Společnost globálně ruší zhruba osm tisíc pracovních pozic, přičemž vlna propouštění odstartovala nekompromisně v asijské centrále v Singapuru. Generální ředitel radikálně transformuje firmu a směřuje kapitálové výdaje přesahující sto miliard dolarů výhradně do vývoje umělé inteligence. Agresivní sběr dat z pracovních zařízení pro trénink AI vyvolává silný odpor zaměstnanců, zatímco investoři pochybují o návratnosti masivních investic.   Globální restrukturalizace a ranní šok v asijském centru Společnost Meta Platforms Inc. (META) v těchto dnech přistupuje k další drastické fázi své dříve avizované restrukturalizace. Cílem tohoto strategického kroku je především skokové zvýšení provozní efektivity a redukce mzdových nákladů v době, kdy firma masivně přesouvá svůj kapitál do vývoje umělé inteligence. Tisíce zaměstnanců po celém světě tak v současnosti dostávají oznámení o ukončení pracovního poměru. Tato rozsáhlá vlna propouštění odstartovala ve středu ráno, přičemž jako první byli zasaženi pracovníci v klíčovém asijském centru v Singapuru. Ti obdrželi výpovědní e-maily již ve čtyři hodiny ráno místního času. Podle interního memoranda se očekává, že zaměstnanci v evropských a amerických pobočkách obdrží obdobná vyrozumění rovněž v brzkých ranních hodinách svých příslušných časových pásem. Vedení korporace v souvislosti s tímto krokem důrazně doporučilo svým lidem, aby pracovali z domova. Celkově se očekává, že současné škrty zasáhnou zhruba osm tisíc pracovních pozic v globálním měřítku. Podle osob obeznámených s plány společnosti, které si přály zůstat v anonymitě kvůli neveřejné povaze těchto informací, dopadne tato redukce nejtvrději na inženýrské a produktové týmy. Zároveň nelze vyloučit, že další vlny propouštění budou následovat ještě v průběhu letošního roku. Na konci března, těsně před zahájením těchto personálních přesunů a škrtů, zaměstnávala firma necelých osmdesát tisíc lidí. Personální ředitelka Janelle Gale v interním dokumentu zdůraznila, že korporace se nyní nachází ve fázi, kdy mnoho oddělení může fungovat s mnohem plošší organizační strukturou. Menší, vysoce agilní týmy by podle ní měly být schopny rychlejšího pohybu a převzetí větší míry osobní odpovědnosti, což má v konečném důsledku vést k vyšší produktivitě a smysluplnější práci. Stomiliardová ofenzíva mění DNA celé korporace Generální ředitel Mark Zuckerberg učinil z umělé inteligence naprostou a nezpochybnitelnou prioritu celé korporace. Ve snaze udržet krok s dravou konkurencí, kterou představuje především Alphabet Inc. (GOOGL) a nezávislá laboratoř OpenAI, se rozhodl alokovat do tohoto sektoru prakticky veškeré dostupné zdroje. Tento nekompromisní tlak na inovace vede k fundamentálním změnám nejen ve velikosti pracovní síly, ale i v samotném způsobu fungování firmy. Již v pondělí bylo zaměstnancům oznámeno, že přibližně sedm tisíc pracovníků bylo přeřazeno do nově zformovaných týmů. Tyto specializované divize se budou výhradně soustředit na iniciativy spojené s umělou inteligencí, a to včetně vývoje nových produktů a autonomních agentů. Finanční závazky spojené s tímto strategickým obratem jsou astronomické, přičemž kapitálové výdaje do AI v letošním roce bezpečně přesáhnou hranici sto miliard dolarů. Zuckerbergova vize efektivity se neomezuje pouze na personální škrty. Sám aktivně nabádá inženýry, aby při kódování a dalších rutinních úkolech maximálně využívali asistenci AI agentů. Dokonce i on sám věnoval čas programování vlastního asistenta poháněného umělou inteligencí, který mu má pomáhat se zvládáním některých manažerských povinností, jako je například shromažďování zpětné vazby od podřízených. Firma v posledních letech prochází neustálými vlnami propouštění, což je přímý důsledek Zuckerbergovy neutuchající touhy po maximální provozní štíhlosti. Současná transformace však představuje vůbec nejvýraznější odklon od tradičního byznys modelu směrem k budování masivní infrastruktury pro strojové učení a generativní modely. Interní tenze, sledování zaměstnanců a nervozita na Wall Street Rychlost a agresivita těchto změn zanechává mnoho zaměstnanců ve stavu hluboké frustrace a všudypřítomné úzkosti. Značná část pracovníků se obrací na sociální sítě, kde otevřeně popisují, jak neustálá hrozba ztráty zaměstnání devastačně dopadá na jejich každodenní morálku a pracovní nasazení. Situaci dále eskalují plány vedení na detailní sledování pracovních zařízení. Ve snaze získat co nejvíce dat pro trénink svých AI modelů hodlá společnost monitorovat aktivitu svých lidí na bezprecedentní úrovni. Sběr dat má být natolik granulární, že zahrnuje zaznamenávání jednotlivých úhozů do klávesnice, přesné pohyby myší a kompletní obsah obrazovek. Proti tomuto kroku se zvedla obrovská vlna nevole, přičemž více než tisíc zaměstnanců již podepsalo petici adresovanou Zuckerbergovi a dalšímu vedení, ve které kategoricky požadují upuštění od těchto invazivních praktik. Zatímco uvnitř firmy vře nespokojenost, na Wall Street roste znepokojení z jiného důvodu. Extrémní výdaje do umělé inteligence vyvolávají mezi investory oprávněné obavy, zda se tyto gigantické investice vůbec někdy reálně vyplatí. Vedení sice prezentuje současné propouštění jako příležitost k částečné kompenzaci nákladů na AI, avšak analytici ze společnosti Evercore odhadují, že tyto personální škrty vygenerují úspory ve výši pouhých tří miliard dolarů. Tato částka představuje jen naprosto zanedbatelný zlomek projektovaných kapitálových výdajů pro letošní rok, které by se mohly vyšplhat až na závratných 145 miliard dolarů. K tomu je navíc nutné přičíst další stovky miliard, které korporace plánuje investovat do budování nezbytné AI infrastruktury ještě před koncem tohoto desetiletí. Propast mezi reálnými úsporami a astronomickými výdaji tak nadále zůstává hlavním zdrojem napětí na akciových trzích.