Ceny ropy Brent překonaly hranici 97 dolarů za barel v bezprostřední reakci na nové vojenské údery v oblasti Perského zálivu. Spojené státy uvalily další sankce na íránské subjekty s cílem zabránit nelegálnímu vybírání tranzitních poplatků v Hormuzském průlivu. Přetrvávající geopolitické napětí a tenčící se globální zásoby mohou podle analytiků vyvolat letní cenový šok na trhu s rafinovanými produkty.   Eskalace napětí a bezprostřední cenový šok Globální trhy s energetickými surovinami zažily další dramatický otřes. Ceny ropy prudce vzrostly poté, co klíčovou oblast Perského zálivu zasáhla nová vlna vojenských útoků. Tento vývoj přichází ruku v ruce s čerstvou snahou Washingtonu tvrdě zasáhnout Teherán prostřednictvím přísnějších sankcí. Spojené státy a Írán tak nadále zůstávají hluboce rozděleny v otázce zásadních kroků vedoucích k opětovnému a bezpečnému otevření strategického Hormuzského průlivu. Evropská referenční Ropa Brent (BZ=F) po středečním propadu o více než pět procent smazala své ztráty a rychle se přehoupla přes psychologickou hranici 97 dolarů za barel. Podobný cenový vývoj zaznamenala také americká lehká ropa West Texas Intermediate (CL=F) , která se po zprávách o eskalaci konfliktu přiblížila k úrovni 92 dolarů. Podle informací amerických představitelů provedly ozbrojené síly Spojených států cílené nálety na vojenské zařízení a zasáhly i další strategické cíle v těsné blízkosti průlivu. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Islámské revoluční gardy v přímé odvetě zaútočily na americkou základnu, ze které byl původní úder veden, jak informovala íránská státní televize Press TV. Situaci v regionu dále dramatizuje aktivita kuvajtské protivzdušné obrany. Ta oznámila, že byla nucena zasahovat proti bezprostředním hrozbám v podobě raket a útočných dronů. Tyto incidenty naplno odhalují extrémní křehkost současného příměří. Konflikt, který již čtvrtým měsícem svírá globální finanční trhy a vyvolává obavy z fatálního narušení mezinárodního obchodu, tak vstupuje do další, vysoce nebezpečné fáze. Sankční tlak a boj o kontrolu nad průlivem Americké ministerstvo financí v reakci na stupňující se napětí uvalilo přísné sankce na úřad spravující Hormuzský průliv. Hlavním cílem tohoto opatření je zabránit Teheránu ve vybírání tranzitních poplatků od komerčních plavidel, která touto klíčovou námořní tepnou proplouvají. Podle oficiálního prohlášení ministerstva tato entita stojí v čele Íránem řízeného schématu, které flagrantně porušuje mezinárodní právo a ohrožuje svobodu plavby. Navzdory těmto komplikacím směřovala ropa původně k druhému týdennímu poklesu v řadě. Trhy totiž živily optimismus, že se znepřáteleným stranám podaří i přes zjevné překážky uzavřít alespoň prozatímní dohodu. Hlavními kameny úrazu však nadále zůstávají íránský jaderný program a neústupná snaha Teheránu udržet si absolutní kontrolu nad Hormuzským průlivem. Ten v současnosti podléhá faktické dvojí blokádě ze strany Íránu i Washingtonu, což odřízlo dodávky milionů barelů ropy denně. Prezident Donald Trump již dříve prohlásil, že s dosavadním průběhem vyjednávání není spokojen. Bílý dům navíc kategoricky popřel íránskou zprávu o údajném návrhu dohody, podle které by na bezpečnost v průlivu dohlížel Teherán společně s Ománem. Průliv bude podle Trumpových slov otevřený pro všechny, přičemž zdůraznil, že na jeho bezpečnost budou dohlížet výhradně Spojené státy. Během setkání v Bílém domě Trump rovněž trval na tom, že nepřistoupí na nevýhodnou dohodu a Spojené státy v žádném případě nezmírní stávající sankce. Tento postoj je v přímém rozporu s požadavky Teheránu, který podmiňuje jakýkoliv posun ukončením vojenských útoků a okamžitou finanční úlevou. Americký prezident navíc čelí silnému tlaku ze strany republikánských jestřábů, kteří požadují nekompromisní pokračování konfliktu. Na diplomatické frontě mezitím proběhl telefonát mezi íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem a pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, přičemž právě Islámábád plní roli hlavního zprostředkovatele mezi znepřátelenými stranami. Tržní rizika, klesající zásoby a hrozba inflace Pokud dojde k definitivnímu zhroucení příměří, trh s ropou bude podle analytiků čelit masivnímu oživení rizik. June Goh, vedoucí analytička trhu s ropou ze společnosti Sparta Commodities SA, upozornila především na možnost dalších zničujících útoků na ropnou infrastrukturu v době, kdy globální zásoby znatelně klesají. Zatímco trhy do svých modelů započítávají vyhlídky na dohodu prizmatem poloplné sklenice, prostor pro to, že obě strany nakonec od jednacího stolu odejdou, zůstává podle Chrise Westona ze společnosti Pepperstone Group zcela jasným rizikem. Ve Spojených státech mezitím průmyslová skupina American Petroleum Institute nahlásila další výrazný pokles ropných zásob. Celostátní zásoby suroviny se minulý týden propadly o 2,8 milionu barelů, což zahrnuje i kritický úbytek v hlavním překladišti v oklahomském Cushingu. Oficiální vládní data by měla tento klesající trend v nejbližších dnech potvrdit, což může vyvinout další tlak na růst cen. Trh s ropou je podle Joea DeLaury, globálního energetického stratéga ze společnosti Rabobank, v současné době až příliš uspokojený. Současné uvolňování ze strategických ropných rezerv a prudce nižší import ze strany Číny sice pomáhají tlumit část ztrát na straně nabídky, avšak tento polštář je pouze dočasný. DeLaura varuje, že pokud Čína v polovině července začne znovu dovážet a uvolňování z rezerv skončí, ocitne se globální trh v bodě zlomu, který vystřelí ceny rafinovaných produktů strmě vzhůru. Neschopnost dosáhnout trvalé dohody tak hrozí dlouhodobým narušením dodávek ropy. Tento scénář již od konce února způsobuje prudký skok ve výnosech státních dluhopisů, neboť trhy se obávají opětovného rozdmýchání inflace. Pokud se energetická krize protáhne, centrální banky včetně amerického Federálního rezervního systému budou s největší pravděpodobností nuceny reagovat dalším zvyšováním úrokových sazeb, což by mělo tvrdé dopady na celou globální ekonomiku.