Kevin Warsh se oficiálně ujal vedení americké centrální banky, avšak aktuální makroekonomická data mu prakticky znemožňují vyhovět politickým tlakům na snižování sazeb. Trh práce překvapivě zrychluje a inflace se nadále vzdaluje od dvouprocentního cíle, což nutí investory zaceňovat možnost dalšího utahování měnové politiky. Americká měna konsoliduje v úzkém pásmu a případný technický průraz nad úroveň 99,50 otevírá prostor pro bleskovou rally k psychologické hranici 100,00 bodů.   Nástup do čela instituce v době ekonomických paradoxů V předvečer poklidného prodlouženého víkendu se odehrál historický moment, když byl Kevin Warsh oficiálně uveden do funkce v pořadí již sedmnáctého předsedy v dlouhé stotřináctileté historii americké centrální banky. Jako přímý nástupce, kterého si osobně vybral prezident Trump, bude na své nové pozici nepochybně čelit enormnímu politickému tlaku na uvolnění měnové politiky. Z pohledu čisté makroekonomie je však současná situace pro jakékoliv snižování úrokových sazeb naprosto nevhodná. Obhájit takový krok před zbytkem měnového výboru bude pro nového šéfa představovat téměř nadlidský úkol. Aktuální data totiž vzdorují všem původním očekáváním analytiků a ukazují na překvapivě robustní americkou ekonomiku. Míra nezaměstnanosti se tvrdošíjně drží na relativně nízkých úrovních, což samo o sobě nedává žádný prostor pro paniku na trzích. Nejnovější průzkum optimismu malých podniků NFIB navíc jasně naznačuje, že americký trh práce nejenže neochlazuje, ale podle všeho nabírá na zcela nové dynamice a opětovně zrychluje. Tento vývoj pochopitelně výrazně ovlivňuje i globální devizové trhy, kde US Dollar Index (DX-Y.NYB) začíná citlivě reagovat na rostoucí pravděpodobnost delšího období přísných měnových podmínek. Silný trh práce je totiž tradičně vnímán jako proinflační faktor, který centrálním bankéřům svazuje ruce a brání jim v uvolňování opasků. Pro nového předsedu to znamená nefalšovaný křest ohněm hned v prvních týdnech jeho klíčového mandátu. Bude muset mistrně balancovat mezi politickými požadavky na levnější peníze a tvrdými ekonomickými daty, která zcela jasně hovoří proti jakémukoliv unáhlenému snižování sazeb. Inflační tlaky a nečekaný obrat v tržním očekávání Druhá polovina takzvaného duálního mandátu Federálního rezervního systému, tedy cenová stabilita, se v současnosti vyvíjí přesně opačným směrem, než by si centrální bankéři přáli. Bez ohledu na to, jakou konkrétní metriku inflace zrovna sledujete, cenová hladina se neústupně drží nad dvouprocentním cílem. Situaci na globálních trzích navíc výrazně komplikuje pokračující geopolitické napětí na Blízkém východě. Probíhající konflikt v Íránu představuje obrovské riziko pro energetické trhy, a i kdyby došlo k okamžitému plnému otevření strategického Hormuzského průlivu, tlaky na růst cen v nadcházejících měsících velmi pravděpodobně ještě zesílí. Na toto silně proinflační prostředí již začínají velmi aktivně reagovat institucionální obchodníci. Ti postupně přehodnocují své kvantitativní modely a začínají do cen zaceňovat reálnou možnost, že v nadcházejícím roce dojde k minimálně jednomu dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Podle uznávaného nástroje FedWatch od společnosti CME Group (CME) aktuálně existuje zhruba dvacetiprocentní pravděpodobnost, že do konce dubna příštího roku uvidíme dokonce dvě nebo více zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Tento posun v očekávání představuje naprostý obrat oproti dřívějším náladám. Ačkoliv bude Warsh vzhledem k okolnostem svého jmenování pravděpodobně mnohem zdrženlivější ke zvyšování sazeb než mediánový člen měnového výboru, vítr na trzích se v posledních měsících obrátil jednoznačně jestřábím směrem. Pokud nepřijde nečekaný makroekonomický šok, centrální banka s největší pravděpodobností udrží úrokové sazby v současném pásmu 3,50 až 3,75 procenta minimálně po celé léto. V určitém okamžiku se však i ten nejzarytější zastánce uvolněné politiky bude muset sklonit před neúprosnou realitou tvrdých dat. Technická analýza naznačuje blížící se agresivní průraz Při bližším pohledu na cenové grafy je zřejmé, že vyhlídky na dlouhodoběji vyšší úrokové sazby ve Spojených státech by měly za jinak nezměněných okolností poskytnout masivní fundamentální podporu světové rezervní měně. Technické indikátory v současnosti vysílají mimořádně zajímavé signály. Hodnota amerického dolaru od začátku tohoto měsíce mírně zaostává za razantním růstem výnosů dvouletých státních dluhopisů, které slouží jako spolehlivý barometr krátkodobých očekávání ohledně sazeb Fedu. Tato divergence silně naznačuje potenciál pro takzvaný doháněcí obchod směrem vzhůru, jakmile se přiblížíme k červnovému období. Z čistě technického hlediska si dolarový index v průběhu posledního týdne a půl vytvořil velmi pevnou konsolidační zónu. Cena se pohybuje v úzkém postranním pásmu zhruba mezi hodnotami 99,00 a 99,50, přičemž se v této oblasti postupně formuje ukázkový vzor symetrického trojúhelníku. Tento pohyb v jasně ohraničeném rozpětí umožnil světové rezervní měně zkorigovat své dřívější překoupené podmínky spíše plynoucím časem než agresivním cenovým propadem. Jedná se o výrazně býčí vývoj, který dává tušit přípravu na další silnou růstovou vlnu, jakmile dojde k překonání lokální rezistence. Pokud se trhu podaří přesvědčivě prorazit maximum na úrovni 99,50, nejvíce pravděpodobným scénářem bude blesková rally směrem k psychologicky nesmírně významné hranici 100,00 bodů. Právě zde se dá očekávat masivní zvýšení aktivity algoritmických obchodních systémů. Na druhou stranu je nutné bedlivě sledovat i rizika směrem dolů. Případný medvědí průraz a pokles pod klíčový support na úrovni 99,00 by okamžitě zneplatnil současné býčí nastavení. Takový scénář by s největší pravděpodobností otevřel cestu k mnohem hlubší korekci, která by mohla americkou měnu stáhnout až k další záchytné úrovni na 98,50.