Cena zlata vzrostla až o 1,6 procenta na úroveň 4 580 dolarů za unci díky nadějím na zprůchodnění Hormuzského průlivu. Trhy zůstávají obezřetné kvůli chybějícím detailům o íránském jaderném programu a předchozím nenaplněným prohlášením. Očekávání prosincového zvýšení úrokových sazeb nadále vytváří tlak na drahé kovy, které od konce února ztrácejí přibližně 13 procent.   Diplomatické námluvy a bezprostřední tržní reakce Rostoucí pravděpodobnost, že Spojené státy a Írán spějí k finální dohodě, která by mohla vést ke znovuotevření strategicky klíčového Hormuzského průlivu, výrazně zmírnila globální inflační obavy. Zlato (GC=F) na tyto geopolitické signály zareagovalo prudkým růstem. Během obchodování si žlutý kov připsal až 1,6 procenta, čímž se jeho cena vyšplhala k hranici 4 580 dolarů za unci. Tento cenový skok tak spolehlivě vymazal mírné ztráty, které aktivum zaznamenalo v průběhu minulého týdne. Podle vyjádření amerických představitelů pro tisk v současnosti probíhají intenzivní vyjednávání o přesném znění diplomatického dokumentu. Proces schvalování na obou stranách si však může vyžádat ještě několik dní. Prezident Donald Trump na sociálních sítích zdůraznil, že do finální dohody rozhodně nehodlá nijak spěchat. Jeho opatrný postoj tak mírní prvotní euforii, která se na trzích začala formovat. O něco optimističtější tón předtím zvolil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Ten naznačil, že by v nadcházejících hodinách mohly dorazit pozitivní zprávy týkající se právě situace v Hormuzském průlivu. Teherán i Washington podle něj nadále vyvíjejí značné úsilí a pokračují v mírových jednáních, což trhům poskytuje tolik potřebnou naději na stabilizaci regionu. Uklidnění situace v této klíčové námořní tepně má přímý dopad na očekávání budoucího cenového vývoje. Otevření průlivu by znamenalo plynulejší dodávky na trh s energiemi, což by následně otupilo ostré hrany inflačních tlaků, které v posledních měsících sužovaly globální ekonomiku. Obezřetnost investorů v prostředí tenké likvidity Navzdory pozitivním titulkům v médiích hodnotí analytici reakci zlata jako poměrně zdrženlivou. Justin Lin, analytik ze společnosti Global X ETFs v Sydney, upozorňuje na historickou zkušenost investorů. Trhy již v minulosti několikrát zažily situaci, kdy velkolepá oznámení Donalda Trumpa nakonec vyšuměla do ztracena. Z tohoto důvodu vyžadují obchodníci před potvrzením dalšího růstu mnohem hmatatelnější důkazy o skutečné spolupráci ze strany Íránu. Podobný názor sdílí i Christopher Wong, stratég z Oversea-Chinese Banking Corp. Podle něj může na trzích panovat značná neochota naskakovat do rozjetého vlaku oživení, dokud nebudou objasněny klíčové detaily týkající se íránského jaderného programu. Právě tyto chybějící informace představují zásadní neznámou, která brání masivnějšímu přílivu kapitálu do bezpečných přístavů. Situaci navíc komplikuje sváteční období v několika významných finančních centrech. Trhy ve Spojených státech, Velké Británii, Hongkongu a Jižní Koreji zůstaly v pondělí uzavřeny. Tato skutečnost podle Wonga vede k výrazně tenčí sváteční likviditě, což může zkreslovat cenotvorbu a omezovat přesnost tržních signálů. I přes tyto překážky si drahé kovy v asijském obchodování udržely silné pozice. Spotová cena zlata se v 10:30 singapurského času pohybovala s nárůstem o 1,2 procenta na úrovni 4 562,24 dolarů za unci. Pozitivní sentiment se přelil i do dalších komodit. Stříbro (SI=F) vyskočilo o výrazná 3 procenta na 77,79 dolarů. Své zisky si připsaly také Platina (PL=F) a Palladium (PA=F) , zatímco Bloomberg Dollar Spot Index, měřící sílu americké měny, klesl o 0,3 procenta. Úrokové sazby a dlouhodobý makroekonomický tlak Při pohledu na širší časový horizont je zřejmé, že drahé kovy mají před sebou ještě dlouhou cestu k zotavení. Od konce února, kdy naplno propukl íránský konflikt, se hodnota zlata stále nachází v hlubokém propadu, který činí přibližně 13 procent. Tento paradoxní vývoj, kdy válka srazila cenu tradičního bezpečného přístavu, má jasné makroekonomické vysvětlení. Válečný konflikt v regionu způsobil masivní nárůst cen energií, což fungovalo jako silný akcelerátor globální inflace. V reakci na tento vývoj začali obchodníci razantně navyšovat sázky na agresivnější utahování měnové politiky. Peněžní trhy v současnosti do svých modelů započítávají předpoklad, že americký Federální rezervní systém téměř s jistotou zahájí zvyšování úrokových sazeb nejpozději do prosince. Právě vidina vyšších úrokových sazeb představuje pro fyzické drahé kovy nejtěžší zkoušku. Zlato jakožto aktivum nenese žádný úrok ani dividendu. V prostředí, kde bezrizikové státní dluhopisy nabízejí rostoucí výnosy, se tak drasticky zvyšují náklady obětované příležitosti pro držitele žlutého kovu, což vede k systematickému odlivu kapitálu. Do této spletité makroekonomické situace navíc vstupuje personální změna v čele americké centrální banky. Kormidlo přebírá nový předseda Fedu Kevin Warsh. Celá investiční komunita nyní bude s maximálním soustředěním analyzovat každý jeho krok a hledat jakékoliv náznaky, které by poodhalily jeho osobní pohled na kondici ekonomiky a budoucí směřování úrokových sazeb.