlou depolymerizaci. Pokud se tento proces podaří implementovat v plném průmyslovém měřítku, mohl by znamenat zcela novou éru pro globální recyklaci plastů a syntetických vláken.
Rozsáhlá produkce plastů představuje globální ekologický i zdravotní problém. Podle odhadů UNDP dosáhly škody na životním prostředí a ekosystémech již 600 miliard dolarů. K tomu je nutné přičíst minimálně 250 miliard dolarů ročních nákladů na zdravotní péči spojenou s plasty. Svět v současnosti produkuje více než 400 milionů tun plastů ročně a v příštích pěti letech míří k hranici 500 milionů tun, přičemž recyklováno na použitelné materiály je méně než 10 %. Zásadní podíl na tomto problému má textil. Každý rok je vyřazeno zhruba 92 milionů tun oblečení, převážně z polyesteru, a zpět na nová vlákna se recykluje pouze asi 1 %. Technologický inovátor Denovia však přichází s revolučním řešením. Společnost úspěšně demonstrovala, že smíšený a kontaminovaný textilní odpad lze rozložit na kyselinu tereftalovou s čistotou 98,3 %, což se blíží kvalitě panenských surovin. Vše navíc probíhá za zlomek času ve srovnání s dosavadními technologiemi. Tento proces, na jehož základní chemii pracovala skupina expertů zhruba šest let, využívá k molekulárnímu rozkladu plastů patentovanou kapalinu. Odpadní materiál, jako jsou PET lahve nebo polyesterové textilie, je nejprve rozdrcen pro zvětšení povrchu a následně vložen do roztoku, kde teplo a tlak spustí rychlou depolymerizaci. Pokud se tento proces podaří implementovat v plném průmyslovém měřítku, mohl by znamenat zcela novou éru pro globální recyklaci plastů a syntetických vláken.
